Search results

1

Odpovědnost za újmu a kvalita zdravotní péče s přihlédnutím k zahraniční zkušenosti

100%

Adamová H.

Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

|

2023

|

vol. 13

|

issue 1

1-20

EN

In one of its recent decisions, the Constitutional Court came up with the thesis that an expansive interpretation of the conditions for claiming compensation for injuries suffered during the provision of health care services is generally beneficial for improving the quality of care provided. Foreign experience, supported by a number of different studies, shows in particular that doctorsʼ fears of litigation can lead to the development of defensive medicine, i.e. the choice of procedures which are not so much justified by clinical judgement as by fears that in any subsequent litigation the doctor in question will be accused of incorrect practice and blamed for the complications arising. In particular, this approach risks placing an unnecessary burden on patients through these procedures and the complications that may arise from them, as well as draining a significant amount of capacity and resources from healthcare and, as a result, worsening access to healthcare as a whole. The debate in a number of countries is how to prevent the development of defensive medicine, or whether to adopt an alternative approach to the concept of accountability in health care provision in the light of this phenomenon. There are also indications that, in order to maintain the long-term functionality and stability of the healthcare system, it is necessary to reflect societal changes (e.g. demographic changes) affecting the functioning of the healthcare system and to consider the general approach to medicine and perceptions of doctors in the requirements for healthcare provision. The above points argue for the conclusion that the quality of health care should not be clearly linked to an extensive interpretation of the conditions for incurring liability for the harm suffered, but rather to a judicious setting of requirements for the way in which health care is provided and the compensation for any harm that may occur in doing so. Although the topic deserves a broader examination also within the Czech national environment, foreign experience encourages the conclusion that a strict concept of liability in healthcare does not necessarily contribute to improving the quality of healthcare as such.

CS

Ústavní soud v jednom ze svých nedávných rozhodnutí přišel s tezí, že extenzivní výklad podmínek pro uplatnění nároku na náhradu újmy utrpěné při poskytování zdravotních služeb obecně prospívá zvýšení kvality poskytované péče. Zahraniční zkušenosti podpořené řadou různých výzkumů poukazují především na to, že obavy lékařů ze soudních sporů mohou vést k rozvoji defenzivní medicíny, tedy volbě postupů, jež nejsou opodstatněny ani tak klinickým úsudkem o jejich vhodnosti, ale spíše obavami z toho, že v případném následném soudním sporu bude danému lékaři vytčen nesprávný postup a přičteny k tíži vzniklé komplikace. Tento přístup s sebou nese především riziko zbytečné zátěže pacientů těmito postupy a případných komplikací od nich se odvíjejících, jakož i odčerpání významné části kapacity a prostředků na zdravotní péči, a ve svém důsledku zhoršení dostupnosti zdravotní péče jako takové. Předmětem debaty v řadě států je, jak rozvoji defenzivní medicíny zamezit, případně zda i s ohledem na tento jev zvolit alternativní přístup k pojímání odpovědnosti při poskytování zdravotní péče. Rovněž tak se objevují poukazy na to, že v zájmu zachování dlouhodobé funkčnosti a stability zdravotnického systému je v požadavcích kladených na poskytování zdravotní péče nezbytné reflektovat celospolečenské změny (např. demografické) ovlivňující fungování zdravotnického systému a uvážit obecný přístup k medicíně a vnímání lékařů. Uvedené momenty hovoří pro závěr, že kvalita zdravotní péče by neměla být jednoznačně spojována s extenzivním výkladem podmínek vzniku odpovědnosti za vzniklou újmu, ale spíše uvážlivým nastavením požadavků na způsob poskytování zdravotní péče a kompenzaci případných újem, k nimž přitom může dojít. Jakkoliv si daná tematika zaslouží širší zkoumání i v rámci českého vnitrostátního prostředí, vybízí zahraniční zkušenost k závěru, že přísné pojetí odpovědnosti ve zdravotnictví nutně neprospívá zvyšování kvality zdravotní péče jako takové.

2

Děkujeme, odcházíme: případ faktického vítězství a diskurzivní prohry

84%

Dufek O.

Studie z aplikované lingvistiky - Studies in Applied Linguistics

|

2015

|

vol. 6

|

issue 1

70-83

EN

This paper describes the development of a discursive image of the Děkujeme, odcházíme (‘Thank you, we are leaving’) initiative — a movement which was trying to draw attention to the problems of Czech health care system and achieve their solutions in the years 2010–2011. In the public sphere, there emerged a conflict of two groups represented by doctors on the one side and the Ministry of Health on the other side. The media played key role in this conflict, which shaped the discourse by their interpretation of the doctors’ requirements and presented the discourse image to the public. Using some elements of the theoretical frame of Discourse-Historical Approach to critical discourse analysis, the study analyzes the means of labelling and characterizing the main actors and also some other discourse strategies such as criminalization, threat of crisis or thematization of PR campaign. The subject of analysis is a sample of eighty media texts. The analysis shows how closely related is a change of public support to the Děkujeme, odcházíme initiative and a thematic transformation of discourse, particularly narrowing the affair only to a problem of money. The study points out that although the doctors accomplished their demands and won factually, they failed discursively.

CS

Příspěvek popisuje vývoj diskurzivního obrazu iniciativy Děkujeme, odcházíme, jež se v letech 2010–2011 snažila poukázat na problémy českého zdravotního systému a dospět k jejich řešení. Ve veřejném prostoru vznikl konflikt dvou skupin zastoupených lékaři na jedné straně a ministerstvem zdravotnictví na straně druhé. V tomto konfliktu hrála média ústřední úlohu, neboť svou interpretací požadavků lékařů utvářela diskurz a prezentovala jej čtenářům. S oporou o některé prvky diskurzivně- historického přístupu tato studie zkoumá způsoby reprezentace hlavních aktérů a zároveň další diskurzivní strategie, například kriminalizaci, hrozbu krizí nebo tematizaci PR kampaně. Předmětem analýzy je 80 mediálních textů. Analýza odhaluje, že změna ve veřejné podpoře iniciativy Děkujeme, odcházíme a tematická proměna diskurzu, zejména v zúžení problému na otázku financí, jsou úzce propojeny. Studie ukazuje, že i když lékaři dosáhli svých požadavků a fakticky zvítězili, boj o diskurz prohráli.

3

Supervize jako jedna z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření ve zdravotnictví

67%

Janíková E., Bužgová R.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2017

|

vol. 61

|

issue 4

363-378

EN

The objective of the review is to discuss research papers related to supervision as one of the possibilities of prevention and affection of burnout syndrome among health care workers. The selection included studies examining supervision in relation to burnout syndrome. For the review were used electronic databases EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text and OvidSP. The criterion for the search was the publishing between years 1995 and 2015, the availability of full text in Czech or English language and the link to the research question. There were found 350 studies in total. For the final processing were used 28 studies which fullfiled chosen criteria. According to the analysis of the studies and sources, there is some influence of clinical supervision on different aspects of burnout syndrome and also on factors associated with job satisfaction, interpersonal relationship and selfawareness/ self-improvement. The most important factor is the personality of the supervisor and the interval of provided clinical supervision during the evaluation process. According to this study and available theoretical resources, there is the impact of clinical supervision on health care workers. There is an association between burnout syndrome (particularly depersonalization and emotional exhaustion) and the participation in the clinical supervision. Apart from burnout syndrome, there is some influence on job satisfaction and quality of provided care. The factors which affect the influence of clinical supervision are the personality of the supervisor and duration of clinical supervision. As for barriers to implement the clinical supervision to practice, it was identified e.g., the disorganisation, work on shifts, lack of guidelines and limited financial sources. Although there are some barriers of implementation of clinical supervision to clinical practice, the authors stress the fact that the clinical su

CS

Cílem práce je diskutovat nalezené výzkumné studie týkající se supervize jako jedné z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví. Do výběru byly zařazeny studie zkoumající supervizi ve vztahu k syndromu vyhoření. Pro získání dat byly použity elektronické databáze EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text a OvidSP. Kritériem pro vyhledávání bylo publikování v rozmezí let 1995 a 2015, dostupnost plného textu v českém nebo anglickém jazyce a souvislost s výzkumnou otázkou. Celkem bylo nalezeno 350 studií. Pro konečné zpracování bylo použito 28 nalezených dokumentů, které splňovaly zadaná kritéria. Z analýzy dohledaných studií je patrný vliv supervize na jednotlivé aspekty syndromu vyhoření a dále také na faktory související s pracovní spokojeností, mezilidskými vztahy a seberozvojem osobnosti. Jako stěžejní se při hodnocení poskytovaných supervizí jeví osobnost supervizora a interval poskytovaných supervizí. Na základě studia uvedených zdrojů můžeme uvést význam absolvovaných supervizí pro pracovníky ve zdravotnictví. Byla prokázána souvislost mezi syndromem vyhoření (zejm. částí depersonalizace a emocionální vyčerpání) a účastí na supervizních setkáních. Kromě syndromu vyhoření byl prokázán vliv supervize na pracovní spokojenost a kvalitu poskytované péče. Faktory, které vliv supervize mohou ovlivnit, jsou zejména osobnost supervizora a délka trvání supervize. Jako bariéry pro zavádění supervize do praxe byly identifikovány např. směnnost, neorganizovanost, neexistence jednotných předpisů a omezené finanční zdroje. Přesto je třeba zdůraznit význam supervize jako preventivního faktoru zamezujícímu syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví.

Refine search results

1 Studie z aplikované lingvistiky - Studies in Applied Linguistics

1 Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Adamová H.

1 Bužgová R.

1 Dufek O.

1 Janíková E.

1 2023

1 2017

1 2015

Odpovědnost za újmu a kvalita zdravotní péče s přihlédnutím k zahraniční zkušenosti

Děkujeme, odcházíme: případ faktického vítězství a diskurzivní prohry

Supervize jako jedna z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření ve zdravotnictví