Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Co znamená být člověkem? : Ke knize Étienne Bimbeneta „L’Animal que je ne suis plus“

100%
Fulka J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2012
|
vol. 60
|
issue 5
753-767
EN
The book by Étienne Bimbenet L’animal que je ne suis plus is an ambitious attempt to define humanity in relation to animality, a project that considers itself a part of the tradition of the “phenomenology of life”. The author displays a manifold debt to the philosophy of Maurice Merleau-Ponty, but at the same time he adds to Merleau-Ponty’s thought, especially by tackling new findings in the area of psychology and linguistics. The basis of this account of the relation between man and animal is a philosophical interpretation of the phenomenon of “shared space”, i.e. the ability of the human individual to perceive another human being as an intentional being—an ability that is, according some linguists, an indispensable condition for the acquisition of language. From this viewpoint Bimbenet then inprets the relation of man to the world which, he argues, is in sharp contrast to the relation which an animal maintains with the world. This review not only summarises the conclusions that Bimbenet’s book comes to, but also puts the work into the broader context of the phenomenology of life, and of certain linguistic theories.
CS
Kniha Etienna Bimbeneta „L‘animal que je ne suis plus“ je ambiciózním pokusem o vymezení lidství ve vztahu k animalitě, přičemž tento projekt se vepisuje do tradice tzv. fenomenologie života. Autor v mnohém navazuje na filosofii Maurice Merleau-Pontyho, ale zároveň jeho myšlení doplňuje zejména tím, že se konfrontuje s novými poznatky v oblasti psychologie a lingvistiky. Základem jeho výkladu vztahu člověka a zvířete je filosofická interpretace fenoménu tzv. sdílené pozornosti, tj. schopnosti lidského jedince vnímat jinou lidskou bytost jako bytost intencionální, schopnosti, která je podle některých lingvistů nepostradatelnou podmínkou osvojení si řeči. Z tohoto východiska potom Bimbenet interpretuje vztah člověka ke světu, který se podle něho výrazně liší od vztahu, který se světem udržuje zvíře. Předkládaná recenzní studie jednak shrnuje závěry, k nimž Bimbenetova kniha dospívá, a jednak jeho dílo zařazuje do širšího kontextu fenomenologie života a některých lingvistických teorií.
2
Content available remote

Text, trhlina, zkamenělina: k jednomu hrabalovskému motivu

100%
Fulka J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2010
|
vol. 58
|
issue 6
758-767
EN
This article is based on a Hrabal motif from the introduction of his novel Vita nuova (1986), diagonal reading. Unlike most interpretations I argue that this concept need not be bound merely to the motif of the fluency of the text and the absence of punctuation, but also to the motif of the halting of the reading process, which I shall provisionally call a ‘gap’. Comparing Hrabal’s text with passages from Barthes’s Le plaisir du texte (1973), I endeavour to demonstrate that Hrabal has formulated a paradoxical experiment, probably unique in modern literature: he de­mands inattentive reading whereas the modern experimental novel demands attentive reading. (Barthes links inattentive reading with the classical narrative, which he terms the ‘lisible’, readerly). In short, the uniqueness of this experiment consists in Hrabal’s actually writing, as he stated, something that he assumed the reader would not read.
3
Publication available in full text mode
Content available

Příběh jednoho znakového jazyka

100%
Fulka J.
Studie z aplikované lingvistiky - Studies in Applied Linguistics
|
2013
|
vol. 1
107-109
CS
Studium tzv. vesnických znakových jazyků (village sign languages) a jejich strukturních specifik se již pevně etablovalo jako důležitá součást lingvistiky zabývající se znakovými jazyky obecně. Monografie o kata kolok, vesnickém znakovém jazyce používaném na Bali, jejíž autorkou je Connie de Vos z Max Planck Institute for Psycholinguistics, je velmi zásadním a cenným příspěvkem k této problematice.
4

BÁSNICTVÍ A SNOVÁ PRÁCE: K LOWESOVU VÝKLADU COLERIDGE

100%
Fulka J.
Filozofia (Philosophy)
|
2011
|
vol. 66
|
issue 7
644 – 654
EN
The paper offers an interpretation of a classical study of Coleridge’s poetry: The Road to Xanadu by John Livingstone Lowes published in 1927. While Lowes’ book is considered as a monumental work summarizing the sources of Coleridge’s poetic image, the paper tries to show that in addition to that Lowes develops a remarkable theory of imagination close to certain themes of Freud’s theory of dream-work, as well as to Warburg’s interpretation of Boticelli or Havlíček’s conception of poetic image.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.