Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Meziskupinové kontakty a postoje k Romům v ČR - analýza s využitím smíšených metod výzkumu

100%

Šmídová M.

Naše společnost (Our Society)

2018

vol. 16

issue 2

53-72

The paper presents an application of a mixed-methods design in the study of interethnic attitudes (prejudice). Its goal is to analyze the relationship between attitudes towards the Roma and contacts with members of this group. Both quantitative and qualitative empirical material is used here and methodologically, the analysis presented seeks to verify the applicability, limits and usefulness of mixed methods for prejudice research. Theoretically, the text is based on the contact hypothesis, which mainly holds that contacts with members of a group that is targeted by prejudice lower the level of prejudice towards the group as a whole. It was formulated by Gordon Allport in the 1950s and developed later by authors like Thomas Pettigrew or Linda Tropp. The premises of the contact hypothesis are applied in the case of attitudes towards the Roma in the Czech Republic. Mixed-methods design provides the methodological framework for this study. A secondary analysis of quantitative surveys (by the Public Opinion Research Centre) is followed (enriched and deepened) by a primary analysis of qualitative semi-structured interviews with a purposive sample of members of the Czech majority. This mixed design is intended to achieve more comprehensive and convincing results compared to a single-method (either qualitative or quantitative) approach. Results of the quantitative surveys show that intergroup contact is related to reduced prejudice and that the effect of contact is stronger than that of sociodemographic variables like education or age. At the same time, even among people who have positive contacts with the Roma (as their friends or good acquaintances), the attitudes to this group as a whole (i.e. the Roma as a social category) are only relatively less prejudiced, and the absolute average level of prejudice towards the Roma is quite high even among them. The qualitative part of the research shows mechanisms that can explain both the process of mitigating prejudices and, maybe even more strongly, persistence of prejudices among the people who have contacts. Interview participants argued about “normality of prejudiced attitudes” and “exceptionality” of their Roma friends, which enabled them to have good relations with concrete individuals and at the same time keep negative attitudes to the group as a whole. The data analyzed have several limitations. The quantitative data are cross-sectional, not longitudinal, so causality can be targeted only indirectly. Contact with the Roma is described only by one simple indicator of whether the respondent has a friend or good acquaintance among the Roma. The qualitative data have some limits, too – the sample is highly variable but fails to include people with pronounced prejudices against the Roma or people from the lowest social strata of the society.

V článku je prezentována aplikace smíšeného výzkumu na příkladu mezietnických postojů (předsudků). Cílem bylo zanalyzovat postoje majoritní společnosti k Romům ve vztahu k meziskupinovému kontaktu, tedy zjistit, zda osoby z majoritní společnosti mající nějaký bližší kontakt s romskou minoritou vykazují odlišnou míru předsudečnosti oproti těm, kteří kontakty s Romy jako přáteli nebo dobrými známými nemají. Pro analýzu byla využita kvantitativní data z reprezentativního výzkumu CVVM a kvalitativní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů. Na tomto základě je zvažována vhodnost využití smíšeného designu, jeho limity i přínosy pro oblast výzkumu předsudků. Záměrem smíšeného designu je získat komplexnější a přesvědčivější výsledky ve srovnání s použitím jedné metody (buď jen kvantitativní, nebo jen kvalitativní) výzkumu. Teoretické východisko textu představuje kontaktní hypotéza, podle které (specifické) meziskupinové kontakty s jednotlivými členy skupiny vedou ke snížení předsudků vůči celé skupině. Tzv. kontaktní hypotéza byla formulována Gordonem Allportem v 50. letech 20. století a dále byla rozvíjena např. autory, jako jsou Thomas Pettigrew nebo Linda Tropp. Předpoklad kontaktní hypotézy, tj. snížení předsudků díky kontaktům, je ověřován na případě postojů Čechů vůči Romům. Smíšený design užitý ve výzkumu byl založen na sekvenci sekundární analýzy kvantitativních dat (data CVVM) následované sběrem a analýzou kvalitativních dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem (purposive sample) členů české majority. Výsledky analýzy kvantitativních dat ukazují, že meziskupinový kontakt souvisí se sníženými předsudky a že statistický vliv kontaktu je silnější než vliv sociodemografických proměnných jako je vzdělání či věk. Současně ovšem platí, že dokonce i mezi lidmi, kteří mají pozitivní přátelské kontakty s jednotlivými Romy, jsou jejich postoje k této sociální kategorii jako celku pouze relativně méně předsudečné a i mezi nimi jsou v průměru předsudky vůči Romům poměrně vysoké. Kvalitativní část výzkumu ukazuje mechanismy, které právě mohou vysvětlit jak proces relativního zmírnění předsudků skrze kontakty, tak také přetrvávání předsudků i mezi lidmi, kteří mají přátelské kontakty s Romy. Účastníci rozhovorů argumentovali například „normálností předsudků“ a „výjimečností“ svých romských přátel, což jim umožnilo mít dobré vztahy s konkrétními jednotlivci a zároveň udržet negativní postoje ke skupině jako celku.

Situace absolventů v podmínkách postmasového vysokoškolského vzdělávání: stále jen reprodukce elit?

51%

Kohoutek J., Lounek V., Šmídová M., Korečková J.

Sociologický časopis. Czech Sociological Review

2021

vol. 57

issue 1

47-73

The article examines the influence of the social status of university graduates in the Czech Republic on their situation in post-mass higher education. More specifically, it tests the validity of hypotheses concerning the impact of family background, income level, reselection of the field of study, and the extent of saturation of prestigious fields (medicine, law) with individuals from elite backgrounds by applying the socio-economic status (SES) concept and the theory of maximally maintained inequality. The hypotheses are tested on the Graduate 2018 survey dataset. The research results confirm the persistent importance of parents' education on graduates' SES. The income security of graduates affects their life satisfaction to a certain degree but has no effect on the reselection of their field of study. The results also show the above-average saturation of medical and legal disciplines by graduates with elite status.

Refine search results

1 Naše společnost (Our Society)

1 Sociologický časopis. Czech Sociological Review

2 Šmídová M.

1 Kohoutek J.

1 Korečková J.

1 Lounek V.

1 2021

1 2018

Search results

Meziskupinové kontakty a postoje k Romům v ČR - analýza s využitím smíšených metod výzkumu

Situace absolventů v podmínkách postmasového vysokoškolského vzdělávání: stále jen reprodukce elit?