Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Fenomén hudební migrace na příkladu umělecké a pedagogické činnosti Roberta Tollingera (1859-1911)

100%

Kokanović Marković M.

Hudební věda (Musicology)

2019

vol. 56

issue 1

78-93

In this paper, the phenomenon of the 19th century music migrations and cultural transfers is explained through a mapping study of the creative legacy of the Czech musician Robert Tollinger, whose manifold artistic activities can be traced along a trajectory stretching from Prague, Zagreb and Velika Kikinda, (Austro-Hungarian Empire) to Cetinje (Principality of Montenegro) and Šabac (Kingdom of Serbia). Robert Tollinger is certainly one of the most distinctive creative personalities among the Czech musicians who worked in the territory of today’s Serbia and Montenegro, in the 19th century. Tollinger was a cellist, composer, conductor, educator and music writer who significantly contributed to the development and organization of musical life in the communities in which he worked. In many aspects of his activities, Tollinger played a pioneering role. As a choirmaster of singing societies, he had a major share in improving the quality of these ensembles, expanding their repertoire and organizing singing societies’ guest performances outside their places of residence. Of particular importance was his concert activity as a cellist and chamber musician. In his compositional output, Tollinger made relevant contributions in many fields. In addition to vocal music, the dominant field cultivated by Serbian composers of the time, he also devoted himself to writing instrumental works. In his piano miniatures, he made a notable step forward in comparison with the output of Serbian composers of the same period; he was also the first locally based composer to produce instructional piano literature for children. As a co-founder of the music magazine Gudalo, Tollinger made a significant contribution as a music writer.

Příspěvek podává výklad fenoménu hudební migrace a přenosu kulturních hodnot v 19. století formou mapovací studie tvůrčího odkazu českého hudebníka Roberta Tollingera, jehož všestrannou hudební aktivitu lze sledovat na časoprostorové ose začínající v Praze, Záhřebu a Veliké Kikindě (Rakousko-Uhersko) a pokračující v Cetinji (Černá Hora) a Šabaci (Srbsko). Robert Tollinger je bezpochyby jednou z nejvýraznějších tvůrčích osobností z řady českých hudebníků, kteří působili v 19. století na území dnešního Srbska a Černé Hory. Tollinger byl violoncellista, skladatel, dirigent, hudební pedagog a publicista, který významně přispěl k rozvoji a organizování hudebního života v místech svého působení, přičemž v řadě oblastí své činnosti sehrál průkopnickou roli. Jako sbormistr pěveckých spolků významně přispěl ke kvalitativnímu růstu těchto souborů, zasloužil se o rozšiřování jejich repertoáru a organizoval pohostinská vystoupení pěveckých spolků i mimo místa jejich stálého působení. Zvlášť důležité bylo jeho koncertní působení jako violoncellisty a komorního hráče. Tollinger se významně uplatnil i ve své skladatelské tvorbě. Vedle vokální oblasti, jež tehdy dominovala tvorbě srbských skladatelů, se věnoval i instrumentálním žánrům. Svými klavírními miniaturami významně přesáhl dosavadní výsledky dobové tvorby srbských skladatelů a stal se prvním místním skladatelem výukové klavírní literatury pro děti. Jako spoluzakladatel hudební revue Gudalo vytvořil Tollinger významný přínos na poli hudební publicistiky

Franz Lehár in everyday life of Pula (1894-1896): friendships and inspirations

63%

Duraković L., Kokanović Marković M.

Hudební věda (Musicology)

2023

vol. 60

issue 2

171-191

The subject of this paper is a less known period of Franz Lehár’s life, namely, the time of his service as bandmaster of the Navy Orchestra in Pula, the principal port of the Austro-Hungarian Navy (1894–1896). Under his direction, the Navy Orchestra consisted of up to 110 players, all of them professionally trained and proficient, which enabled the young musician to build up an ambitious repertoire. There is no doubt that Lehár’s conducting practice contributed to his development as a composer. During his stay in Pula, the young Navy Orchestra bandmaster befriended numerous prominent citizens of Pula and Navy officers. Of particular importance in this respect was his attendance of the local Navy Casino café. It was then the hub of the city’s social life frequented by dignitaries, artists, and Navy officers. There, Lehár made several acquaintances which proved to be of major importance both for his social life and for his work as a composer, including Navy lieutenant and author Franz Karl Ginzkey, and vice admiral Miklós Horthy. Lehár’s friendship with Antonio Smareglia, an opera composer from Pula, and Felix Falzari, a poet and writer, was vital for Lehár’s compositional pursuits. As an ardent admirer of Richard Wagner, Smareglia introduced Lehár to the operas Tristan und Isolde and the Ring cycle. In 1894, Lehár composed a collection of songs, Weidmannsliebe / Karst-Lieder op. 26, setting texts by Falzari. At Lehár’s request, Falzari also wrote the libretto for Lehár’s opera Kukuschka, characterized by a dynamic plot and convincingly portrayed Russian atmosphere. Lehár’s collaboration with his Pula friends, F. Falazari and A. Smareglia, provided a major impulse for his work on Kukuschka.

Tématem tohoto článku je méně známá etapa života Franze Lehára – doba jeho působení v hodnosti kapelníka Orchestru válečného námořnictva v Pule, klíčovém přístavu rakousko-uherské námořní flotily (1894–1896). Pod jeho vedením tvořilo orchestr maximálně 110 vesměs profesionálně školených a zkušených hráčů, což mladému kapelníkovi umožňovalo sestavit pro těleso náročný repertoár. Tato Lehárova dirigentská praxe nepochybně přispěla i k jeho skladatelskému směřování. Během svého působení v Pule se mladý kapelník Orchestru válečného námořnictva spřátelil s řadou předních osobností Puly a místních námořních důstojníků. V tomto ohledu byly zvláště přínosné jeho návštěvy kavárny místního Námořního kasina. To bylo v daném období středobodem společenského života města, v němž se setkávali zdejší hodnostáři, umělci a námořní důstojníci. Právě tam navázal Lehár několik známostí, jež měly posléze zásadní význam jak pro jeho společenský život, tak pro jeho skladatelskou činnost. Mimo jiné mezi ně patřili námořní poručík a spisovatel Franz Karl Ginzkey a viceadmirál Miklós Horthy. Lehárovo přátelství s Antoniem Smaregliou, operním skladatelem působícím v Pule, a s básníkem a prozaikem Felixem Falzarim zásadně ovlivnilo jeho skladatelské ambice. Smareglia, jenž byl zaníceným obdivovatelem Wagnera, Lehára seznámil s Tristanem a Isoldou a s operami nibelungského cyklu. V roce 1894 složil Lehár sbírku písní Weidmannsliebe (Karst-Lieder) op. 26 na Falzariho texty. Na skladatelovu žádost pak Falzari napsal i libreto k Lehárově opeře Kukuschka, vyznačující se dynamičností děje a výstižným vylíčením ruského prostředí.

Refine search results

2 Hudební věda (Musicology)

2 Kokanović Marković M.

1 Duraković L.

1 2023

1 2019

Search results

Fenomén hudební migrace na příkladu umělecké a pedagogické činnosti Roberta Tollingera (1859-1911)

Franz Lehár in everyday life of Pula (1894-1896): friendships and inspirations