Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Reflexe architektonické tvorby Otto Bartninga v německojazyčném prostředí evangelické církve v Předlitavsku

100%

Zeman V.

Umění (Art)

2023

vol. 71

issue 1

21-39

Otto Bartning, an important German architect of the first half of the 20th century, began his professional career in the environment of the Evangelical Church in Cisleithania prior to 1914. His work soon earned him the respect of his contemporaries in the Evangelical clergy (Hermann Heisler, Helmuth Pommer), who mediated commissions for Bartning as well as promoting his work in publications, especially by means of essays in journals. Bartning’s designs were in line with liberal Protestant theology and reflected the concept of the national and confessional identity of German-speaking Protestants at that time. The latter especially appreciated Bartning’s modern artistic expression, the material honesty and the imaginative utilisation of the concept known as the group building (Gruppenbau). An attractive and at the same time cost-effective solution connected buildings used for different purposes, especially the church and parsonage, without forgetting the congregational hall. The internal arrangement of the liturgical space of Bartning’s buildings was based on the principles of the Wiesbadener programme, the importance of the pulpit being emphasised by its axial placement. Otto Bartning’s projects encountered criticism within the conservative end of the ecclesiastical spectrum, documented in the judgements of the building management. However, these reservations focused more on technical matters or the layout of a group building submitted for the congregational house with church in Nové Město pod Smrkem. From the point of view of contemporary art history, Bartning’s work for the Cisleithanian Evangelical Church represents the most progressive being carried out in the production of sacred buildings in the states of Austria and the Bohemian lands at that time. Pre-war discussions clearly revealed the recognition of the artistic qualities and architectural design, which were in harmony with the liberal attitudes of the emerging generation of Evangelical clergy and their concept of liturgical space and their own identity.

Významný německý architekt první poloviny 20. století Otto Bartning začínal profesní kariéru v prostředí evangelické církve v Předlitavsku před rokem 1914. Jeho tvorba se záhy dočkala ocenění u jeho generačních souputníků v úřadech evangelických duchovních (Hermann Heisler, Helmuth Pommer), kteří Bartningovi zprostředkovávali zakázky a současně jeho dílo propagovali tiskem (publikace, především pak časopisecké studie). Bartningovy návrhy konvenovaly liberální protestantské teologii a souzněly s dobovým pojetím národní i konfesionální identity německojazyčných evangelíků. Ti oceňovali zejména moderní umělecký výraz, materiálovou upřímnost či nápadité provedení konceptu tzv. skupinové stavby (Gruppenbau). Tehdy atraktivní a zároveň finančně výhodné řešení propojovalo budovy různého účelu, především kostel a faru, zapomínáno nemělo být ale ani na sborový sál. Vnitřní uspořádání liturgického prostoru Bartningových staveb vycházelo ze zásad Wiesbadenského programu, význam kazatelny byl zdůrazněn jejím axiálním postavením. Projekty Otto Bartninga se v konzervativním spektru církve setkaly též s kritikou, doloženou v posudcích stavebního řízení. Nicméně tyto výtky směřovaly spíše k technickým záležitostem či k dispozičnímu řešení skupinové stavby doložené pro sborový dům s kostelem v Novém Městě pod Smrkem. Z hlediska současné uměnovědy představují Bartningovy práce pro předlitavskou evangelickou církev to nejprogresivnější, co bylo v rakouských zemích a Čechách v dobové produkci sakrálních staveb realizováno. Předválečná diskuse jasně prokázala tehdejší rozpoznání uměleckých kvalit i architektonického řešení, které souznělo s liberálními postoji nastupující generace evangelických duchovních a jejím pojímáním liturgického prostoru i vlastní identity.

Typologie saských náboženských vlivů a jejich projevů u evangelických obyvatel severočeského příhraničí v 19. století

100%

Zeman V.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

2012

vol. 99

issue 4

427-444

The Patent of Toleration of the year 1781 cleared the way for activities of two Protestant churches in the Habsburg Monarchy. In the two borderland regions chosen for analysis - the regions of Děčín and Šluknov - the Protestant inhabitants were affected by the religious influences from Saxony that acquired various forms. From the period before the year 1620 there was, exceptionally, preserved the Lutheran religion, whose followers visited churches on the Saxon side of the border. Also, the regions were continuously settled by Saxon immigrants who were not organized within the structures of the Augsburg confession. Only after the commencement of industrialization and the subsequent wave of Saxon immigration was made possible the establishment of independent Protestant choirs. Absolutely exceptional was the Lutheran choir of Saxon officials in Podmokly that was founded after railroad had been finished in 1851. Already before the year 1850 the mission of the renewed Unity of Brethren from Herrnhut instigated the popular religious movement. At the turn of the nineteenth and twentieth century, religious propaganda of the movement „Away from Rome“ (Los von Rom), in many cases supported from Saxony, found response in these regions. The typology of religious influences from Saxony and their manifestations on the Bohemian side of the border, established on the basis of the examples of Děčín and Šluknov regions, could be used for the nineteenth century also for other borderland regions inhabited predominantly by German-speaking population.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

2 Zeman V.

1 2023

1 2012

Search results

Reflexe architektonické tvorby Otto Bartninga v německojazyčném prostředí evangelické církve v Předlitavsku

Typologie saských náboženských vlivů a jejich projevů u evangelických obyvatel severočeského příhraničí v 19. století