Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Místní klimatické zóny a jejich význam ve městech České republiky

100%

Lehnert M., Geletič J.

Urbanismus a územní rozvoj

2017

issue 2

9-16

One of the manifestations of climate change in Central Europe is a more frequent occurence of heat waves. Cities are looking for measures to eliminate the impact of temperature extremes on the population. When studying urban temperature conditions and planning the measures for adaptation, the first step is to identify the locations where higher air temperatures can be expected, due to their physical structure. The world standard for climate typology at the local level (e.g. for a block of buildings) is the concept of local climate zones (LCZs). This article introduces the concept of local climate zones to professionals and describes the basic rules of the spatial distribution of LCZs, using examples from the cities of Brno, Hradec Králové, Olomouc and Prague. The spatial distribution of LCZs in these cities show that measures should be taken in order to (1) increase the share of high plant areas (LCZ A, dense trees; LCZ B, scattered trees) to the exclusion of low plant areas (LCZ D); (2) decrease the share of impervious and built-up surfaces (3) restrict the development of new, large areas of low-rise buildings (LCZ 8) in compact urban areas.

Jedním z projevů klimatické změny ve střední Evropě je častější výskyt horkých vln. Města tak hledají opatření ke snížení dopadů teplotních extrémů na obyvatelstvo. Při studiu teplotních poměrů města a plánování adaptačních opatření je prvním krokem identifikace lokalit, které mají vzhledem ke své fyzické struktuře předpoklad k výskytu vyšších teplot vzduchu. Světovým standardem pro typologii klimatu na místní úrovni (např. blok budov) je koncept místních klimatických zón (LCZ). Příspěvek představuje koncept LCZ širší odborné veřejnosti a současně na příkladu Brna, Hradce Králové, Olomouce a Prahy popisuje základní zákonitosti prostorového rozložení LCZ ve městech České republiky a jejich vliv na teplotní poměry města. Prostorové rozložení LCZ ve zkoumaných městech současně ukázalo, že je zapotřebí přijímat opatření vedoucí k: 1) zvýšení podílu ploch s vysokou vegetací (LCZ A – hustě osázené stromy a LCZ B – rozptýlené stromy) na úkor ploch s nízkou vegetací (LCZ D), 2) snížení vysokého podílu nepropustných a zastavěných povrchů a 3) omezení vzniku rozlehlých areálů LCZ 8 (nízká zástavba s rozlehlými objekty) v rámci kompaktního města.

Administrativní reakce českých měst na adaptační procesy související s klimatickými změnami

71%

Aubrechtová T., Geletič J., Dobrovolný P., Lehnert M., Halásová O.

Urbanismus a územní rozvoj

2019

issue 1

4-12

The impact of climate change on urban systems is a topical matter for scientific research. The consequences of this impact are perceived sensitively by the public. In spite of this, adaptation measures are rather rare. This article is an analysis of the adaptation priorities of the cities of Brno, Ostrava, Pilsen and Olomouc, specifying their institutional limitations. Based on these, the state of the adaptation process today is described and its prospects are predicted. Data for the specification of adaptation limitations were taken from questionnaire surveys and round tables attended by officials from the participating cities. The results show that the main role in adaptation is played by greenery, although the climatic functions of this are not reflected. Other nature-related measures are rare. Limitations in the process of adaptation are not directly linked to the issue of climate change, tending to be related to problems of communication, fragmentation of the institutional environment and, first and foremost, a dearth of leadership or political will at the level of municipalities. Except for Brno, which is at the planning stage, all cities are newcomers in issues of adaptation to climate change.

Dopady změn klimatu na městské systémy jsou současným trendem vědeckého výzkumu, a jejich důsledky jsou citelně vnímány i laickou veřejností. Přesto se s realizací adaptačních opatření setkáváme spíše ojediněle. Předložený článek analyzuje adaptační priority Brna, Ostravy, Plzně a Olomouce, a specifikuje institucionální bariéry těchto měst. Na jejich základě popisuje aktuální stav adaptačního procesu a predikuje jeho budoucí vývoj. Data pro specifikaci adaptačních bariér byla získána z dotazníkových šetření a kulatých stolů, kterých se zúčastnili úředníci vybraných měst. Výsledky článku dokazují, že hlavní roli v adaptaci měst hraje zeleň, ale její klimatické funkce nejsou reflektovány. Ostatní přírodě blízká opatření se objevují sporadicky. Bariéry spojené s adaptačním procesem měst nesouvisí přímo s problematikou změny klimatu, ale jsou spíše problémem komunikace, fragmentace institucionálního prostředí, a především chybějícího vedení či politické vůle na úrovni jednotlivých měst. Kromě Brna, které se nyní nachází ve fázi plánování, se všechna města s problematikou adaptace na klimatické změny teprve seznamují.

Refine search results

2 Urbanismus a územní rozvoj

2 Geletič J.

2 Lehnert M.

1 Aubrechtová T.

1 Dobrovolný P.

1 Halásová O.

1 2019

1 2017

Search results

Místní klimatické zóny a jejich význam ve městech České republiky

Administrativní reakce českých měst na adaptační procesy související s klimatickými změnami