Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 10

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Pozitivní psychologie - věda nejen o štěstí

100%
Slezáčková A.
E-psychologie (E-psychology)
|
2010
|
vol. 4
|
issue 3
55-70
EN
In this paper we make the acquaintance of the movement of positive psychology, its historical roots and theoretical resources. We introduce leading representatives and main points of positive psychology program, which focuses on human strengths and building the best things in life as well as repairing the worst. We discuss also feature application areas of positive psychology as well as critical points of positive approach. We also present the review of actual situation on the ground of positive psychology in the Czech Republic and we suggest its possible future directions.
CS
V příspěvku představujeme aktuální směr pozitivní psychologie. Osvětlíme východiska a dosavadní vývoj pozitivní psychologie ve světě i u nás a seznámíme s hlavními představiteli tohoto proudu. Předestřeme aplikační moţnosti poznatků pozitivní psychologie a zmíníme také některá úskalí pozitivního přístupu. Reflektujeme dosavadní dění v oblasti pozitivní psychologie v České republice i na Slovensku a závěrem načrtneme moţné směry, kterými se proud pozitivní psychologie můţe dále ubírat.
2
Content available remote

Výzkum v psychosomatice : stručný průřez pojetími, vývojem a současnými tématy

63%
Havelková A., Slezáčková A.
E-psychologie (E-psychology)
|
2017
|
vol. 11
|
issue 3
39-50
EN
Despite the wide range of studies focused on the relationship between mental and somatic health, researchers still have not reached the agreement on the definition of the concept of psychosomatic. Views on psychosomatic illnesses and its causes are constantly changing according to historical context as well as research approaches. Due to uncertainties and conception ambiguity comparability of studies becomes very challenging. Foreign scientific resources focus on psychosomatics in adequate extent. Despite the fact that this topic is widely popularized in our country relevant studies are still at its beginnings and secluded in separate fields of medicine. The aim of this overview study is to outline the development of psychosomatic concepts, introduce the most influential directions in psychosomatic research, point out the diversity of understanding of concepts of psychosomatic, illustrate current research trends and provide a fundamental summary of psychosomatic research in Czech Republic.
CS
Přestože se mnoho výzkumů věnuje souvislostem tělesného a psychického zdraví, stále neexistuje shoda ve vymezení psychosomatiky. Názory na to, co je psychosomatická nemoc a jaké má příčiny, se historicky vyvíjejí a neustále se mění, stejně jako přístupy ke zkoumání psychosomatických obtíží. Při této velké roztříštěnosti pojmů se stává srovnatelnost výsledků výzkumů velmi problematická. V zahraniční odborné literatuře je psychosomatickému výzkumu věnována adekvátní pozornost. U nás se jedná sice o téma velmi popularizované, nicméně relevantní výzkumy v této oblasti jsou stále v začátcích a roztříštěné v jednotlivých oblastech medicíny. Tato přehledová studie si klade za cíl stručně nastínit vývoj názorů na psychosomatiku, podrobněji zpracovat směry vědeckého bádání v oblasti psychosomatiky, poukázat na diverzitu v chápání pojmu psychosomatika, ilustrovat aktuální trendy výzkumu v této oblasti a nabídnout přehled o výzkumu v psychosomatice v českém prostředí.
3
Content available remote

Vztah spirituální inteligence a duševního zdraví : význam nalézání osobního smyslu a duchovní praxe

63%
Slezáčková A., Janštová E.
E-psychologie (E-psychology)
|
2016
|
vol. 10
|
issue 2
18-33
EN
The objectives of this study were to explore the relationship between spiritual intelligence and mental health and to examine the potential relationship of spiritual intelligence and demographic variables. The research sample consisted of 223 respondents (33 % male and 67 % female, mean age 34.46 years). The tools used included The Spiritual Intelligence Self-Report Inventory and The Mental Health Continuum Scale – Short Form. Basic demographic data including religious belief and regularity of spiritual practice were also administered. The results have shown a statistically significant correlation between spiritual intelligence and mental health. Regression analysis revealed that, out of four dimensions of spiritual intelligence, the personal meaning production was the strongest predictor of mental health. The level of spiritual intelligence is also significantly related to religious belief and higher frequency of spiritual practice.
CS
Cílem studie bylo odhalit souvislosti mezi spirituální inteligencí a duševním zdravím a ověřit vztah spirituální inteligence k demografickým proměnným. Výzkumný soubor se skládal z 223 respondentů (33 % mužů a 67 % žen) s průměrným věkem 34,46 let. Pro sběr dat byly použity dotazníkové metody Spiritual Intelligence Self-Report Inventory a Mental Health Continuum Scale – Short Form. Korelační analýza odhalila statisticky významné vztahy mezi všemi zkoumanými proměnnými. Pomocí regresní analýzy bylo zjištěno, že ze čtyř dimenzí spirituální inteligence je nejsilnějším prediktorem duševního zdraví dimenze Nalézání osobního smyslu. S mírou spirituální inteligence statisticky významně souvisí také náboženské vyznání a vyšší frekvence duchovní praxe.
4
Content available remote

Souvislosti spirituality a osobnostních vlastností u katolických věřících v ČR

63%
Moravec P., Slezáčková A.
E-psychologie (E-psychology)
|
2021
|
vol. 15
|
issue 2
1-16
EN
This study aims to explore the relationships between spirituality and personality in Catholics living in the Czech Republic. The research sample consisted of 152 Catholics (divided by the degree of their perceived identification with the Church). We examined correlations between spirituality measured by the Prague Spirituality Questionnaire (PSQ) and the Spiritual Intelligence Self-Report Inventory (SISRI-24), and personality traits of Big Five. We also examined whether and how spirituality is predicted by personality traits. Two comparing groups consisted of spiritual but not religious respondents (n = 50) and atheists (n = 55). The whole sample consisted of 257 respondents (126 males and 128 females) aged between 18 to 72 years old. The mean of age was 33.4 (SD = 11.1). The results revealed that among Catholics the strongest correlation was found between Openness and the whole rate of spirituality measured by PSQ (r(152) = 0.35; p < 0.01) and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 (r(152) = 0.32; p < 0.01). Openness was also the strongest predictor of spirituality in both cases. Among spiritual respondents not belonging to any world religion, the strongest correlation was found between Openness and the whole rate of spirituality measured by PSQ (r(50) = 0.55; p < 0.01) and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 (r(50) = 0.74; p < 0.01). The correlations were stronger than in the group of Catholics. Openness predicted the whole rate of spirituality measured by PSQ and the whole rate of spirituality measured by SISRI-24 stronger than in the group of Catholics. Our study complements previous research findings on spirituality in Czech Republic and brings new knowledge about Catholic believers.
CS
V naší studii jsme se zabývali otázkou, jak u katolíků žijících v České republice souvisí jejich osobnost a prožívání spirituality. Na vzorku 152 respondentů z řad katolické církve (kteří byli dále rozděleni podle míry ztotožnění se s církví) jsme zkoumali, jak spirituální dimenze Pražského dotazníku spirituality (PSQ) a Škály spirituální inteligence (SISRI-24) korelují s osobnostními dimenzemi Big Five a také, jak lze míru spirituality zjišťovanou těmito dotazníky predikovat z osobnostních vlastností. Dvě srovnávací skupiny tvořili duchovně založení respondenti nehlásící se k žádnému světovému náboženství (n = 50) a ateisté (n = 55). Celkem tvořilo výzkumný soubor 257 respondentů, z toho bylo 126 mužů a 128 žen, ve věku od 18 do 72 let. Průměrný věk byl 33,4 let (SD = 11,1). Výsledky ukázaly, že z osobnostních škál u katolíků nejtěsněji korelovala Otevřenost vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou Pražským dotazníkem spirituality (r(152) = 0,35; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(152) = 0,32; p < 0,01). Otevřenost vůči zkušenosti byla také nejsilnějším prediktorem celkové míry spirituality měřenou PSQ i celkové míry spirituální inteligence. U duchovně založených respondentů nehlásících se k žádnému světovému náboženství byla korelace Otevřenosti vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou PSQ (r(50) = 0,55; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(50) = 0,74; p < 0,01) vyšší než u katolíků a Otevřenost vůči zkušenosti predikovala spiritualitu v obou případech silněji než u katolíků. Naše práce tak doplňuje předchozí výzkumy spirituality v českém prostředí a přináší nové poznatky o katolických věřících.
5
Content available remote

Evolution of the ADHD concept and its relation to the hyperkinetic disorders: narrative review

63%
Sklepníková J., Slezáčková A.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 3
255-271
EN
Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) is a unique disorder. It usually devel-ops in early childhood and, in 50% of cases, continues to be a lifelong disorder, which poses significant challenges for researchers and clini-cians. The new criteria set by the World Health Organization merged the category of Hyperki-netic Disorders and the ADHD category.This narrative review aims to explore and ease the adoption of the ADHD concept for clinicians and researchers who were used to working with Hyperkinetic Disorders by (1) analyzing the evolution of the ADHD concept from its estab-lishment in the Diagnostic and Statistical Man-ual of Mental Disorders, 3rd edition (DSM-III) until DSM-5; (2) comparing the contemporary concepts of ADHD in DSM-5 and Hyperkinetic Disorders in International Statistical Classifica-tion of Diseases and Related Health Problems (ICD-10); and (3) describing some new chal-lenges the ADHD concept will face in the future.The structure and the dimensions of the concept are explored, including some possible new core symptoms such as emotional dysregulation and mind wandering. Adult presentations of symp-toms of hyperactivity, impulsivity, and inatten-tion are presented. The recent challenges of the global pandemic of covid-19 are also addressed.In conclusion, the concept of ADHD has been dramatically improved since its establishment. However, the bio-psycho-social perspective needs to be better balanced in ADHD-related science.
CS
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je unikátní poruchou. Většinou se rozvine v raném dětství a v 50 % případů přerůstá v celoživotní poruchu, což přináší významné výzvy pro vý-zkumníky i odborníky v praxi. Nová kritéria vytvořená Světovou zdravotnickou organiza-cí spojila kategorie hyperkinetických poruch a ADHD. Cílem této narativní přehledové studie bylo prozkoumat a usnadnit osvojení koncep-tu ADHD odborníky a výzkumníky, kteří byli zvyklí pracovat s hyperkinetickými poruchami. 1) Byla analyzována evoluce konceptu ADHD od jeho ustanovení ve 3. edici Diagnostické-ho a statistického manuálu duševních poruch (DSM-III) až po DSM-5; 2) byly porovnány současné koncepty ADHD v DSM-5 a hyper-kinetické poruchy v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10); a 3) byly popsány některé nové výzvy, kterým může koncept ADHD čelit v budoucnosti. Prozkoumány byly dimenze a struktura konceptu včetně potenciálních no-vých symptomů, jako jsou například emocio-nální dysregulace a tzv. mind wandering. Před-staveny byly také dospělé prezentace symptomů hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti. Au-toři se dotkli také nedávných výzev spojených s globální pandemií covid-19. Závěrem lze kon-statovat, že koncept ADHD se od svého vzniku významně zlepšil. Ve vědeckém výzkumu zabý-vajícím se ADHD by však měla být více zohled-něna psycho-bio-sociální perspektiva.
6
Content available remote

Osobnostní rozvoj při zotavování se ze závislosti na omamných látkách

63%
Olivová A., Slezáčková A.
E-psychologie (E-psychology)
|
2021
|
vol. 15
|
issue 1
69-89
EN
There is a lot known about how drug use and addiction affect a person´s life – with both negative physical and psychosocial outcomes. When coping with adverse events some positive transformative changes can be shown and that should be the matter of our interest as well. This review aims to gather, describe and integrate the results of nine empirical studies focused on personal growth associated with recovery from addiction. We had found diverse theoretical approaches as well as different methodology and survey sample characteristics within studies, such as the difference in groups of substances abused by respondents, number of their relapses and treatments as well as the treatment programs they went through. Review findings show that recovery goes beyond abstinence. The studies agree on the importance of social support, perceiving recovery as an ongoing process of growth and an opportunity to start a new life or find meaning in life even though the perspectives of the researchers vary. The article points out the research gap in addiction treatment, which may encourage the clients to profit from their addict´s experiences, use them to support the recovery process, and boost their quality of life and personal growth.
CS
Mnohé se ví o negativních dopadech závislostí na kvalitu života – ať jde o dopady ve fyzické či psychosociální rovině. Na pozadí se však mohou odehrávat důležité transformativní změny osobnosti, kterým by měla být věnována stejně tak významná část pozornosti. Tato přehledová studie nabízí souhrn dosavadních poznatků, které se zaměřují na aspekty osobnostního rozvoje následujícího po období aktivního užívání a závislosti na návykových látkách. Popisuje a integruje výsledky z devíti empirických studií – jediných, které v kontextu adiktologie zmiňují osobnostní rozvoj a splňují kritéria výběru. Tyto studie jsou dále diskutovány, je poukazováno jak na nejednotné přístupy ve volbě výchozích teoretických konceptů a jejich výzkumných designů, tak na různorodost výzkumných souborů, například co do typu omamné látky, na které u respondenta vznikla závislost, tak co do množství prodělaných recidiv a léčeb či způsobu léčby. Z přehledu citovaných studií vyplývá, že význam zotavování ze závislosti jde mnohem dále, než je pouhá abstinence. Na případné profitování ze závislosti výzkumníci v současné době nahlížejí z různých výchozích pozic, shodují se však v mnohých závěrech, jako je například důležitost sociální opory, vnímání procesu zotavení jako příležitosti k novému životu či zesílení pociťovaného smyslu života. Studie upozorňuje na důležitou a doposud málo prozkoumanou oblast práce s adiktologickou klientelou, která v praxi může přispět ke stabilitě v procesu zotavování ze závislosti, zvýšení kvality života a k osobnostnímu rozvoji.
7
Content available remote

Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitrní konzistence

51%
Slezáčková A., Prošek T., Malatincová T., Krafft A. M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 3
288-305
EN
Objectives. The study focuses on psychometric properties of the Czech version of The Perceived Hope Scale (PHS). Subjects and settings. The scale, along with measures of several related constructs, was completed by three samples of respondents aged between 18 and 80 years. A total of 2,396 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach’s alpha and Mc- Donald’s omega reliability coefficients were used for reliability estimation. The factor structure of the scale and its discriminant validity were tested through confirmatory factor analysis. Convergent validity of PHS with other measures was assessed using correlation analysis. Results. The PHS scale showed adequate reliability and construct, convergent and discriminatory validity. Loadings of PHS items on the main factor were all above .70. The PHS total score significantly negatively correlated with the intensity of symptoms of anxiety and depression measured by PHQ-4 (r = -.55). A strong association was found especially between the PHS score and optimism measured by LOTR (Pearson r = .72). The Czech version of the Perceived Hope Scale thus showed adequate psychometric properties and can be recommended for further use in the adult population. Limitations. A major limitation of the study is that samples consisted of predominantly female participants and those with a higher level of education. Unemployed, divorced and widowed individuals or individuals older than 50 years were not sufficiently represented.
CS
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje (Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy. Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykázala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni.
8
Content available remote

Škála vytrvalosti: analýza psychometrických vlastností české verze pro dospělé

51%
Kropáčová S., Slezáčková A., Jarden A.
E-psychologie (E-psychology)
|
2018
|
vol. 12
|
issue 2
27-40
EN
The aim of this study is to test the psychometric properties of Czech adaptation of 8-item Short Grit Scale based on item analysis, internal consistency, content and convergent validity. The sample of 338 respondents included 209 (61.8 %) female and 129 (38.2 %) male participants between 15 and 76 years of age (M = 28.39; sd = 10.5). The results suggest satisfactory reliability and validity. Comparative analyses of demographic factors (age and gender) revealed a significant positive relationship between age and grit. The results are compared with the psychometric properties of the original scale and related studies. The Czech version of Grit-S is attached.
CS
Cílem této studie je ověřit psychometrické vlastnosti české adaptace zkrácené osmipoložkové Škály vytrvalosti (Grit-S) na základě analýzy položek, reliability ve smyslu vnitřní konzistence, obsahové a souběžné validity. Výzkumný soubor čítal 338 respondentů, z nichž bylo 209 (61,8 %) ženského a 129 (38,2 %) mužského pohlaví ve věkovém rozpětí 15-76 let (M = 28,39; sd = 10,5). Výsledky svědčí o uspokojivé reliabilitě i validitě škály. Zároveň byl nalezen signifikantní pozitivní vztah skóru této škály s věkem. Výsledky jsou konfrontovány s psychometrickými vlastnostmi originální škály a diskutovány ve světle zahraničních výsledků. Česká adaptace Grit-S je součástí tohoto příspěvku.
9
Content available remote

Psychosociální faktory na straně lékaře ovlivňující proces péče a rozhodování v závěru života pacientů

51%
Dvořáčková K., Slezáčková A., Čermáková L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 4
369-388
EN
The end of life care is recently regarded as a highly important research area in psychological disciplines such as medical psychology and thanatology. Psychosocial aspects, in addition to medical factors, also play a role in the care of dying patients and need to be better understood and taken into account in practice. The aim of this review was to explore psychosocial factors that influence the end of life care and decision-making process of physicians based on a literature review. Databases MEDLINE/Pubmed, Scopus a ProQuest Health and Medical Collection were systematically searched for a literature review. Considering selection criteria, the authors employed twenty-eight studies in English. Based on them, they identified the following physician-related psychosocial factors that affect processes: gender, age, professional experience and practice, spirituality, attitudes and beliefs, specialization, education and experience in end of life care, sociocultural and work environment. The authors then summarized the terminology of theoretical concepts used in the chosen studies and pointed out their heterogeneity. Research attention in this area and application of knowledge should lead to consideration of psychosocial factors affecting the end of life care and to improve the quality of life in patients, their family members, and health professionals as well. The findings can also serve as a valuable enrichment of the knowledge base for teaching undergraduate psychology students, participants in qualification course Psychologist in Health Care, and medical students.
CS
V současné době je péče o pacienty v závěru života oblastí, která budí zájem psychologic-kých oborů, jako jsou lékařská psychologie a thanatologie. V procesech týkajících se péče o umírající pacienty totiž hrají roli kromě me-dicínských faktorů také psychosociální aspekty, jimž je potřeba lépe porozumět a zohlednit je v praxi. Cílem této přehledové studie bylo na základě relevantní literatury zmapovat psycho-sociální faktory na straně lékaře, které vstupují do procesu péče a rozhodování v závěru živo-ta pacientů. Literární rešerše byla provedena v rámci online databází MEDLINE/Pubmed, Scopus a ProQuest Health and Medical Collec-tion. S ohledem na zvolená výběrová kritéria se autoři rozhodli použít celkem dvacet osm stu-dií v angličtině. Na jejich základě identifikova-li následující psychosociální faktory na straně lékaře, které do zmíněných procesů vstupují: pohlaví, věk, profesní zkušenosti a délka praxe, spiritualita, postoje a přesvědčení, specializace, vzdělání a zkušenosti v oblasti péče v závěru ži-vota pacientů, sociokulturní a pracovní prostře-dí. Dále autoři shrnuli terminologii výchozích konceptů jednotlivých studií a upozornili na její nejednotnost. Výzkumná pozornost v této oblas-ti a aplikace poznatků v praxi by mohly vést ke zohlednění psychosociálních faktorů ovlivňují-cích rozhodování a péči v závěru života a k vyš-ší kvalitě života jak pacientů, tak jejich příbuz-ných i zdravotnického personálu. Může být také cenným obohacením poznatkové základny pro výuku pregraduálních studentů psychologie, účastníků kvalifikačních kurzů Psycholog ve zdravotnictví i studentů medicíny.
10
Content available remote

Signing up is not yet mindfulness practice: a systematic review of adherence to eHealth and mHealth mindfulness-based programs in the pre-pandemic period

39%
Liptáková S., Světlák M., Hytych R., Matis J., Slezáčková A., Šumec R.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 3
233-254
EN
Information and communication technology are promising channels in delivering the mindful-ness-based intervention. A common problem in these interventions is the lack of study of treat-ment adherence. The current article summarizes the state of measuring and reporting adherence, the rate of adherence, and possible predictors of adherence in the form of a systematic review following the PRISMA statement. A database search of PubMed, Web of Science, Medline, Scopus, and PsychINFO identified 3104 poten-tially relevant articles published up to the end of December 2019. The review focuses only on the SARS-CoV-2 pre-pandemic time because the accelerated development of the eHealth Mind-fulness-based interventions and a vast amount of newly published interventions in the follow-ing years was expected. A total of 69 studies met all the eligibility criteria. Out of these studies, 61% reported some measure of adherence and 36% reported the adherence rate. The adherence rate in clinical populations ranged from 41% to 92%; in non-clinical populations, it ranged from 1% to 85%. Predictors of adherence were inves-tigated in 48% of the studies; however, the ma-jority of assessed variables had mixed findings about predicting adherence. There was a huge variety in the definitions and measurements of adherence. A standardized system of measuring and reporting adherence and further investiga-tion of its predictors is needed.
CS
Informační a komunikační technologie předsta-vují nové a slibné kanály, jak lze k uživatelům doručit intervence založené na Mindfulness pří-stupu. Běžným problémem v této oblasti apliko-vaného výzkumu je nedostatek evidence o adhe-renci ke zmíněným programům. Aktuální článek ve formě systematické review podle PRISMA protokolu shrnuje informace o tom, jaká je ad-herence k intervencím ve studiích zabývajících se eHealth Mindfulness programy, jak je adhe-rence měřena a co jsou její možné prediktory. V databázích PubMed, Web of Science, Medline, Scopus a PsychINFO bylo do konce roku 2019 identifikováno 3104 potenciálně relevantních článků. Vzhledem k očekávanému nárůstu im-plementace eHealth programů na podporu du-ševního zdraví pro zdravou i klinickou populaci v důsledku pandemie SARS-CoV-2, se stávající review zabývala jen studiemi před začátkem pandemie. 69 z nich splnilo všechna vstupní kri-téria pro systematickou review. 61 % studií ve svých výsledcích prezentovalo různé parametry adherence, 36 % pak prezentovalo základní tzv. adherence rate. Míra adherence v klinických populacích se pohybovala od 41 % do 92 %; v neklinických populacích se pohybovala od 1 % do 85 %. Prediktory adherence byly zkoumány ve 48 % studií, většina hodnocených proměn-ných však přinesla značně heterogenní výsled-ky. Velká heterogenita byla pozorována také v samotné definici adherence a ve způsobech a nástrojích jejího měření. Aktuální systematická review jednoznačně dokládá potřebu standardi-zovaného systému měření adherence a dalšího výzkumu v oblasti jejích prediktorů.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.