Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Hranice významu a zdieľania jazyka

100%
Drobňák M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 3
345-359
EN
This paper highlights the influence of the publicity of meaning on Quine’s view on shared languages. According to Quine, publicly available behavioural evidence is not sufficient to fully determine meaning. If this is so, then the notion of shared language is problematic because there are no clear criteria for deciding whether two speakers ascribe the same meanings to the same expressions. The aim of this paper is to show that Quine was aware of this consequence and because of it: a) takes the notion of idiolects to be more fundamental than the notion of shared language; and b) prefers the notion of smooth communication to its alternatives, such as successful communication, that presuppose shared meanings.
SK
Tento článok zdôrazňuje vplyv verejnej povahy významu na Quinov pohľad na zdieľané jazyky. Podľa Quina nie je verejne dostupná behaviorálna evidencia dostatočná na úplné určenie významu. Ak je to tak, potom je pojem zdieľaného jazyka problematický, pretože neexistujú jasné kritériá na rozhodnutie, či dvaja hovorcovia pripisujú rovnaké významy tým istým výrazom. Cieľom tohto článku je ukázať, že Quine si bol vedomý tohto dôsledku a z tohto dôvodu a) považuje pojem idiolektov za fundamentálnejší ako pojem spoločného jazyka a b) uprednostňuje pojem plynulej komunikácie pred jeho alternatívami, k akým patrí napríklad úspešná komunikácia, ktorá predpokladá zdieľané významy.
DE
Im vorliegenden Artikel wird der Einfluss der öffentlichen Natur der Bedeutung auf Quines Ansicht zur gemeinsamen Sprache erörtert. Laut Quine ist die öffentlich zugängliche behaviorale Evidenz zur Bestimmung von Bedeutung nicht ausreichend. Wenn dies so ist, so ist der Begriff der gemeinsamen Sprache problematisch, da es keine klaren Entscheidungskriterien dahingehend gibt, ob zwei Sprecher gleichen Begriffen auch die gleiche Bedeutung zumessen. Ziel des Artikels ist es zu zeigen, dass Quine sich dieser Konsequenz bewusst war und dass er aus diesem Grunde a) den Begriff des Idiolekts für grundsätzlicher hält als den Begriff der gemeinsamen Sprache, und b) dass er den Begriff der flüssigen Kommunikation vor dessen Alternativen bevorzugt, beispielsweise der erfolgreichen Kommunikation, die gemeinsame Bedeutungen voraussetzt.
2
Content available remote

Naturalness of properties and simplicity of theories

100%
Drobňák M.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2019
|
vol. 41
|
issue 1
3-19
EN
In this paper, I discuss a specifi c approach to measuring and comparing the simplicity of theories that is based on Lewis’s notion of fundamental properties. In particular, I discuss the criterion of simplicity as stated by Williams. According to Williams, the best candidate for a theory is the one which has the shortest defi nition in terms of fundamental properties. Th e aim of this paper is to show that the criterion thus specifi ed has two constraints. First, the criterion is not applicable to cases in which candidates for theories that specify fundamental properties are compared. Secondly, the applicability of the criterion in social sciences seems to be unwarranted.
CS
V tomto příspěvku se zabývám specifi ckým přístupem k měření a porovnání jednoduchosti teorií, který je založen na Lewisově pojetí fundamentálních vlastností. Zejména se zabývám kritériem jednoduchosti, jak ho prezentuje Williams. Podle Williamse nejlepší kandidát na teorii je ten, který má nejkratší defi nici z hlediska fundamentálních vlastností. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že takto specifi kované kritérium má dvě omezení. Zaprvé, kritérium není použitelné v případech, kdy porovnáváme kandidáty na teorie, které stanovují fundamentální vlastnosti. Zadruhé, aplikace tohoto kritéria v sociálních vědách se zdá být neopodstatněná.
3
Content available remote

Experimentální studie akceptace pravidel přirozené dedukce v českém jazyce

51%
Drobňák M., Peregrin J., Matějíček P., Hubálek M.
Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
|
2021
|
vol. 82
|
issue 1
67-83
EN
Gentzen’s rules of natural deduction define the basic inference patterns which govern the use of logical constants within the logical system of natural deduction. In general, these rules are considered to represent a model that significantly approximates the actual use of counterparts of logical constants by competent speakers in everyday communication. Despite the fact that Gentzen’s system is assumed to approximate the inferential patterns of the use of counterparts of logical constants in natural languages, empirical studies mapping the system’s deviations from natural languages are rather rare. The aim of our research is, therefore, to find out to what extent the rules of natural deduction are in accordance with the use of counterparts of logical constants by competent Czech speakers. In our research, we employ the method of validity judgment tasks, in which respondents assess whether a sentence can be inferred from a short text. The results confirm that seven rules of natural deduction (conjunction introduction, conjunction elimination, disjunction elimination, implication elimination, existential quantifier introduction, universal quantifier introduction, universal quantifier elimination) are in accordance with the use of their counterparts by competent Czech speakers, and three rules (implication introduction, negation introduction, disjunction introduction) exhibit various levels of deviation.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.