Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Faktorová analýza jako známá neznámá (aneb metoda hlavních komponent a varimax nejsou vždy ideální postup)

100%
Soukup P.
Sociologický časopis. Czech Sociological Review
|
2021
|
vol. 57
|
issue 4
455-484
EN
This article seeks to show that, although factor analysis (mostly in its exploratory version) is a method frequently applied by social-science researchers (it is often also discussed in basic data analysis textbooks), only a very basic version of it is used, with settings that are far from optimal. However, what settings are used can have major implications, primarily in the form of conceptual problems, where the exploratory version is often used instead of the confirmatory version. Other settings used can also have an impact on the results. These are mainly partial options, which are used mainly in the exploratory version, in particular the choice of the correct correlation coefficients, the choice of method for the initial extraction of factors, the choice of the rotation method and the choice of the number of factors with which we want to work in the exploratory version. The text discusses the algorithms for ordinal variables, and the possibility of determining the number of factors through parallel analysis or MAP. The practical example discusses the advantages of the oblique rotation of factors. The article seeks to highlight good practices that best reflect the current state of the art of quantitative methodology and statistics. In addition to the general guidelines, the article contains practical advice about software and recommends a procedural schema for using factor analysis.
2
Content available remote

Reflexivity measured through three dimensions: construct validity of the personal reflexivity scale in the social and health care field in the Czech Republic

63%
Soukup P., Havrdová Z.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2023
|
vol. 67
|
issue 6
375-391
EN
Objectives. The aim of this article is to present the construct validity of a three-dimensional Personal Reflexivity Scale (PRS) with a special focus on multi-professional comparisons of reflexivity with other (e.g. contextual) factors in social and health services. Sample and settings. The tool for construct validation was developed by exploratory analysis of data obtained in 2019 on the Czech adult population from the age of 18 (N=1018). These data included the three original (broader) versions of the scales measuring reflectivity, awareness and empathy (SRIS, PHLMS and DE14). For the construct validation of the short version of PRS in total 730 Czech social workers and nurses were interviewed through an online questionnaire. The sample was expertise based, the data were collected during the COVID pandemic from May 2021 to January 2022. Hypothesis. The expectation was that explored dimensions and items of the three original instruments (SRIS, PHLMS, DE14) are relevant for measuring three different facets of reflexivity, which could be combined, and it is possible to prepare a single summarizing tool for measuring personal reflexivity (PRS). Statistical analysis. The confirmatory factor analysis and scale reliability (McDonald’s omega) was conducted to evaluate the construct validity of the three dimensions of PRS on the sample of nurses and social workers. In some cases, the original instruments were modified (through the correlated residuals). Results. The result of the described steps is the proposal for a shorter personal reflexivity scale with three conceptualized dimensions - intentional reflectivity, present moment reflexivity and relational reflexivity. The construct validation shows that the scale is particularly relevant for research on social workers and nurses. Limitations. The first limitation is the fact that the study is restricted only to the Czech Republic. The question is also whether the instrument will be functional for groups other than social workers and nurses; this aspect will need verification. From the data for the general Czech Republic, the authors recognized that the instrument would also be functional for the general population. It must be considered also that the data were collected during different waves of the COVID epidemic, which may have slightly affected the comparability of the data.
CS
Cíl. Cílem článku bylo představit konstruktovou validitu třídimenzionální Škály osobní reflexivity (PRS) se zvláštním zaměřením na multiprofessionální porovnání reflexivity s dalšími (např. kontextovými) faktory ve zdravotní a sociální oblasti. Soubor a procedura. Nástroj pro měření osobní reflexivity byl vyvinut pomocí explorační analýzy na základě dat získaných v roce 2019 pro dospělou populaci v ČR (N=1018). Tato data zahrnovala výsledky tří původních (delších) nástrojů k měření reflektivity, uvědomování a empatie (SRIS, PHLMS a DE14). Pro ověření konstruktové validity kratší verze (s méně položkami) nástroje pro měření osobní reflexivity bylo pomocí online dotazování získáno 730 odpovědí od sociálních a zdravotních pracovníků v ČR. Šlo o expertní výběr. Data byla sbírána během pandemie covid od května 2021 do ledna 2022. Hypotézy. Bylo předpokládáno, že analyticky zvolené dimenze a položky originálních nástrojů (SRIS, PHLMS, DE14) jsou vhodné pro měření tří významných aspektů reflexivity, které mohou být souhrnně reprezentovány jedním nástrojem měřícím tzv. osobní reflexivitu (PRS). Statistické analýzy. Pro vyhodnocení konstruktové validity PRS byla využita konfirmační faktorová analýza a analýza vnitřní konzistence škál (McDonaldovo omega). V některých případech byl mírně modifikován původní nástroj pomocí provázání chybových složek položek. Výsledky. Výsledkem analýz je návrh nástroje pro měření osobní reflexivity obsahující tři dimenze pojmenované záměrná reflektivita, reflexivita přítomnosti a reflexivita vztahů. Konstruktová validita byla prokázána a nástroj se ukázal jako vhodný zejména pro výzkum sociálních a zdravotnických pracovníků. Limity. Prvním omezením publikované studie je skutečnost, že je založena pouze na datech pro Českou republiku. Otázkou je též, jak bude nástroj fungovat pro jiné specifické skupiny, než jsou sociální a zdravotní pracovníci, což bude nutné ověřit dalším výzkumem. Z reprezentativních dat pro dospělou českou populaci autoři soudí, že nástroj bude vhodný pro obecnou populaci. Je třeba též vzít v potaz, že data byla sbírána během pandemie covid, což mohlo ovlivnit výsledná data.
3
Content available remote

Validation of CES-D8 among Czech university students during COVID-19 pandemic

51%
Klusáček J., Kudrnáčová M., Soukup P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 4
398-415
EN
Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations.
CS
Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní sympto-matologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na mě-ření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie.Statistické analýzy. Byla provedena konfir-mační faktorová analýza za použití struktur-ního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenziona-litě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle po-hlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se pro-blematiky covid-19 na depresivní symptoma-tologii.Výsledky. Jednodimenzionální model s korelo-vanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpoví-dal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktoro-vá struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt.Limity práce. Vzorek pochází z online průzku-mu, respondenti byli vybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých uni-verzitách.Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástro-jem pro měření depresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.
4
Content available remote

Personality traits and defending victims of bullying : agreeableness, neuroticism and extraversion matter

51%
Janošová P., Kollerová L., Soukup P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
432-446
EN
Objectives. Research has uncovered several factors underlying the defense of victims of school bullying but has devoted only limited attention to the role of personality. Even though the few studies that exist have confirmed the links between defending behavior and personality, they have revealed somewhat inconsistent patterns of associations. in order to expand the current knowledge, this cross-sectional study examines associations between defending and the Big Five personality thraits, while controlling for other correlates of defending (gender, peer status, empathy) previously demonstrated. Moreover, it tests whether personality traits have differential effects on defending behaviors in girls and boys. Sample and setting. The sample comprised 662 early adolescent (M=13 years and 5 months, SD=5 monts, range: 12,1-15,5 years, 50,2% girls) from 39 seventh-grade classrooms of 20 randomly selected urban elementary schools. Defending behavior was measured using a peer-rating procedure and peer status by means of peer nomination; other variables were registered using self-report instruments. Hypotheses. Authors hypothesized that defending would be positively associated with agreeableness, neuroticism, and extraversion. Statistical analysis. The main analyses consisted of a set of multilevel linear models applied in order to respect the culstering of students within classrooms. Results. The null model showed that 54% of variance in defending could be attributed to differences among classrooms. The final model indicated that, when gender, peer status, and empathy were accounted for, defending behavior was positively associated with agreeableness, neuroticism, and an interaction between extraversion and gender. Regression lines shown separately for boys and girls suggest that defending is related to extraversion only in girls, not boys. Limitation. Cross-sectional design, age-homogenous sample.
CS
Cíl. Cílem studie bylo zjistit, jakou roli hraje osobnost při zastávání se viktimizovaných spolužáků. Vztah mezi osobnostími rysy a zastáváním je jednou z oblastí školní šikany, kterým bylo dosud věnováno málo pozornosti, a dosavadní nálezy nejsou přiliš jednoznačné. Pro komplexnější porozumění problému byly v této průřezové studii zkoumány vztahy mezi zastáváním a osobnostími rysy vycházejícími z konceptu Big Five spolu s dalšími koreláty zastávání, které byly výzkumně dříve zaznamenány (pohlaví, vrstevnický status a empatie). Studie se zaměřila také na to, zda se osobností rysy projevují v zastávání u dívek a chlapců podobným či odlišným způsobem. Soubor a postup. Soubor tvořilo 662 respondentů (průměrný věk = 13 let a 5 měsíců, SD = 5 měsíců, rozpětí: 12,1-15,5 let, dívky tvořily 50,2 % soboru). Jednalo se o žáky a žákyně 7. ročníku z 39 školních tříd ve dvaceti náhodně vybraných základních školách. Zastávání bylo sledováno pomocí vrstevnického taringu, vrstevnický status byl zjišťován pomocí vrstevnických nominací a pro ostatní proměnné byly použity sebeposuzovací dotazníky. Hypotézy. Autoři předpokládali, že zastávání souvisí s přívětivostí, neuroticismem a extraverzí. Statistická analýza. Hlavní analýzu tvořila sada víceúrovňových lineárních modelů, v nichž bylo zohledněno také zařazení žáků do určité školní třídy. Výsledk. Na základě výpočtu nulového modelu bylo možné přibližně polovinu rozptylu zastávání vysvětlit faktory, které souvisejí s příslušností žáků k jejich školní třídě. Výsledky finálního modelu, zohledňujícího také pohlaví, vrstevnický status a empatii, naznačují, že zastávání má pozitivní vztah s přívětivostí a neuroticismem, a dále s interakcí mezi extraverzí a pohlavím.
5
Content available remote

Validizace konceptu akademické marnosti v českém středním vzdělávání:

51%
Straková J., Soukup P., Simonová J.
Sociologický časopis. Czech Sociological Review
|
2020
|
vol. 56
|
issue 5
599-617
EN
International research shows that the concept of academic futility is a promising one for studying the mechanisms that cause differences in educational outcomes in general and vocational secondary school programmes. Given that there are large differences between general and vocational programmes in the Czech education system, in terms of the content of education, the conditions of education, student composition, and learning outcomes, it is important to take a deeper look at the causes of these differences. The aim of this paper is to test the original, three-dimensional version of the concept of academic futility at Czech secondary schools. The concept was tested on data obtained from a sample of 4857 students from 29 grammar schools and 90 secondary technical schools who attended the third year of secondary school in the school year 2018/2019. Confirmatory factor analysis indicated a good model fit with the data for the one-level (student level) and two-level (student and class level) concepts. Measurement invariance was evaluated for different eduational tracks. The potential of using a two-level concept for research on the educational pathways of Czech secondary school students attending various educational programmes is discussed.
6
Content available remote

Vliv osobnostních rysů na politické postoje a preference podpůrných a regulačních opatření v politice zaměstnanosti

51%
Veselá Hiekischová M., Soukup P., Musílková M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 5
463-486
EN
Objectives. The goal was to find out whether pu-blic policy attitudes to the preference of policy instruments in solving long-term unemployment are explained through a big-five factor model of personality or through political orientation. Participants and settings. Authors administered a questionnaire survey among 8,554 university students in the Czech Republic.Hypothesis. Public policy attitudes to individual policy instruments are most influenced by poli-tical orientation and the related personality traits of openness and conscientiousness. Authors as-sume that the personality traits of openness and conscientiousness correlate most significantly with the ideological predisposition, however, the political orientation directly influences pre-ferences for policy instruments.Statistical analysis. Correlation analysis, multi-ple linear regression, structural models.Results. Public policy attitudes to policy instru-ments were most influenced by political orien-tation and the related personality traits of ope-nness and conscientiousness. However, on the basis of structural models, not only the direct in-fluence of political orientation on preferences to policy instruments has been demonstrated; from the personality traits, it is again an openness of mind and conscientiousness.Study limitation. The use of a short version of BFI-10; the lack of theoretical and empirical studies dealing with the influence of personality traits on public policy making.
CS
Cíle. Cílem je zjistit, zda může být preference opatření sloužících k řešení problému dlouhodo-bé nezaměstnanosti vysvětlena prostřednictvím pětifaktorového modelu osobnosti či prostřed-nictvím politické orientace.Participanti a procedura. Dotazníkové šetření mezi 8 554 studenty vysokých škol v České re-publice.Hypotéza. Základní hypotéza vychází z předpo-kladu, že veřejně politické postoje k jednotlivým opatřením nejvíce ovlivňuje politická orientace a s tím související osobnostní rys otevřenost a svědomitost. Předpokládáme, že osobnostní rysy otevřenost a svědomitost nejvýznamněji korelují s ideologickou predispozicí, nicméně přímý vliv na postoj k jednotlivým opatřením má právě politická orientace.Statistická analýza. Korelační analýza, mnoho-násobná lineární regrese, strukturní modely.Výsledky. Veřejně politické postoje k jednotli-vým opatřením nejvíce ovlivňuje politická ori-entace a s tím související osobnostní rysy ote-vřenost a svědomitost. Na základě strukturních modelů se však neprokázal pouze přímý vliv politické orientace na postoje k jednotlivým opatřením, ale také vliv dvou osobnostních rysů (otevřenost mysli a svědomitost).Omezení studie. Použití krátké verze BFI-10, nedostatek teoretických a empirických studií zabývajících se vlivem osobnosti na tvorbu veřejné politiky.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.