Results found: 1

Search results

Sort By:

Limit search:

Participativní mapování míst strachu z kriminality jako příspěvek k rozvoji urbánního prostředí

100%

Šimáček P., Doležal D., Šerý M., Fiedor D., Pánek J., Szczyrba Z.

Urbanismus a územní rozvoj

2020

issue 5

4-10

The development of urban settings has long been an exclusive domain of urban architects and local decision-makers. Nevertheless, with the highlighting in recent years of endogenous approaches to spatial development, there are increasing efforts to involve local populations in the process of planning. Their involvement and a bottom-up approach are two basic elements of sustainability in spatial development. This article describes this approach in the context of mapping locations with a high fear of crime factor in the town of Přerov. In general terms, mapping of places of negative reputation is important for the local decision-making sphere as it generates spatial information and knowledge for strategic planning of spatial development. In other words, it aims at measures for the reduction or elimination of fear in the population and, as a consequence, improvement in the quality of life in urban settings. Therefore, participative mapping of locations of fear of crime can be considered as the inhabitants’ contribution to the development of their towns/cities. In this respect, though, it is necessary to distinguish consistently between locations with a high fear of crime factor and those with a genuine increase in crime and law infringement. In fact, numerous locations with low evidence of crime or law infringement have retained their fear-inspiring image. Fear of crime is highly subjective and influenced by a variety of factors. In spite of this, because of its powerful impact on the quality of life, it is necessary for these locations to be addressed by professionals in spatial development.

Rozvoj urbánního prostředí byl dlouhou dobu výhradní doménou městských architektů a místní decizní sféry. V posledních letech, kdy je kladen důraz na endogenní přístup k rozvoji území, se však stále častěji objevují snahy vtáhnout do procesu plánování také místní obyvatelstvo. Právě „bottom-up“ přístup a zapojení místních obyvatel do tohoto procesu vytváří jeden ze základních stavebních kamenů udržitelnosti rozvoje území. Článek představuje výše zmíněný přístup v kontextu mapování míst strachu z kriminality na příkladu města Přerov. Mapování takto negativně vnímaných míst je v obecné rovině velmi důležité pro místní decizní sféru, neboť díky takto zjištěné prostorové informaci mohou získané poznatky sloužit jako užitečný podklad ke strategickému plánování rozvoje území, respektive pro efektivní zacílení různých opatření, která by měla vést k omezení až eliminaci lidmi pociťovaného strachu, a v konečném důsledku ke zvýšení kvality života ve městě. Participativní mapování míst strachu z kriminality tak může být vnímáno jako příspěvek obyvatel k rozvoji svého města. V tomto ohledu je však potřeba důsledně odlišovat místa strachu z kriminality a místa s reálným výskytem většího počtu trestných činů či přestupků. Nezřídka se totiž stává, že místa s nízkou evidencí trestných činů (či přestupků) mají i tak image místa, které vyvolává v lidech strach. Vnímání strachu z kriminality je značně subjektivní záležitost, na kterou má vliv mnoho faktorů. Přesto je zapotřebí, aby se problematikou míst strachu zabývali kompetentní lidé mající v gesci územní rozvoj, neboť toto téma má velký vliv na kvalitu života obyvatel.

Refine search results

1 Urbanismus a územní rozvoj

1 Doležal D.

1 Fiedor D.

1 Pánek J.

1 Szczyrba Z.

1 Šerý M.

1 Šimáček P.

1 2020

Search results

Participativní mapování míst strachu z kriminality jako příspěvek k rozvoji urbánního prostředí