Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1

Modelování potenciálních dopadů způsobených výsadbou stromů v ulicích měst

100%
Geletič J., Bureš M., Krč P., Resler J., Řezníček H., Kazmuková M., Šipanová A.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2022
|
issue 4
12-17
EN
Cities in times of climate change – one of the most current and probably the most complex challenges that local governments have to face. Although a large number of adaptation strategies and climate plans have emerged recently, many have a common outcome; the simplest and most economically advantageous solution is urban greenery, especially trees. Urban greenery in public space is perceived as an essential element of cities and its impacts are automatically accepted by the public as positive. The negative effects of greenery in the urban environments, apart from possible allergies, practically are not reflected or considered by urban planners at all. However, the environmental impact of trees in city streets, both positive and negative, represents a significant consequence of adaptation policies, as well as their cost-benefit ratio. The results of newly developed and validated microclimate models can be used to assess the potential impact of tree planting on pedestrian level. Due to the high level of detail, they can provide a new insight into the processes in the street canyon and bring a new perspective for a comprehensive assessment of adaptation measures. The paper aims to: I) explain and summarize the basic principles and differences between the models; II) describe the direct and indirect links between the variables and III) interpret the latest knowledge about the positive and negative effects of greenery in the street space on the example of two scenarios in Prague-Dejvice.
CS
Město v čase klimatické změny – jedna z nejaktuálnějších a patrně nejsložitějších výzev, které musí místní samosprávy čelit. Ačkoli v poslední době vzniklo velké množství adaptačních strategií a klimatických plánů, mají mnohé společný výsledek; nejjednodušší a ekonomicky nejvýhodnější řešení představuje městská zeleň, především stromy. Zeleň ve veřejném prostoru je vnímána jako zásadní prvek tváře měst a její vlastnosti jsou veřejností automaticky přijímány jako pozitivní. Možné negativní vlivy zeleně v městském prostoru, mimo případné alergie, v úvahách urbanistů prakticky nejsou vůbec reflektovány. Ovlivnění prostředí stromy v ulicích měst, a to jak pozitivní, tak i negativní, ovšem představuje významný důsledek adaptačních politik, stejně jako s tím spojené náklady na péči. Pro posouzení potenciálního dopadu výsadby stromů na podmínky v rámci ulice mohou být použity nově vyvíjené a validované výsledky mikroklimatických modelů. Díky vysoké úrovni detailu mohou poskytnout nový pohled na procesy v uličním kaňonu a přinést novou perspektivu pro komplexní posouzení adaptačních opatření. Příspěvek si klade za cíl: I) vysvětlit a shrnout základní principy a rozdíly mezi modely; II) popsat přímé a nepřímé vazby mezi proměnnými a III) interpretovat nejnovější poznatky o pozitivních i negativních vlivech zeleně v uličním prostoru na příkladu dvou scénářů v Praze-Dejvicích.
2

Monitoring a simulace kvality ovzduší v mikroměřítkové úrovni; hot-spot Praha-Legerova

60%
Geletič J., Bureš M., Eben K., Krč P., Resler J., Řezníček H., Bauerová P., Keder J., Patiño W., Pikousová T., Šindelářová A., Vlček O., Belda M., Fuka V., Radović J., Jareš R., Karel J.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2024
|
issue 3
13-22
EN
Deteriorated air quality in cities worldwide is a current problem city administrations face. With the growing mobility requirements of the population living in cities, the number of registered cars and traffic intensity keeps increasing. Numerous studies emphasize the significant contribution of anthropogenic activity to deteriorated air quality. Initiatives linked to promoting bicycle transport, electromobility, or reducing car traffic as the primary source of pollution in urban areas are beginning to appear. However, simple solutions such as adding bicycle lanes or widening existing roads are often not applicable in European cities with heritage-protected historic centers. Modern numerical models are becoming mature enough to serve as a basis for reliable tools providing quantification of the impact of automobile traffic and significant anthropogenic sources in high-fidelity resolution - up to metre scale. However, several important limitations resulting from high-resolution processes need to be considered. First of all, models require very detailed input data about air quality; this includes the transport of pollution from outside the area of interest, emissions from local sources, or resuspension. Second, simulations using numerical models need to be properly validated. Particulate matter, as well as nitrogen (di-)oxide, are highly variable both in space and time. Finally, air quality strongly depends on meteorological conditions. Air quality models typically use national forecast models or regional climate models as meteorological drivers. Our results suggested that currently, no one model can be considered “best” for all potential applications. It seems to be beneficial to test at least two or three different models to analyse potential over- or under-estimation of the results. Practically, the article aims to point out the complexity of measuring and modelling air pollution at micro-scale resolution and uncertainties in fine-scale model resolution.
CS
Zhoršená kvalita ovzduší ve městech představuje jeden z aktuálních problémů, se kterým se administrativy měst potýkají. Vzrůstající požadavky na mobilitu obyvatel, kteří ve městech žijí, vedou ke zvýšení počtu registrovaných automobilů a růstu intenzity dopravy. S rostoucím počtem studií, které při zhoršené kvalitě ovzduší kladou důraz na významný příspěvek antropogenní činnosti, se začínají objevovat požadavky spojené s podporou cyklistické přepravy, elektromobility nebo omezení automobilové dopravy jakožto primárního zdroje znečištění v oblastech měst. Zejména v případě evropských měst, která mají často památkově chráněná historická centra, ovšem neexistují jednoduchá řešení, jako je přidání pruhu pro kola nebo rozšíření stávající komunikace. Aby bylo možné spolehlivě kvantifikovat vliv automobilové dopravy, stejně jako dalších významných antropogenních zdrojů, jsou zapotřebí velmi detailní a ověřené simulace pomocí numerických modelů. Cílem článku je poukázat na složitost měření a modelování znečištění ovzduší v mikroměřítkovém rozlišení a umožnit tak uživatelům těchto výsledků jejich poučenější a obezřetnější interpretaci.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.