Search results

1

Příbuzenská pěstounská péče : když dítě vychovávají prarodiče

100%

Mošťková Š., Sobotková I.

E-psychologie (E-psychology)

|

2016

|

vol. 10

|

issue 4

47-64

EN

This paper is focused around the various aspects of a specific kind of kinship foster care provided by grandparents. Major goals of the part of the extensive research presented in the paper are to characterize the process of the acceptance of a child into a foster care by grandparents, examine the most common reasons for the need of foster care, capture the ways children react to the separation from their biological parents and, last but not least, describe children’s relationships with their parents, their mutual contact and expectation of the relationship’s further stages. These goals are evaluated from the grandparents' perspective. Methodologically, the paper is based on a qualitative research. The screening method used was semi-structured interview with grandparent fosters. The sample consisted of 20 women and men – grandparents who have been providing foster care to at least one grandchild for the minimum of two years. In total, there were 21 grandchildren in grandparents’ foster care researched. The results of the research show that children are going to foster care for a variety of causes, which we divided into three categories: socially unacceptable behavior of the parents (alcohol/drug abuse, being involved in crime, physical abuse of the child, neglected child or similar reasons), personal qualities of the parents (unreadiness to raise a child due to parents’ early age, irresponsibility, aggression, psychological instability) and parents’ personal life events (end of a partner relationship, leaving the child, relocation, job loss, lack of funds, …). Children’s reactions to the separation from parents showed on emotional, cognitive and behavioral levels. Personally in touch with their mothers were 15 of the children, while only 8 with their fathers. Due to the rising number of grandparents providing kinship foster care the findings of the research can be found useful in the field of psychological counseling or for professionals working with foster families.

CS

Článek se zabývá specifickou problematikou příbuzenské pěstounské péče, kdy o dítě pečují jeho prarodiče. Hlavními cíli zde prezentované části výzkumu, která je součástí rozsáhlejšího projektu, bylo charakterizovat proces přijetí vnoučete do pěstounské péče jeho prarodičů, zmapovat příčiny svěření, detekovat způsoby reagování dětí na odloučení od biologických rodičů a v neposlední řadě popsat vztahy vnoučat s jejich rodiči, vzájemný kontakt i očekávání vývoje vztahu do budoucnosti. K těmto cílům je přistupováno z perspektivy prarodičů. Z metodologického hlediska se jedná o kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s prarodiči pěstouny. Výběrový soubor tvoří 20 žen a mužů, prarodičů, kteří mají v pěstounské péči alespoň jedno vnouče a vychovávají jej minimálně po dobu dvou let. Celkem participanti pečovali o 21 vnoučat. Výsledky výzkumu ukazují, že děti jsou do pěstounské péče prarodičů svěřovány z rozličných důvodů, které jsme uspořádali do tří kategorií: patologický způsob života biologických rodičů (užívání alkoholu, drog, trestná činnost, týrání a zanedbávání dítěte aj.), osobnostní charakteristiky rodičů (nezralost spojená s nízkým věkem, nezodpovědnost, agresivita, labilita aj.) a vliv životních událostí (rozpad partnerského vztahu, opuštění dítěte, odjezd do zahraničí, nezaměstnanost, nedostatek financí aj.). Reakce dětí na odloučení od rodičů se odehrávaly na emoční, kognitivní a behaviorální rovině. V osobním kontaktu s matkou bylo 15 dětí, zatímco osobní kontakt s otcem mělo 8 dětí. Vzhledem k rostoucímu počtu prarodičů pěstounů mohou být získané výsledky užitečné zejména v psychologickém poradenství a pro odborníky pracující s pěstounskými rodinami.

2

Partnerská spokojenost žen pracujících v akademických povoláních

100%

Očenášková V., Sobotková I.

E-psychologie (E-psychology)

|

2014

|

vol. 8

|

issue 3

14-32

EN

The article examines the level of partnership satisfaction of women working in academia. It is based on part of a wider-ranging research project. The main aim of the research presented here is to examine the degree of satisfaction in existing partnerships, its components and those areas of partnership satisfaction which are subjectively perceived as important. Moreover, the study explores the subjective opinion of women on adjustment in their partnership and on the overall relationship quality as judged by their demanding occupation. As far as the research design is concerned, a concurrent nested strategy was used with an emphasis on qualitative methodology (Cresswell, 2003). The main methods of data collection were semi-structured interviews, supplemented by a quantitative Dyadic Adjustment Scale. The research sample consisted of 32 women aged between 30 and 52, who have been working in academia for a minimum of three years and who have been living in a stable relationship for at least 3 years. Partial results show that women who are satisfied in their partnership share the same values, way of thinking and interests with their partner. Factors such as mutual respect and striving to find a compromise produce a positive impact on the relationship. The negative aspects of partnership satisfaction include a critical inability to accept the career success by the partner, excessive individualism and domination on the side of the woman and negative incidents in the life of partners. As the researched theme is highly topical, the results obtained may assist in further developing psychological consulting aimed towards women with similarly demanding occupations.

CS

Článek se zabývá partnerskou spokojeností žen, které pracují v akademických povoláních. Jeho základem je jedna z částí rozsáhlejšího výzkumného projektu. Hlavním cílem zde prezentované části výzkumu je zmapovat míru, aspekty a subjektivně důležité oblasti partnerské spokojenosti žen. Také byl zkoumán subjektivní pohled žen na partnerské přizpůsobení a kvalita vztahu v kontextu jejich náročné profese. Z hlediska výzkumného designu byla použita tzv. souběžná vnořená strategie s těžištěm v kvalitativní metodologii (Cresswell, 2003). Hlavní metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor doplněný kvantitativní metodou Škála partnerského přizpůsobení. Výzkumný soubor tvoří 32 žen ve věku 30–52 let, které se věnují akademické profesní dráze tři a více let a žijí minimálně 3 roky v trvalém partnerském vztahu. Dílčí výsledky výzkumu ukazují, že ženy spokojené v partnerství mají stejné hodnoty, způsob uvažování a zájmy jako jejich partner. Partnery spojuje vzájemný respekt a oboustranná snaha o kompromis. Mezi negativní aspekty partnerské spokojenosti patří především nepřijetí profesního úspěchu partnerem, nadměrný individualismus a dominance na straně ženy a negativní události v životě partnerů. Vzhledem k naléhavosti zkoumané problematiky mohou být naše výzkumná zjištění užitečná například pro poradenské psychologické služby poskytované obdobně pracovně vytíženým ženám.

3

Životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění (IVF)

81%

Ďurašková G., Sobotková I., Hampl R., Viktorová L.

E-psychologie (E-psychology)

|

2016

|

vol. 10

|

issue 1

47-62

EN

This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment. Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive. There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.

CS

Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby. Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní. Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí.

Refine search results

3 E-psychologie (E-psychology)

3 Sobotková I.

1 Hampl R.

1 Mošťková Š.

1 Očenášková V.

1 Viktorová L.

1 Ďurašková G.

2 2016

1 2014

Příbuzenská pěstounská péče : když dítě vychovávají prarodiče

Partnerská spokojenost žen pracujících v akademických povoláních

Životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění (IVF)