Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Searching for a more valid form of parental rating scales of preschoolers’ intellectual giftedness - development and validation of the Preschooler’s Ability Rating Scale (PARS)

100%

Jabůrek M., Cígler H., Portešová Š., Ťápal A.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2021

vol. 65

issue 4

317-335

Objectives. The aim of this study was to develop a new parental rating scale for identification of intellectually gifted preschoolers (4 to 6 years of age). This new scale, the Preschooler’s Ability Rating Scale (PARS), consists of two parts – PARS-PRE, which follows the principle of precocity and inquires about the age at which giftedness-relevant behavior appeared for the first time; and PARS-CUR, which focuses on the current level of abilities. Participants and setting. In total, 263 Czech mothers and 90 children participated in the main study. Hypotheses. PARS will have a two-dimensional structure corresponding to its two parts. Both parts will significantly correlate with scores on the Woodcock-Johnson: International edition II (WJ IE II COG). Statistical analysis. 1. Item analysis; 2. Exploratory factor analysis; 3. Correlational analyses with WJ IE II COG; 4. ROC analysis to evaluate the specificity and sensitivity. Results. Factor analysis suggests a three-factor structure – two of the factors correspond to the scale’s original parts, and the third factor reflects early reading and counting (4 items from the precocity part). The diagnostic accuracy of the first two factors is similarly low (rPRE = .33, rCUR = .25), but substantially higher for the early reading/counting factor (rLIT = .52). Additionally, parental ratings are, in general, based more on children’s verbal abilities than their nonverbal abilities. Given the low criterial validity, the authors do not recommend utilizing the PARS scale in practical setting, however, the conclusions are useful for further development of similarly-minded scales. Study limitations. Only 90 children were administered the WJ IE II COG – the small sample size affects the precision of parameter estimates. The parentsʼ sample consists only of mothers.

Cíle. Cílem studie bylo vytvoření nové posuzo-vací škály pro identifikaci nadaných předškolá-ků ve věku 4-6 let. Tato nová metoda, Preschoo-ler’s Ability Rating Scale (PARS), má dvě části. První je PARS-PRE, která vychází z principu předčasné zralosti a její položky se zaměřují na věk, ve kterém rodiče poprvé pozorovali určité projevy chování, které mohou souviset s nadá-ním. Druhá je PARS-CUR, která se zaměřuje na aktuální úroveň schopností.Vzorek. Do hlavní části studie bylo zapojeno celkem 263 matek a 90 dětí z České republiky.Hypotézy. Posuzovací škála PARS bude mít dvoudimenzionální strukturu odpovídající jejím dvěma částem. Obě části budou silně korelovat se skóry baterie Woodcock-Johnson: Internatio-nal edition II (WJ IE II COG).Analýzy. 1. Položková analýza; 2. Explorační faktorová analýza; 3. Korelace s WJ IE II COG; 4. ROC analýza ke stanovení specificity a sen-zitivity.Výsledky. Výsledky faktorové analýzy naznačují třídimenzionální strukturu – dva faktory odpoví-dající dvěma částem škály a třetí faktor tvořený 4 položkami části PARS-PRE, které se zaměřují na časné čtení a počítání. Diagnostická přesnost dvou hlavních faktorů je srovnatelně nízká (rPRE= .33, rCUR = .25), výrazně vyšší je u třetího fak-toru (rLIT = .52). Dá se říci, že obecně je rodi-čovské hodnocení více založeno na verbálních schopnostech dítěte než na těch neverbálních. S ohledem na nízkou kriteriální validitu nelze doporučit škálu PARS pro využívání v praxi, závěry mohou být nicméně užitečné při vývoji podobně zaměřených nástrojů v budoucnu.Limity. Baterie WJ IE II COG byla administro-vána pouze 90 dětem – takto malý vzorek ovliv-nil přesnost odhadu parametrů. Do rodičovské-ho hodnocení škálou PARS se zapojily pouze matky.

Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH) : pilotní studie

76%

Rudolf P., Hubatková P., Kremeník D., Kratochvíl V., Ťápal A., Cígler H.

E-psychologie (E-psychology)

2020

vol. 14

issue 3

49-65

This paper constitutes a pilot study of a novel measure for assessing proneness to guilt and proneness to shame, Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH, Inventory of Proneness to Guilt and Shame). ITVAH is a scenario-based method distinguishing affective and behavioural components of guilt and shame and also considering the private or public experience of guilt and shame, respectively. Two items (affective and behavioural reaction) were created for each of the 16 scenarios, resulting in total of 32 items. A four-factor measurement model was assumed – Negative behaviour evaluation (NBE), Reparation, Negative self-evaluation (NSE), Withdrawal. Next, we assumed negative correlations of NSE and Withdrawal with self-esteem and self-forgiveness and positive correlations of NBE and Reparation with self-forgiveness. The pilot study was carried out on 249 Czech-speaking adults (67 % women, aged 18–75, Md = 22). An ordinal confirmatory factor analysis with residual covariances between items connected to the same scenarios was conducted. The hypothesized four-factor model was found acceptable. However, we found limited evidence for the hypothesized relationships with self-esteem and self-forgiveness – in contrast to theoretical expectations we found a medium-strong negative relationship between self-forgiveness and affective component of guilt. For further use of the measure in the Czech and Slovak environment it is necessary to assess additional evidence of construct validity and concurrent validity with The Test of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).

Tato studie je pilotáží nové metody pro měření náchylnosti k prožívání viny a hanby, Inventáře tendence k vině a hanbě (ITVAH). ITVAH je metoda založená na použití scénářů, která rozlišuje afektivní a behaviorální složky těchto dispozic a zároveň zohledňuje soukromé, resp. veřejné prožívání viny a hanby. Pro každý z 16 scénářů byly vytvořeny dvě položky – afektivní a behaviorální reakce, čímž vzniklo celkem 32 položek. Byl předpokládán čtyřfaktorový model měření – Negativní hodnocení chování (NHCh), Náprava, Negativní hodnocení self (NHS) a Únik. Dále byla předpokládána negativní souvislost NHS a Úniku se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění a pozitivní souvislost NHCh a Nápravy s tendencí k sebeodpuštění. Pilotní studie proběhla na vzorku 249 česky mluvících dospělých (67 % žen, věk 18–75, Md = 22). Na základě ordinální konfirmační faktorové analýzy se zohledněním reziduálních kovariancí mezi položkami vztahujících se ke stejnému scénáři jsme zjistili akceptovatelnou shodu předpokládaného modelu s daty. Pro předpokládané souvislosti se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění jsme však získali pouze částečnou oporu, v rozporu s teoretickým očekáváním jsme zjistili středně silný negativní vztah mezi tendencí k sebeodpuštění a afektivní složkou viny. Pro širší používání této metody v československém prostředí je důležité dále ověřit konstruktovou validitu metody společně s ověřením souběžné validity s The Test Of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2 Cígler H.

2 Ťápal A.

1 Hubatková P.

1 Jabůrek M.

1 Kratochvíl V.

1 Kremeník D.

1 Portešová Š.

1 Rudolf P.

1 2021

1 2020

Search results

Searching for a more valid form of parental rating scales of preschoolers’ intellectual giftedness - development and validation of the Preschooler’s Ability Rating Scale (PARS)

Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH) : pilotní studie