Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Kontroverzní Jungkův bestseller Jasnější než tisíc sluncí a nacistický uranový výzkum

100%
Grygar F.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2023
|
vol. 45
|
issue 1
37-66
EN
The essay deals with Nazi uranium research in the context of Jungk᾽s bestseller Brighter Than a Thousand Suns (1956). The first part of the article introduces the reader to Jungk himself, as well as to the historical-political context that crucially influenced his moralising positions in favour of the German uranium scientists (they did not build nuclear weapons for Hitler) and at the same time against the Allied scientists (they built nuclear weapons and used them). Based on historical sources (gradually made available since the 1970s), the second part of the study discusses the Nazi Uranium Club᾽s efforts to produce a uranium reactor and nuclear weapons. German scientists worked for the Nazi regime voluntarily and intensively and were immersed into the research. The third part reveals the origins of the post-war legend of the supposedly innocent German scientists, their decades-long evasion of responsibility, and the criticism of Jungk᾽s bestseller by the Allied command, the scientists, and eventually Jungk himself, who put faith in the interviews in which German scientists proclaimed their activities had been nothing but peaceful.
CS
Stať se zabývá nacistickým uranovým výzkumem v souvislosti s Jungkovým bestsellerem Jasnější než tisíc sluncí (1956). První část seznamuje čtenáře jak s Jungkem samotným, tak s historicko-politickým kontextem, jenž zásadně ovlivnil jeho moralizující stanoviska ve prospěch německých uranových vědců (jaderné zbraně pro Hitlera nevyrobili) a současně v neprospěch vědců spojeneckých (sestrojili jaderné zbraně a použili je). Na základě historických pramenů (postupně zpřístupňovaných od sedmdesátých let 20. století) pojednává druhá část studie o nacistickém Uranovém spolku, v němž se vědci snažili vyrobit uranový reaktor a jaderné zbraně. Němečtí vědci pracovali pro nacistický režim dobrovolně, intenzivně a výzkum je fascinoval. Třetí část osvětluje počátky poválečné legendy o údajně nevinných německých vědcích, jejich desítky let trvající alibismus a kritiku Jungkovy knihy ze strany spojeneckého velení, vědců, a nakonec i Jungka samotného, jenž předtím uvěřil německým vědcům, kteří v četných rozhovorech mluvili o svých mírových aktivitách.
2
Content available remote

Werner Heisenberg, Niels Bohr a příběh kodaňské interpretace

100%
Grygar F.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2017
|
vol. 39
|
issue 2
207-238
EN
The article focuses on the misleading story of the so-called Copenhagen interpretation of quantum mechanics. The interpretation was allegedly created as unitary or consistent and shared by its founders in 1927 by virtue of the so-called Copenhagen spirit of quantum theory. The paper is based on the role which two leading figures, Niels Bohr and Werner Heisenberg, played in this story. The first part of the article introduces variations of what is considered to be Copenhagen interpretation. The second part reveals that while quantum mechanics had originated in the 1920s, the Copenhagen interpretation was mainly a problematic Heisenberg’s product of the 1950s. One of his main motivations for the introduction of Copenhagen interpretation was to set up a defence against increasing criticism of the supporters of quantum theory. Since there was no unitary or consistent interpretation of quantum mechanics among members of the so-called Copenhagen school, the last part of the paper focuses on several differences primarily between Bohr and Heisenberg’s interpretation.
CS
Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především dva významní fyzikové N. Bohra W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská interpretace je veskrze problematickým a především Heisenbergovým produktem z let padesátých. Jednou z hlavních motivací, kvůli níž vystoupil s tzv. kodaňskou interpretací, byla obrana vůči množícím se kritikám obhájců kvantové teorie. Jelikož mezi členy tzv. kodaňské školy nepanovala žádná jednotná či nerozporná interpretace kvantové mechaniky, zaměřuje se poslední část příspěvku na několik vybraných rozdílů hlavně mezi Bohrovým a Heisenbergovým výkladem kvantové teorie.
3
Content available remote

Odvrácená strana legendy : Otto Hahn v kontextu nacistického Německa

100%
Grygar F.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2019
|
vol. 41
|
issue 1
59-110
EN
The article aims to demystify a long-standing legend about Otto Hahn, who, as the Nobel Prize winner for chemistry for the discovery of the fission of heavy nuclei, is widely regarded as an academic figurehead in the world of science. He was considered a symbol of so-called German decency and responsibility; he was a model example of an anti-Nazi scientist who did not collaborate with the criminality of the regime in its warmongery. It was only from the 1990s onwards that historians gained access to new archival materials, which allowed for a comprehensive picture of Hahn’s work in Nazi Germany and his involvement in uranium research during wartime, whose aim was construction of nuclear reactors and bombs.
CS
Článek se zabývá demystifikací dodnes panující legendy o ikoně světové vědy, nositeli Nobelovy ceny za objev štěpení těžkých jader, chemiku Otto Hahnovi. Desítky let byl považován za vzor německé slušnosti, zodpovědnosti a příklad antinacistického vědce, který nekolaboroval se zločinným režimem na jeho válečné mašinérii. Teprve od devadesátých let 20. století se dostávají k rukám historiků archivní materiály, jež umožňují získat ucelenou představu o Hahnově působení v době nacistického Německa a o jeho aktivním zapojení ve válečném uranovém výzkumu, jehož výsledkem mělo být sestrojení jaderných reaktorů a bomb.
4
Content available remote

Bytostná role předporozumění u vybraných zakladatelů kvantové teorie

100%
Grygar F.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2021
|
vol. 43
|
issue 1
59-93
EN
The study deals with an existential role of preunderstandings in the works of the leading founders of quantum theory. First, the study introduces Heidegger’s hermeneuticphenomenological approach to the concept of understanding. Second, this concept is applied to various ways of thinking with which physicists (Planck, Einstein, de Broglie, Rutherford, Bohr, Heisenberg and Schrödinger) approached the solutions of scientific puzzles and constructions of new assumptions in the development of quantum theory. The article seeks to contribute to the debate in the methodology and philosophy of science and points out that the role of preunderstandings is still underestimated.
CS
Článek se zabývá existenciální rolí předporozumění u vůdčích zakladatelů kvantové teorie. V první části článek představuje Heideggerovo hermeneuticko-fenomenologické uchopení pojmu rozumění. Ve druhé části se autor pokouší prostřednictvím rozmanitých příkladů aplikovat tuto koncepci na způsob myšlení, s nímž fyzici (Planck, Einstein, de Broglie, Rutherford, Bohr, Heisenberg a Schrödinger) přistupovali k řešení vědeckých hádanek a návrhům nových předpokladů při vzniku kvantové teorie. Text je příspěvkem do debat v rámci filosofie a metodologie vědy, v níž je stále podceňována zásadní role předporozumění ve vědeckých aktivitách.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.