Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: 2. světová válka

Sort By:

Limit search:

The Italianization of place names in occupied Yugoslavia during World War II

100%

Fontanot R.

Acta onomastica

2019

vol. 60

issue 1

36-44

The article aims at giving an overview of the process of Italianization of local place names carried out by Fascist Italy in the Yugoslav territories occupied during World War II. A great difference emerges among the three zones under the Italian control. In southern Slovenia, devoid of Italians, the Slovenian names were kept in use. However, in Dalmatia, one of the so-called “unredeemed lands”, with a long-standing presence of the Italian language due to centuries of Venetian rule, many names were changed but only the most important settlements were taken into consideration. In the hinterland of Fiume, overwhelmingly Croatian-speaking, but annexed to an already existing Italian province, all the settlement names (around 350) were given an Italian form. The article analyzes the different strategies employed by the local Italian authorities: restoration of the historical Italian name, adaptation or translation of the Slavic one, and coining of a new form.

Text podává přehled procesu italianizace toponym, který se odehrával v Jugoslávii okupované fašistickou Itálií během 2. světové války, a to na příkladu tří zón pod italskou kontrolou, které vykazují velké rozdíly. V jižním Slovinsku, bez italského obyvatelstva, byla slovinská jména zachována. Naproti tomu v Dalmácii, jedné z tzv. neosvobozených zemí, s dlouhou přítomností italštiny danou stoletími benátského panství, bylo změněno mnoho jmen, ale zde se zabýváme pouze názvy nejdůležitějších míst. Ve vnitrozemí Fiume, s převahou chorvatsky hovořícího obyvatelstva, avšak připojeného do již existující italské provincie, všechna místní jména (cca 350) byla změněna. Text analyzuje rozdílné strategie používané místními italskými úřady: obnovování historických italských jmen, adaptace nebo přenos slovanských názvů a vytváření nových pojmenování.

Seznamy vězňů tzv. cikánských koncentračních táborů očima onomastiky

80%

Dvořáková Ž.

Onomastica

2022

vol. 66

65-83

Two concentration camps were established for Roma people in the Protectorate of Bohemia and Moravia in 1942. Roma from Bohemia were deported to Lety and Roma from Moravia to the camp near Hodonín u Kunštátu, before most of them were murdered in the “Gypsy family camp” (Zigeunerlager) in Auschwitz II. Birkenau. The lists of prisoners are valuable not only for historians (they were published previously by the historian Ctibor Nečas), but also for onomastics, as they allow us to analyse the naming practise of Czech and Moravian Roma in the pre-war period. There are 325 unique surnames on these lists, with most of them being Czech or German, and they thus demonstrate the connection with the territory and its language(s). The study discusses the most common Roma surnames in Moravia (e.g. Daniel, Holomek, Burianský) and in Bohemia (e.g. Růžička, Janeček, Vrba) as well as the surnames of Sinti living in the Czech borderland regions (e.g. Winter). It is shown that the surnames of Roma from Bohemia and Moravia were different due to the historical and social reasons. They were mostly derived from personal names (e.g. Florián) and place names (e.g. Dubský), they were motivated by the occupation adopted (e.g. Kovář ‘smith’) or the character and appearance of the individual (e.g. Malík ‘small’). After the war, only 583 of the 4,870 Roma who had been imprisoned returned.

Na území Protektorátu Čechy a Moravy byly v roce 1942 zřízeny dva tzv. cikánské koncentrační tábory. Romové z Čech byly deportováni do tábora v Letech, Romové z Moravy a Slezska do tábora nedaleko Hodonína u Kunštátu. Většina z nich poté byla zavražděna v “cikánském rodinném táboře” (Zigeunerlager) v Osvětimi II. Březince. Seznamy vězňů jsou velmi cenné nejen pro historiky (byly vydány historikem Ctiborem Nečasem), ale i pro onomastiky, neboť nám dovolují nahlédnout do pojmenovávacích zvyklostí českých a moravských Romů v předválečném období. Na těchto seznamech nacházíme 325 příjmení. Většina z nich je česká, popř. německá, a dokládají tak sepětí s tímto územím a jeho jazykem/jazyky. Studie analyzuje nejčastější příjmení na Moravě (např. Daniel, Holomek a Burianský) i v Čechách (např. Růžička, Vrba a Janeček), stejně jako příjmení Sintů žijících v oblasti Sudet (např. Winter, Bernhardt). Ukazuje se, že příjmení Romů v Čechách a na Moravě byla odlišná, což bylo dáno historickými a sociálními příčinami. Nejčastěji byla odvozena z osobních jmen (např. Florián) nebo toponym (např. Dubský), byla motivována povoláním (např. Kovář) nebo charakterem a vzhledem (např. Malík). Po válce se z 4 870 Romů vrátilo jen 583.

Refine search results

1 Acta onomastica

1 Onomastica

1 2022

1 2019

1 Dvořáková Ž.

1 Fontanot R.

Search results

The Italianization of place names in occupied Yugoslavia during World War II

Seznamy vězňů tzv. cikánských koncentračních táborů očima onomastiky