Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Czech Civil Code 2012
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Návrat vojenského testamentu

100%
Salák P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 4
286-300
EN
Military testament was newly adopted in CC 2012 (§ 1545), inspired by Italian CC from 1942. According to this paragraph, a soldier or any other person belonging to the army of the Czech Republic may make a testament before a commander of an armed unit or before an officer and two witnesses. He may do so only during military conflict or other military operation (for example during military aid in extraordinary situations). This type of testament responds mainly to the needs of soldiers during abroad missions, when smaller units don’t have a commander in the rank of an officer, and simultaneously responds to the fact that a soldier may be placed for example to the allied field hospital, where a Czech officer wouldn’t be present. The greatest disadvantage of military testament is the restriction of its force. It’s restricted to the period of three months from the making of the testament, but this term is suspended while there isn’t the option to make a testament in a form of an official document available. It could happen, that a soldier would arrive home on furlough, the term would commence, he would then return to the battlefront without making a testament during the furlough, and then three months after the furlough his military testament would expire.
CS
Vojenský testament je nejstarším z privilegovaných testamentů. Z československého právního řádu však vymizel se služebním řádem československé armády z roku 1922. Nový občanský zákoník jej znovu zavedl. Neinspiroval se přitom ani ABGB, ani BGB a dokonce ani poměrně pokrokovou úpravou meziválečných osnov, ale italským občanským zákoníkem z roku 1942. Text se zabývá jednak vývojem tohoto institutu, jednak jeho úpravou v novém občanském zákoníku. Upozorňuje na možné výkladové problémy a silné a slabé stránky této úpravy.
2
Content available remote

Mystický testament

100%
Salák P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 12
1037-1048
EN
The institute of the mystical testament is based in Roman law, which inspired its adaptation into the ABGB, and later this pattern appears in the new Czech civil code (CzCC 2012, § 1495). The text deals with the historical development and the reasons for the creation and function of the mystical testament in ancient Rome. it also deals with the differences between this concept of mystical testament and the mystical testament in the codes built on the French Code civil. The French, Spanish and Italian legal orders also know the mystical testament, but their concept is quite different from the Roman concept, which was closely related to the development of the codicil as a less formal type of last will. The main focus is on the possible use of this institute today. At first glance, the possibility is limited, since identical formalities apply to both the codicil and the testament. The main purpose today is the confidentiality of the heir whose name is to be written on another document in the future. However, the text also considers other options. in particular, the question whether this testament may alwo refer to a document that was previously taken. For example, it is possible to revive the already annulled testament. Another issue is that validation may also be the reference to a document that was obtained by a person other that the testator - for example, to the will of someone else. In addition to fragments of Roman law, the author also draws on the Austrian case law, which could be very inspiring for the future interpretation of the provisions of § 1495 of the CzCC 2012.
CS
Institut mystického testamentu vychází z římského práva, kterým se inspirovala jeho úprava v ABGB a po jeho vzoru se objevuje i v o. z.(§ 1495). Text se věnuje historickému vývoji, důvodům vzniku a funkci mystického testamentu v Římě. Zabývá se také odlišnostmi mezi tímto pojetím mystického testamentu a mystickým testamentem v zákonících postavených na francouzském Code civil. Francouzský, španělský a italský právní řád sice také znají mystický testament, nicméně jeho pojetí je zcela jiné, než bylo ono pojetí římské, které úzce souvisí s rozvojem dovětku (kodicilu) jakožto méně formálního posledního pořízení. Hlavní pozornost je soustředěna na možnou využitelnost tohoto institutu dnes. Na první pohled jsou zde možnosti omezené, jelikož pro dovětek i pro závěť platí shodné formální náležitosti. Jako hlavní účel je dnes chápáno utajení osoby dědice, jehož jméno má být napsáno na jiný dokument v budoucnu. Text se však zamýšlí i nad jinými možnostmi. Zejména nad otázkou, zda může být tímto testamentem odkázáno i na dokument, který byl pořízen dříve. Tím je např. možno oživit již jednou zrušený testament. Další otázkou je, zda platné může být i odkázání na listinu, kterou pořídila jiná osoba než zůstavitel - např. na závěť někoho jiného. Vedle fragmentů římského práva autor vychází i z rakouské judikatury, která by mohla být pro budoucí výklad ustanovení § 1495 o. z. v mnohém velmi inspirující.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.