Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Gerbert of Aurillac
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Gerbert of Aurillac (Pope Sylvester II) as a clockmaker:

100%
Otisk M.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2020
|
vol. 42
|
issue 1
25-49
EN
Th e paper analyses three preserved reports, depicting Gerbert of Aurillac (also known as: of Reims, of Ravenna, of Bobbio, and in 999–1003 as Pope Sylvester II) as a clockmaker. Th e Benedictine monk William of Malmesbury (died around 1143) writes about clocks Gerbert made in Reims in Th e History of the English Kings and describes them as arte mechanica compositum. Th e Benedictine Arnold Wion (died around 1610) mentions clocks from Ravenna, where Gerbert allegedly constructed a clepsydra, in Th e Tree of Life. In his Chronicle, Th ietmar of Merseburg (died around 1018) describes a horologium with an observation tube (fi stula) from Magdeburg. Th ese three references are analysed from a historical standpoint and especially Williams’s and Th ietmar’s short reports are interpreted as possible references to timekeeping devices – the astrolabe and the nocturlabe.
CS
Studie analyzuje tři dochované zprávy o Gerbertovi z Aurillacu (zvaný také z Remeše, z Ravenny nebo z Bobbia, v letech 999–1003 papež Silvestr II.) jako konstruktérovi hodin. Benediktinský mnich Vilém z Malmesbury (zemřel kolem 1143) v Dějinách anglických králů píše o Gerbertových hodinách vyrobených v Remeši a popisuje je jako arte mechanica compositum. Benediktin Arnold Wion (zemřel kolem 1610) zmiňuje ve Stromu života, že Gerbert v Ravenně sestrojil vodní hodiny. Dětmar z Merseburgu (zemřel 1018) popisuje ve své Kronice horologium s pozorovací trubicí (fi stula) z Magdeburgu. Tyto tři reference jsou analyzovány z historického hlediska a zejména Vilémovy a Dětmarovy krátké zprávy jsou interpretovány jako možné odkazy na časoměrné přístroje – astroláb a nokturláb.
2
Content available remote

Gerbert a aritmetika : mezi filosofií čísla a počtářským uměním

100%
Otisk M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 4
503-520
EN
The attitude towards arithmetic in the Middle Ages was closely connected to antiquity’s opinion on the doctrine of the number, in whose framework practical arithmetic (calculating) and theoretical arithmetic (the theory or philosophy of numbers) were differentiated. The latter was traditionally assigned the greater importance in the area of philosophy, but the first had also been, from antiquity, perceived as a means that would lead to an understanding of the nature of numbers and which would cultivate the abstract and philosophical thinking of humans. This study discusses the example of the important, late 10th century thinker Gerbert of Aurillac (Pope Sylvester II) to show how it is possible to use arithmetic for philosophical research. First, the philosophy of numbers is presented, in which Gerbert (in connection with Boethius) reveals an arithmetically based reality, as numbers are also the thoughts of God. Practical arithmetic, for which Gerbert became especially famous (Western Arabic numerals and the abacus), then sharpened the human mind and facilitated the grasping of the nature of numbers.
CS
Středověký postoj k aritmetice úzce navazuje na antické nahlížení na nauku o čísle, v jejímž rámci byla rozlišována praktická (počtářství) a teoretická aritmetika (teorie či filosofie čísla). Druhé uvedené je v rámci filosofie tradičně připisována větší důležitost, ale také první je již od antiky vnímána jako prostředek vedoucí k pochopení povahy čísel, jež rozvíjí lidské abstraktní a filosofické myšlení. Tato studie ukazuje na příkladu významného myslitele konce 10. století, Gerberta z Remeše (papeže Silvestra II.), jak lze aritmetiku užít k filosofickému zkoumání. Nejprve je představena filosofie čísla, která u Gerberta (v návaznosti na Boëthia) odhaluje aritmetické založení reality, neboť čísla jsou zároveň myšlenkami Božími. Praktická aritmetika, v níž se Gerbert zejména proslavil (západoarabské číslice a abakus), pak bystří lidskou mysl a umožňuje pochopení povahy čísel.
DE
Der mittelalterliche Standpunkt zur Arithmetik ist eng mit dem antiken Blick auf die Zahlenlehre verbunden, in deren Rahmen die praktische Arithmetik (Rechenkunst) von der theoretischen Arithmetik (Theorie und Philosophie der Zahl) unterschieden wurde. Der zweitgenannten wird in der Philosophie traditionsgemäß größere Wichtigkeit beigemessen, aber auch die praktische Arithmetik wurde bereits in der Antike als Mittel zum Verständnis der Natur der Zahlen angesehen, was wiederum die Entwicklung des abstrakten und philosophischen Denkens fördert. In der vorliegenden Studie wird anhand des Beispiels eines bedeutenden Denkers vom Ende des 10. Jahrhunderts, Gerbert von Reims (Papst Silvester II.), gezeigt, wie die Arithmetik für die philosophische Erörterung verwendet werden kann. Dabei wird zunächst die Philosophie der Zahl vorgestellt, die bei Gerbert (in Anknüpfung an Boethius) das arithmetische Fundament der Wirklichkeit aufdeckt, da Zahlen gleichzeitig Gedanken Gottes sind. Die praktische Arithmetik wiederum, in der Gerbert insbesondere hervortrat (westarabische Ziffern und der Abakus), schärft den menschlichen Verstand und ermöglicht das Verständnis der Natur der Zahlen.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.