Search results

1

Odraz říjnové revoluce v právních systémech Dálného východu

100%

Tomášek M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 11

961-976

EN

Russian revolution of 1917 was an event which was, for seventy years, influencing almost one fourth of mankind, including Far Eastern countries. Its Marxist-Leninist ideology was the guiding principle of Soviet law which was step by step introduced in all countries which adopted the so-called “way to socialism”. The first country of the Far East which did so was Mongolia in 1924. In 1930’s, the Chinese communists introduced soviet principles in north Chinese “Liberated areas”. After World War II,Soviet law was implemented to North Korea and North Vietnam. The People’s Republic of China was a peculiar case. They invented their own revolutionary theory of “Marxism-Leninism and Mao Zedong ideas” and they were very careful in introducing Soviet legal order in their country. As the matter of fact they did so fully only in constitutional law. The present Chinese economic miracle is a result of deep reforms of 1980’s and 1990’s including transformation of Chinese law.Not based on the Soviet principle but more on Japanese experience. After the collapse of Soviet Union, its ideology and its law, all Soviet oriented Far Eastern Countries (except North Korea) begun to dismantle their Soviet-model legal systems. For China there was nothing to dismantle but their constitutional order. Nevertheless the model is still operative with a little perspective to be replaced in near future.

CS

Ruská revoluce z roku 1917 byla událostí, která po sedmdesát let ovlivňovala bezmála čtvrtinu lidstva, včetně zemí Dálného východu. Její marxisticko-leninská ideologie byla vůdčím principem sovětského práva, zaváděného postupně ve všech zemích, které nastoupily tzv. „cestu k socialismu“. První zemí Dálného východu, která tak učinila, bylo v roce 1924 Mongolsko.Ve třicátých letech minulého století zavedli čínští komunisté sovětské principy v severočínských „osvobozených oblastech“. Po druhé světové válce bylo sovětské právo zavedeno v Severní Koreji a v Severním Vietnamu. Čínská lidová republika byla zvláštní případ.Vynalezla vlastní revoluční teorii „marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovy ideje“ a byla velmi opatrná při zavádění sovětského právního řádu.Učinila tak ve skutečnosti jen v případě ústavního práva. Současný čínský hospodářský zázrak je výsledkem hlubokých reforem osmdesátých a devadesátých let 20. století včetně transformace čínského práva.Nikoliv na sovětských principech, ale spíše na japonských zkušenostech. Po zhroucení Sovětského svazu, jeho ideologie a jeho práva, všechny prosovětsky orientované země Dálného východu (vyjma Severní Koreje) začaly demontovat své právní systémy založené na sovětském modelu. Čína neměla co demontovat kromě svého ústavního modelu.Nicméně ten tam stále funguje a perspektiva, že bude v blízké budoucnosti nahrazen, je nevelká.

2

Věčné návraty nových řádů : o říjnové revoluci, sociálním inženýrství a konci státu i práva

100%

Přibáň J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 11

939-948

EN

The October Revolution is part of the typically modern belief in the end of politics, the withering state and its gradual replacement by rational administration of society. This scheme, in which the state’s legal legitimacy is being replaced by the illegal revolution aiming at the abolition of the state and law and the creation of an entirely new society based on the values of both revolutionary change and rational organisation, distinguishes the October Revolution of 1917 from classic revolutions of the eighteenth century and most of emancipatory revolutions of the nineteenth century. In the introductory part of this article, I focus on the problem of legality, values and the state’s legitimacy. In the following part, I analyse the October Revolution’s legitimacy in the context of general revolutionary dynamics. In the final part, I return to the problem of values in law and politics and their changeability which makes them incapable of becoming the foundations of the systems of positive law and politics. The October Revolution serves as an example of societal regress caused by such attempts to establish value foundations of positive law and politics. Nevertheless, I refuse to describe the October Revolution as an isolated and exceptional phenomenon. Instead, I contextualise it as part of general modern trends of depoliticisation and social engineering. As much as the Soviet avantgarde art cannot be comprehended without the Italian futurism, the October Revolution cannot be comprehended without this general legitimation of modernity.

CS

Říjnová revoluce patří do široké palety moderní víry v konec politiky, odumírání státu a jeho nahrazování racionální správou společnosti. Toto schéma, v němž legální legitimitu státu střídá nelegální revoluce zaměřená na zrušení státu a práva a vytvoření zcela nové společnosti, jejímiž základními hodnotami jsou revolučnost i racionální organizace, odlišuje Říjnovou revoluci roku 1917 od klasických revolucí konce 18. století i většiny emancipačních revolucí 19. století.V této stati se proto nejprve zabývám problémem legality, hodnot a legitimity státu. V následující části analyzuji legitimitu Říjnové revoluce v kontextu obecné revoluční dynamiky.V závěrečné části se vracím k problému hodnot v právu a politice a jejich proměnlivosti, která znemožňuje, aby se z nich staly fundamenty systémů pozitivního práva a politiky. Říjnová revoluce zde slouží jako příklad regresu, k jakému takové pokusy vedou v kterékoli moderní společnosti. Zároveň však odmítám popisovat ji jako izolovaný nebo ojedinělý fenomén, a naopak ji zasazuji do rámce obecných depolitizačních a sociálně inženýrských tendencí moderní doby. Stejně jako avantgardnímu sovětskému umění nelze porozumět bez znalosti italského futurismu, ani Říjnové revoluci nelze porozumět bez této obecné legitimizace modernity.

3

Ruská revolúcia, federalizmus a práva národnostných menšín (poznámky k problematike z perspektívy uplynulých sto rokov)

100%

Halász I.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 11

949-960

EN

The paper deals with the short history of the Soviet minority policy from 1917 to 1991 and especially focuses on the historical and ideological aspects of this policy. One of the main pillars of this policy was the right of nations to self-determination. From this right followed Soviet federalism and the worldwide process of decolonisation. The paper shortly deals with the impact of Soviet Union on its minority policy towards its satelite states. The Soviet pattern has helped to revitalize the standard minority policy based on the right to education in mother tongues and to the using of this language in the public life. Paralelly with the process of the gradual decrease of the impact of the Soviet pattern after 1968, nationalism in several communist countries of the Central and Eastern Europe was reborn.

SK

Príspevok sa venuje krátkej histórii národnostnej politiky ZSSR od roku 1917 až po rok 1991. Osobitnú pozornosť venuje historickým a ideologickým aspektom tejto politiky. Jedným zo základných pilierov tejto politiky bolo ťažko uchopiteľné právo národov na sebaurčenie, ktoré vo vnútropolitickej rovine umožnilo vznik sovietskeho federalizmu, v medzinárodnoprávnej sfére zase zintenzívnilo proces dekolonizácie. Príspevok sa krátko venuje aj vplyvu sovietskej národnostnej politiky na jeho satelity po roku 1945. Tu tento vzor po určitý čas pomohol revitalizovať klasickú národnostnú politiku založenú na práve na vzdelanie vo vlastno jazyku a používanie tohto jazyka vo verejnom styku. Paradoxne, práve paralelne s ideologickým oslabovaním tohto vplyvu po roku 1968 sa začali intenzívnejšie prebúdzať nacionalistické tendencie v rámci jednotlivých štátov strednej a východnej Európy.

4

Dopad sovětské teorie mezinárodního práva na teorii a výuku mezinárodního práva veřejného v Bulharsku

100%

Ilieva I.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 11

977-988

EN

The article is aimed at presenting the impact of the Soviet international law theory, in the face of the brightest authors, on the Bulgarian international law theory and teaching. The problem has not been a subject of study by the Bulgarian specialized literature and poor presented in the doctrine. The period 1917 up to 1960 is not a subject of this research. The author focuses on a restricted number of questions: the origin and development of international law, sources and classification thereof as well as subjects. The main conclusion is that the influence of the Soviet doctrine on sources and subjects can be traced and proved to this day in the Bulgarian literature of international law and until 2000 Bulgarian lawmakers follow entirely the Soviet theory.

CS

Cílem článku je ukázat vliv teorie sovětského mezinárodního práva na teorii a výuku bulharského mezinárodního práva. Tato problematika nebyla předmětem studia bulharské odborné literatury a oficiální doktrína jí věnovala jen velmi málo pozornosti. Období let 1917 až 1960 předmětem tohoto textu není. Autorka se zaměřuje na omezený počet otázek: vznik a vývoj mezinárodního práva, pramenů a jejich klasifikace i předmětů. Hlavním závěrem je to, že vliv sovětské doktríny o pramenech a subjektech lze v bulharské literatuře o mezinárodním právu vysledovat do dnešního dne a že až do roku 2000 bulharští zákonodárci sovětskou teorii plně dodržovali.

Refine search results

4 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Halász I.

1 Ilieva I.

1 Přibáň J.

1 Tomášek M.

4 2017

Odraz říjnové revoluce v právních systémech Dálného východu

Věčné návraty nových řádů : o říjnové revoluci, sociálním inženýrství a konci státu i práva

Ruská revolúcia, federalizmus a práva národnostných menšín (poznámky k problematike z perspektívy uplynulých sto rokov)

Dopad sovětské teorie mezinárodního práva na teorii a výuku mezinárodního práva veřejného v Bulharsku