Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Parmenidés

Sort By:

Limit search:

Země jako kosmické těleso v předsókratovské kosmologii:

100%

Kočandrle R.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2020

vol. 68

issue 5

659-677

Interpretations of the Earth in Ionic archaic cosmologies usually revolve around the idea of it being a flat disc lying on water or air. In them, the Earth is also conceived as a concrete body situated in the space of the universe. However, due to the meteorological nature of Ionic archaic cosmologies, we can presume that in these cosmologies space was not generally assumed to exist under the Earth. The Earth, then, constituted the lower dimension of the universe as a whole and was not therefore considered a cosmic body. A fundamental change did not occur until the cosmology of the Italian branch of philosophy, which conceived of both the Earth and the universe as being in the shape of a sphere – meaning that the Earth became a separate body. If however still earlier reports of Anaximander’s Ionic cosmology described a cylindrical Earth located in the middle of the rings of celestial bodies, we might conclude that it was Anaximander who was the first to consider Earth to be a cosmic body.

Interpretace Země v iónských archaických kosmologiích obvykle pracují s představou ploché desky ležící na vodě nebo vzduchu. Země je v nich zároveň pojímána jako konkrétní těleso umístěné v prostoru univerza. Vzhledem k meteorologické povaze iónských archaických kosmologií se však lze domnívat, že tyto kosmologie obecně nepředpokládaly prostor pod Zemí. Země tak tvořila spodní dimenzi celého univerza, přičemž nebyla považována za kosmické těleso. K zásadní změně došlo až v kosmologii italské větve filosofie, která pojala Zemi i univerzum ve tvaru sféry – tím se Země stala samostatným tělesem. Pokud však ještě předtím zprávy o Anaximandrově iónské kosmologii popisují válcovitou Zemi umístěnou uprostřed kruhů nebeských těles, lze soudit, že to byl právě Anaximandros, kdo jako první pokládal Zemi za kosmické těleso.

Aristotelova první filosofie a první filosofové

70%

Boháček K.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2019

vol. 67

issue 6

837-860

The author addresses the issue of the origin of the discipline that we call metaphysics. First he briefly describes the difficulties associated with Aristotle’s extant metaphysical concept: problems with the character of his treatise Metaphysics, problems with the arrangement of the individual books, and even problems with the title – all related to the problematic lack of clarity in the discipline itself. He then presents an overview of the common solutions to these difficulties in the conclusion to the first part of the article. In the second part, the author provides a detailed analysis of one of the possible interpretative hypotheses: that Aristotle’s metaphysics is a continuation of the pre-Socratic tradition and, in fact, only explicitly articulates a general, foundational theme of philosophy. This interpretation is closely related to Jan Patočka’s universal concept of metaphysics. By analyzing the textual evidence of the doctrines of the archetypal pre-Socratic candidates for a first metaphysics, the author concludes that, in agreement with recent research, these thinkers do not share Aristotle’s metaphysical approach. Differently from Patočka, the author thereby concludes that we can meaningfully talk about a pre-metaphysical philosophy.

Autor se zabývá problémem původu disciplíny zvané metafyzika. Nejprve nastiňuje obtíže spojené s rekonstrukcí Aristotelovy metafyzické koncepce: problémy s charakterem spisu Metafyzika, problémy s řazením jednotlivých knih, ba dokonce problémy s názvem – to vše souvisí s problematickou nevyjasněností disciplíny samé. V závěru první části prezentuje přehled obvyklých řešení těchto obtíží.

Refine search results

2 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 2020

1 2019

1 Boháček K.

1 Kočandrle R.

Search results

Země jako kosmické těleso v předsókratovské kosmologii:

Aristotelova první filosofie a první filosofové