Search results

1

Praying for rain. Music for rogation days from Silesia:

100%

Jeż T., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

|

2020

|

vol. 57

|

issue 4

495-510

EN

The musical culture of seventeenth-century Silesia abounds in phenomena of confessional meaning, concerning not only the Protestant circles that were predominant there, but also the Catholic milieu, favoured by imperial authorities. These phenomena are often associated with extra-liturgical repertoire, which was used in various circumstances and feasts celebrated in the post- Tridentine era and promoted by various monastic families. In addition to the repertoire of this type performed during church services, some were sung extra urbem, during the so-called dies rogationum. This feast regularly fell during the week before Ascension Day and was associated with the rites of spatial sacralisation, celebrated to convey to the community a sense of its existential security. But the rites of rogation days were also performed in times of natural disasters, especially prolonged drought, during which the Litany of the Saints, associated with the procession petitioning for their intercession, was sung. The evidence for such an event is a small paper card with the prayer beseeching for rain found in a set of partbooks transmitting the score for a Litaniae de omnibus Sanctis pro diebus Rogationum. The copy of this composition comes from the Convent of the Canonesses Regular in Wrocław (PL–Wu RM 6140) and was composed by the Silesian Jesuit Joannes Faber (1599–1667). The piece is not only a unique source for the rare musical production of Jesuits at this time; it can be also examined in the context of studies on climate changes of the past. The setting of the litany by Faber was most probably performed on the occasion of a protracted drought that happened in 1684. Confirmation for this fact can be found in archival sources of Catholic provenance from Silesia (i. e. chronicles of Jesuit centres), but it was also predicted by prognostics and calendars printed in Protestant cirles of this region. Both types of sources provide compelling insight into the social strategies of different confessional environments, revealing both their social strategies and contrasting worldviews.

CS

Hudební kultura Slezska sedmnáctého století je bohatá na jevy nesoucí konfesijní význam, týkající se nejen místně převládajících protestantských kruhů, nýbrž i katolického prostředí favorizovaného císařskými úřady. Tyto prvky bývají často propojené s mimoliturgickým repertoárem využívaným při různých příležitostech a o svátcích konaných v potridentské éře a podporovaných rozličnými řeholními společenstvími. Vedle tohoto typu repertoáru provozovaného během chrámových bohoslužeb byly některé skladby zpívány extra urbem, v době takzvaných dies rogationum. Tento svátek pravidelně připadal na týden před svátkem Nanebevstoupení Páně a byl spojený s obřadem svěcení místa konaným za účelem upevnění pocitu existenčního bezpečí v řadách dané obce. Obřad prosebných dní však bylo možno vyhlásit i v případě živelních pohrom, zejména dlouhotrvajícího sucha, přičemž se v jeho průběhu zpívala Litanie ke Všem Svatým v kombinaci s procesím prosebníků o jejich pomoc. Dokladem takové události je papírová kartička s modlitbou prosící o déšť nalezená v rozpisu hlasů v partituře Litaniae de omnibus Sanctis pro diebus Rogationum. Kopie této kompozice pochází z vratislavského kláštera augustiniánek (PL–WuRM 6140) a jejím autorem je slezský jezuita Joannes Faber (1599–1667). Tato skladba není pouze jedinečným pramenným dokladem nepočetné hudební produkce tehdejších jezuitů; lze se jí zabývat i v kontextu studia klimatických změn minulých období. Faberovo zhudebnění Litanie bylo s největší pravděpodobností provozováno v době velkého sucha, k němuž došlo v roce 1684. Potvrzení této okolnosti lze nalézt v některých katolických archivních materiálech ze Slezska (tj. v kronikách tamních jezuitských středisek), kromě toho ji ovšem predikovaly i prognostiky a kalendáře vydávané tiskem protestantskými kruhy této oblasti. Oba tyto pramenné zdroje nabízejí zajímavý vhled do sociálních strategií v rozdílných konfesijních prostředích, a vypovídají o jejich antropologii a hodnotových světonázorech.

2

Used hymnbooks. An annotated copy of Valentin Triller’s Ein Christlich Singebuch:

100%

Chemotti A., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

|

2020

|

vol. 57

|

issue 4

454-478

EN

This article maps the practice of annotating printed music sources by focussing on PL–Wu SDM 93, a heavily annotated copy of Valentin Triller’s Ein Christlich Singebuch (Wrocław: Scharffenberg, 1559). I propose that the scribe who annotated PL–Wu SDM 93 was a Lutheran organist active in Silesia, probably in the duchies of Liegnitz–Brieg–Wohlau (nowadays Legnica–Brzeg–Wołów). He had access to PL–Wu SDM 93 over a longer period of time between the end of the sixteenth and the beginning of the seventeenth centuries, and he put much care into improving its usability. By analysing selected handwritten rubrics, I discuss the scribe’s reading of Triller’s hymns, revealing fascinating facets of their reception history. This discloses, for instance, the rationale behind the use of a hymn during a specific liturgy and the exegetical potential of such performances. Analysing cross references and additions, I identify some of the hymnbooks the scribe had access to, such as the Kirchengeseng (Ivančice: [no printer], 1566), Johannes Leisentrit’s Geistliche Lieder und Psalmen (Bautzen: Hans Wolrab, 1567), and Johannes Pontanus’s LII. Geistliche Gesenge Deutsch und Lateinisch (Frankfurt an der Oder: Andreas Eichorn, 1600). Interestingly, these sources belonged to different Christian denominations, but they were published in central European regions close to Silesia. This accounts not only for the fact that they were available to the scribe, but also for their proximity to the musical culture with which he must have been acquainted. Finally, I discuss some examples of correction and recomposition of polyphonic hymns, revisions that show the scribe’s dissatisfaction with the hymns’ music as it was edited and notated by Triller. Indeed, some of the scribe’s interventions reveal a changed understanding of counterpoint and polyphonic texture. This offers further insights into the modus operandi and the musical culture of an unknown musician from early modern Silesia.

CS

Článek sleduje praxi anotování tištěných hudebních pramenů se zaměřením na PL–Wu SDM 93, hojně komentovaný výtisk sbírky Ein Christlich Singebuch (Wrocław: Scharffenberg, 1559). Předkládám tezi, že písař, který anotoval PL–Wu SDM 93, byl luteránský varhaník činný ve Slezsku, patrně ve vojvodstvích Lehnice (Legnica/Liegnitz)–Břeh (Brzeg/Brieg)–Volov (Wołów/Wohlau). K PL–Wu SDM 93 měl přístup dlouhodobě v období od konce šestnáctého století do počátku století sedmnáctého, a s velkou pečlivostí se věnoval vylepšování jeho užitkové hodnoty. To mimo jiné přispívá k objasnění důvodů vedoucích k použití určitého hymnu v průběhu konkrétního liturgického obřadu a k určení exegetického potenciálu takových provedení. S pomocí analýzy odkazů a doplňků docházím k identifikaci některých zpěvníků, k nimž měl tento písař přístup, jako např. Kirchengeseng (Ivančice: [tiskař neznámý], 1566), Johannes Leisentrit: Geistliche Lieder und Psalmen (Bautzen: Hans Wolrab, 1567) a Johannes Pontanus: LII. Geistliche Gesenge Deutsch und Lateinisch (Frankfurt an der Oder: Andreas Eichorn, 1600). Je zajímavé, že tyto prameny pocházejí od rozdílných křesťanských denominací, všechny však byly publikovány ve středoevropských oblastech blízkých Slezsku. To objasňuje nejen skutečnost, že k nim měl přístup dotyčný písař, ale i jejich blízkost k hudební kultuře, s níž musel být obeznámen. Konečně se zabývám některými příklady oprav a přepracování polyfonních zpěvů, tedy revizemi dokumentujícími písařovu nespokojenost s hudební složkou zpěvů redigovanou a zapsanou Trillerem. Některé z písařových zásahů dokonce vypovídají o změně v chápání kontrapunktu a polyfonní sazby. Tím se zároveň otevírají nové pohledy na modus operandi a hudební kulturu neznámého hudebníka z období raně novověkého Slezska.

3

Základ býk- v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku:

100%

Konečná H.

Národopisný věstník

|

2010

|

vol. 51

|

issue 1

189-201

EN

The anoikonymic material from the area of Moravia and Silesia comprises approx. 300 anoikonyms containing the lexeme býk or derivations from the basis býk-/býč-. The first part of the article focuses on the motivational resources of the anoikonyms with the basis býk-/býč-, the second part deals with their geographical distribution, the third part presents the complete enumeration of recorded forms of anoikonyms and denominated objects. In the third part, the author also gives a description of individual types of anoikonyms and their dialect forms.

4

Mizení příjmení a jejich variant (sonda do příjmení začínajících písmenem K):

80%

Dvořáková Ž.

Acta onomastica

|

2020

|

vol. 61

|

issue 2

311-331

EN

The study compares the surnames from the Tax Lists from Bohemia (1654) and Moravia and Silesia (1669‒1679) with those from the current surname list (2017), with the aim to map the changes of the onymic system. A special attention is paid to changes in the names beginning with the letter K, with a particular focus on surnames which have already become extinct or they are about to disappear soon. The reasons for the disappearance of surnames are primarily biological (no sons in the family). However, some family names have been changed over the years, and another reason is the migration, which has had an impact on the onymic system as well. The system of Czech surnames underwent great changes as a result of the Second World War, when some Jewish surnames disappeared and the surnames of the expelled German inhabitants were lost. The article also poses a question which surnames can actually be considered to be Czech.

Refine search results

2 Hudební věda (Musicology)

1 Acta onomastica

1 Národopisný věstník

3 2020

1 2010

2 Vomáčka I.

1 Chemotti A.

1 Dvořáková Ž.

1 Jeż T.

1 Konečná H.

Praying for rain. Music for rogation days from Silesia:

Used hymnbooks. An annotated copy of Valentin Triller’s Ein Christlich Singebuch:

Základ býk- v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku:

Mizení příjmení a jejich variant (sonda do příjmení začínajících písmenem K):