Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  Znojmo
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1

Případová studie – analýza problematiky ochrany přírody a ekologické stability krajiny jako součást územní studie krajiny so ORP Znojmo

100%
Faberová T.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2018
|
issue 2
26-33
EN
The spatial studies of landscapes currently available provide a unique opportunity to better incorporate a concern for nature protection into spatial planning. This article describes the results of analyses of nature protection and environmental stability carried out within a spatial study of landscape administered by municipalities with extended powers in the district of Znojmo. The researchers created their own methodology for the assessment of territorial problems and values. Five parameters are stipulated and quantified in terms of nature protection: surface area of territories of particular protection, coefficient of environmental stability, shifts in environmentally stable areas between 2005 and 2016, surface area of biotopes, and threat to migration corridors and significant migration territories of large mammals. Problems in municipal territories are expressed using a scale from 0 (no problems and/or natural values well preserved) to 3 (significant problems and/or natural values almost absent). The results identify territories with well-preserved natural values and sufficient protection and those with valuable locations that should be subject to greater protection. Developments in the size of environmentally stable areas are described and municipalities with a very low number of valuable locations, including some which have deteriorated during the last decade, are identified. Valuable but unprotected biotopes and migration territories and corridors endangered by housing are delimited. The results also provide information on the gravity of the situation in particular municipalities. The article summarizes the results of the study’s analytical part, which will be used for specific recommendations.
CS
Územní studie krajiny, které jsou v současnosti zpracovávány, nabízejí jedinečnou příležitost, jak lépe začlenit zájmy ochrany přírody do územního plánování. Článek představuje výsledky analýz v tématu ochrany přírody a ekologické stability, které byly zpracovány firmou Ekotoxa v rámci územní studie krajiny pro SO ORP Znojmo. Zpracovatelé studie vytvořili vlastní metodický postup, který umožňuje posouzení přítomnosti problémů a hodnot v území. Bylo stanoveno a kvantifikováno pět parametrů popisující hlavní problémy a hodnoty z hlediska ochrany přírody: výměra zvláště chráněných území, hodnota koeficientu ekologické stability krajiny (KES), změna výměr ekologicky stabilních ploch mezi lety 2005 a 2016, výměra přírodních biotopů a ohrožení dálkových migračních koridorů a migračně významného území pro velké savce. Tyto parametry jsou doplněny informacemi z dalších zpracovaných oblastí (zejména daty o velikosti půdních bloků). Problémy byly vyjádřeny pro území jednotlivých obcí na škále 0 (bez problému nebo zachovalé přírodní hodnoty) po 3 (výrazný problém nebo malá přítomnost přírodních hodnot v území). Výsledky identifikují území se zachovalými přírodními hodnotami s dostatečnou ochranou, území s přítomností hodnotných lokalit bez ochrany, které je vhodné více chránit; byl popsán trend ve vývoji rozloh ekologicky stabilních ploch, rovněž byly určeny obce s velmi malou plochou přírodně hodnotných lokalit, u kterých se i přes to za posledních deset let stav ještě zhoršil. Byly vymezeny hodnotné nechráněné biotopy a plochy v migračně významných územích a dálkových migračních koridorech ohrožené zástavbou. Výsledky rovněž podávají informaci o míře závažnosti problémů v jednotlivých obcích. Článek stručně prezentuje závěry z analytické části ÚSK, které budou využity pro tvorbu konkrétních doporučení v návrhové části ÚSK.
2
Content available remote

Herrschaftsvermittlung an der Staatsgrenze?  : Der Staatsfeiertag und die Besuche der Präsidenten in Znojmo/Znaim während der Zwischenkriegszeit

71%
Kontny J. F.
Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století. / Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries.
|
2015
|
vol. 7
|
issue 2
59-88
EN
The article deals with the celebrations for the Czechoslovak First Republic on the state holiday (October 28) and the visits of Presidents Tomáš Garrigue Masaryk and Edvard Beneš to the Moravian border town Znojmo/Znaim. Th is town on the Czech-German “language border” only became part of Czechoslovakia in late December 1918. During the interwar period, both the state holiday as well as the visits of the presidents were used to create loyalty to the state and its local representatives. Th ese events refl ect the understanding of the state in local politics. During the twenties, the celebrations on October 28 were solely dominated by Czech parties and resulted in confl icts with their German counterparts. The understanding of the state holiday changed during the thirties. Against the backdrop of political turmoil in Czechoslovakia and Europe, the festivities on October 28 provided an opportunity to construct unity in a multinational state.
3
Content available remote

Musical duties of the city trumpeter ca. 1550-1620: parallels between Moravia, Bratislava and Vienna

70%
Studeničová H., Passerini E., Vomáčka I.
Hudební věda (Musicology)
|
2021
|
vol. 58
|
issue 2
158-175
EN
The existence of city trumpeters (turner / pfeiffer) in major urban centres is copiously documented from as early as the fifteenth century. While their original duties included service as watchmen on city towers, setting clocks, signalling fire alerts or announcing the time with trumpet calls, in the course of the sixteenth century these duties already came to be modified, with the musical component gradually prevailing. Recent research carried out in several Moravian cities as well as in Bratislava and Vienna has revealed beyond any doubt that by as early as the sixteenth century the city trumpeter and his back-up ensemble had already assumed a prominent position in the company of makers of urban musical culture. Apart from the trumpeters´ original watch duties, their musical commitments can be divided into another two categories, depending on whether they were associated with playing in the secular or liturgical environments. Of the former, evidence survives of playing in compliance with mandatory obligations towards the city, i.e., during the traditional annual reconvening of the city council, during various banquets held in the town hall, marking the arrival in the city of a royal official or the sovereign in person, during coronation festivities, etc. Likewise falling within this category are musical performances catering to the burghers´ private functions, namely, during weddings. Demonstrably, from around the mid-sixteenth-century trumpeters also came to be involved in liturgical activities, apart from participation in Sunday Mass, feast day and evening services playing also during Corpus Christi processions, Advent, feasts of churches´ patron saints, in townhall chapel, etc. The current amount of knowledge concerning the musical duties of city trumpeters in the municipalities under survey appears to be adequate. On the other hand however, in most of the cases studied virtually no information is available about the specific forms of these musical productions, i.e., about the exact share therein of both trumpeters, and in fact also singers and choirmasters or organists, or about the actual repertoire that was performed there, etc. Consequently, it remains to be hoped that further source materials will yet be discovered, or to engage in comparing the information available with findings from cities where such evidence has survived.
CS
Fungování městských trubačů (turner / pfeiffer) lze ve větších městech sledovat mnohdy již od 15. století. Zatímco k jejich původním úkolům patřila stráž na městských věžích, seřizování hodin, ohlašování požárů nebo vytrubování hodin, již v průběhu 16. století se tyto povinnosti začínají měnit a mnohem více se do popředí dostává hudební složka. Díky provedenému výzkumu v moravských městech, Bratislavě a Vídni lze v tuto chvíli s jistotou konstatovat, že městský trubač s jeho ansámblem již od 16. století plnil funkci jednoho z hlavních aktérů městské hudební kultury. Jejich hudební povinnosti lze kromě původních strážních rozdělit ještě na další dvě oblasti, a sice na povinnosti spojené s hraním v prostředí světském a v prostředí liturgickém. Ze světské oblasti lze doložit hraní spojené s povinnostmi vůči městu, tj. hraní při tradičním každoročním obnovování městské rady, při různých hostinách konaných na radnici, při příjezdu podkomořího nebo panovníka do města, během korunovací apod. Do této skupiny také patří hraní pro potřeby měšťanstva, tj. hraní na svatbách. Trubači se prokazatelně již cca od poloviny 16. století začali zapojovat také do liturgie; kromě účasti na slavnostních mších o všech nedělích a svátcích a účasti na večerních bohoslužbách, hráli také během procesí Božího těla, při rorátech, při svátcích patronů kostelů, v radniční kapli apod. V tuto chvíli je představa o hudebních povinnostech městských trubačů ve vybraných městech dostatečná. Na druhou stranu však ve většině případů absentují jakékoliv informace o konkrétní podobě těchto hudebních produkcí, tj. do jaké míry se podíleli na vystoupení trubači, ale třeba i zpěváci s kantorem nebo varhaník, jaký konkrétní repertoár byl provozován apod., a proto nezbývá než doufat v objevení dalších pramenů nebo porovnat informace s městy, kde se tyto zprávy dochovaly.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.