Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  agresivita
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Sklon k agresivnímu chování : srovnání institucionalizovaných adolescentů s poruchami chování s adolescenty žijícími v rodinách

100%
Kožený J., Tišanská L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
418-431
EN
Objectives. The aim of the study was an attempt to identify factors associated with the proclivity to aggressive behavior comparing responses from adolescents living with their families and teenagers with behavior disorders from the Diagnostic Instituions. Subjects and setting. Responses were obtained from from a sample of 254 adolescents (107 boys, 147 girls), average age 16,85; SD=1,55; median=17, range 14-19, from five Diagnostic Institutions, and from a sample of 258 teenagers living with their families (108 boys, 150 girls); average age 16,5; SD=1,74; median 16,5; range 14-19, obtained from an epidemiological database of 8469 schoolchildren using random selection. Results. The findings indicate distinctively high proclivity to aggressive style of problems solution of the Diagnostic Institutions clients in comparison to adolescents living with their families. With some simplification, it can be concluded that there are neither clinically important differences among 14-19 age cohorts, nor between boys and girls. The profile of proclivity to forceful solution of conflicting situations of the adolescents from the Diagnostic Institutions is associated, compared to the adolescents living with families, apart from impulsivity, with disrespect to consensual social norms, and well-marked feeling of social alienation. Study limitation. The study is not based on a representative sample of adolescents from the Diagnostics Institutions and respondents living with their families were chosen randomly from an epidemiological database taking into consideration only number, age, and gender of persons comparable to the Diagnostic Institutions sample.
CS
Záměr. Cílem studie byl poku o identifikaci faktorů asociovaných se sklonem k agresivnímu chování srovnáním nálezů získaných od adolescentů žijících v rodinách a dospívajících s problémovým chováním ze zařízení institutionalizované výchovy. Soubor a procedura. Soubor tvořil jednak vzorek 254 dětí (107 chlapců, 147 dívek), průměrný věk 16,85, SD = 1,55, medián = 17, rozsah 14-19 let, z pěti diagnostických zařízení pro mládež, jendak vzorek 258 adolescentů (108 chlapců, 150 dívek), průměrný věk 16,5, SD = 1,71, medián 16,5, rozsah 14-19 let, žijících s rodiči, pořízený náhodným výběrem z datové báze 8469 školních dětí vytvořené v rámci epidemiologické studie. Respondenti byli se záměrem studie seznámeni, účast byla dobrovolná a vyšetření probíhalo individuálně. Výsledky. Nálezy naznačily výrazně vyšší sklon k agresivnímu chování u skupiny adolescentů z diagnostických zařízení ve srovnání s respondenty žijícími v rodinách. S určitým zjednodušením lze říci, že z hlediska 14-19 letých věkových kohort a pohlaví nebyly shledané klinicky významné rozdíly. Profil sklonu k násilnému řešení u skupiny adolescentů v institucionalizované výchovné péčei obsahuje, ve srovnání s adolescenty z rodin, kromě impulzivity především nerespektování konsenzuálních sociálních norem i výrazný pocit sociálního odcizení. Omezení studie. Studie není založena nareprezentativním vzorku adolescentů ze všech typů diagnostických zařízení institucionalizované výchovné péče v celé ČR a respondenti žijící v rodinách byly vybraní náhodně z většího souboru osob pouze s ohledem na počet jedinců srovantelný se vzorkem z diagnostických zařízení z hlediska věku a pohlaví.
2
Content available remote

Psychologické ukazatele Rosenzweigova obrázkově frustračního testu v souvislosti se změnami hormonálních hladin testosteronu a kortizolu

100%
Obereignerů R., Krám T., Čáp D., Dostál D., Hodoši J.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 3
284-295
EN
Objectives. The aim of the study was to verify the frustration potential of the Rosenzweig picture frustration test, PFT (C-W), in the context of changes in the secretion of the hormones testosterone and cortisol. Sample and setting. The study cohort consisted of young adults (N = 69) aged on average 21.8 years who were subjected to psychodiagnostic testing during interval saliva sampling to establish the dynamics of changes in hormone levels of testosterone and cortisol. Hypotheses. There is an increase in the levels of testosterone and cortisol between samplings before and after the administration of PFT (C-W) in the experimental group in comparison with the control group. The study observes whether the participants in the experimental group exhibiting an increase in testosterone in samplings before and after the administration of PFT (CW) achieve a significantly higher PFT (C-W) scores than those who do not exhibit an increase in testosterone, and whether there is a positive correlation between the increase in testosterone level before and after the administration of PFT (C-W). Statistical analysis. The values of the model parameters and their statistical significance were analysed in the environment of the statistical program R using the lme4 libraries, statistical Linear Mixed-Effects Model was used. Results. The frustration potential of PFT (C-W) could not be demonstrated convincingly with the biomarkers measured. A separate version of PFT (C-W) - F was developed, with modifications of verbal stimuli in order to eliminate its frustration potential. The results suggest that PFT (C-W) - F displays a tendency to a more pronounced frustration potential than the original method. Study limitation. The total number of participants was limited by the difficulty in performing biochemical analyses; the sample studied is not representative.
CS
Problém. Studie ověřovala frustrační potenciál Rosenzweigova obrázkově frustračního testu (Rosenzweig picture frustration test) PFT (C-W) na pozadí změny sekrece hormonů testosteronu a kortizolu. Soubor a procedura. Zkoumaný soubor byl tvořen mladými dospělými (N = 69) ve věku 21,8 let (minimum 19 let, maximum 28 let, SD = 2,01), kteří za kontrolovaných podmínek absolvovali administraci psychodiagnostických metod při intervalových salivačních odběrech ke stanovení dynamiky změn hormonální hladiny testosteronu a kortizolu. Hypotézy. Stanovené hypotézy sledovaly, zda v experimentální skupině dochází k nárůstu hladiny testosteronu a kortizolu mezi odběry před a po administraci PFT (C-W) ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie hledala souvislosti mezi směrem a typem agrese měřené testem PFT (C-W) a hladinou testosteronu (respektive kortizolu) před vyšetřením, a dále změnou hladin těchto hormonů v průběhu vyšetření. Statistická analýza. Pro ověření hypotéz o rozdílech v hladinách hormonů u experimentální a kontrolní skupiny byl vytvořen statistický lineární model s náhodným faktorem. Souvislost mezi charakteristikami měřenými PFT (C-W) a hladinami hormonů nebo jejich změnou byla zkoumána pomocí parciálního korelačního koeficientu s ohledem na pohlaví. Využili jsme statistického prostředí R s knihovnami lme4. Výsledky. Frustrační potenciál PFT (C-W) se pomocí měřených biomarkerů nepodařilo prokázat. Pro účely kontrolního testování byla vyvinuta verze PFT (C-W) - F, s úpravami verbálních podnětů a eliminací frustračního potenciálu. Verze PFT (C-W) - F vykazuje tendence k výraznějšímu frustračnímu potenciálu než původní metoda. Nenašli jsme také souvislost mezi hladinou testosteronu (respektive kortizolu) nebo její změnou v průběhu testování a charakteristikami měřenými PFT (C-W).
3
Content available remote

Poskytovatelé zdravotních služeb a agresivita jejich pacientů:

100%
Štěpánková K.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2020
|
vol. 10
|
issue 1
53-58
EN
The article focuses on terminating an aggressive patient from care by a healthcare provider. The article generally defines the conditions under which a provider may terminate a patient from care without his consent. After the general part the article discusses the reason for termination care consisting in non-compliance with the internal rules of the medical facility by an aggressive patient.
CS
Článek se zaměřuje na problematiku ukončení péče o agresivního pacienta ze strany poskytovatele zdravotních služeb. V článku jsou obecně vymezeny podmínky, za nichž může poskytovatel ukončit péči o pacienta bez jeho souhlasu, a následně je podrobněji rozebrán důvod ukončení péče spočívající v nedodržování vnitřního řádu zdravotnického zařízení agresivním pacientem.
4
Content available remote

Agresivní řízení a jeho projevy ve vztahu k rysům osobnosti, dalším osobnostním proměnným, situačnímu kontextu a možná preventivní opatření

84%
Horáková M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2022
|
vol. 16
|
issue 1
47-70
EN
Aggressive driving is an important phenomenon today. Our study describes aggressive driving, its specific manifestation, and analyses possible causes and the main context. It´s shown that aggressive driving is a complicated construct with multifactorial causes and has a wide range of manifestations, from mild forms to road rage. The main point of aggressive driving is such driver´s behaviour, which threatens or restricts other road users and leads to risky situations. Lots of studies find as the main reason for aggressive driving the personality characteristics (sensation-seeking, impulsivity, aggressiveness, and irritability), the personality structure Big Five seems to be a good predictor seems. Other studies rate as the key causes the situational factors, like traffic congestion, anonymity on the roads, and time pressure. The multifactorial approach evaluates this phenomenon as the result of internal and external factors. The important influencing factors are social norms and driving culture in a country. In conclusion, we discuss possible preventive measures for minimization of aggressive driving behaviour that should be complex and effect as individuals (therapeutic programs for aggressive drivers, education in driving schools preventive campaigns) so external environment (changes in road environment with the goal of minimization the driving pressure).
CS
Agresivní řízení je významným fenoménem dnešní doby. Předložená studie popisuje tento jev a jeho konkrétní podoby, dále analyzuje možné příčiny a souvislosti. Ukazuje se, že agresivní řízení je složitým konstruktem, který je podmíněn multifaktoriálně a má širokou škálu projevů, od jejich mírných forem, až k řidičskému násilí. Společným prvkem agresivního řízení je způsob, kdy řidič ohrožuje nebo omezuje druhého řidiče a dochází ke vzniku riskantní situace. Řada studií vidí příčinu agresivního řízení v osobnostních proměnných (např. sensation-seeking, impulsivita, míra agresivity a iritability), přičemž poměrně dobrým prediktorem je i struktura osobnosti dle Big Five. Jiné studie považují za klíčové vnější situační faktory, jakými jsou dopravní kongesce, anonymita na silnicích a časový tlak. Přínosným je multifaktoriální přístup, který daný fenomén vidí jako výsledek působících vnitřních a vnějších faktorů. Významný vliv mají i sociální normy a celková řidičská kultura v dané zemi. V závěru studie uvádíme možná preventivní opatření pro zmírnění agresivních projevů při řízení, která by měla být komplexního charakteru a působit jak na jednotlivce (terapeutické programy pro agresivní řidiče, vzdělávání v autoškolách a preventivní kampaně), tak i na změnu vnějšího okolí (uspořádání dopravního prostředí s cílem minimalizovat stresory působící na řidiče).
5
Publication available in full text mode
Content available

Falešná argumentace a verbální agrese v politické komunikaci

59%
Svobodová J.
Bohemistyka
|
2017
|
issue 4
317-332
EN
The paper deals with the phenomenon of verbal aggression treated as a specific feature of communication in interpersonal exchanges and in mass media as well as in political discourse. The aggression in the socio-psychological sense is based in instinctive self-defense (or defense of one´s own territory); seen in the broader framework of social interaction, aggressive communication occurs in two forms: a/ as a hostile aggression which is impulsive, driven by anger and primarily aiming at harming the target; b/ as an instrumental aggression which is premeditated as a means of retaliation or obtaining some goal. Analyses of dialogues should demonstrate that the aggressive/openly offensive communication can be seen not just as a borderline case of impoliteness but, more accurately, as a parallel phenomenon, a communicative strategy which can use vulgarities but can dispense with them as well. An offensive and inconsiderate communicative strategy does not necessarily imply openly vulgar communication or the usage of derogatory language. On the other hand, using argumentative fallacies, i.e. arguments ad hominem rather than ad rem, may belong to the examples of inconsiderate and offensive communication strategies
CS
Předkládaný text je věnován problematice verbální agrese, a to zejména v mediálním politickém diskurzu. Agrese má v původním sociálně-psychologickém smyslu původ v instinktivní sebeobraně a v obraně vlastního teritoria, v širším rámci společenské interakce se pak projevuje ve dvou formách, a to jednak jako impulzivní reakce na starší či aktuální podnět, jednak jako komunikační nástroj záměrně užitý při dlouhodobém dosahování vlastních cílů. V předkládané analýze chceme dokázat, že verbální agresi nelze ztotožňovat s pragmalingvisticky chápanou kategorií nezdvořilosti. Jde o primárně útočnou komunikaci, která nemusí být nutně spojována s užitím hrubých či vulgárních výrazů, ale v níž se (a to zejména v prostředí politické komunikace) objevuje útok na tvář oponenta spojený např. s užitím falešných argumentačních strategií.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.