Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: aktérství

Sort By:

Limit search:

Příběhy změny ve skupinové psychoterapii: narativní charakteristiky úspěšné změny

100%

Dubovská E., Chrz V.

E-psychologie (E-psychology)

2020

vol. 14

issue 2

52-64

The main goal of the study is to describe narrative characteristics of stories of change in psychotherapy group, narrated by clients, who reached clinically significant change. The current study was a part of a three-year project, focused on the research of efficiency and curative factors of therapy in daily treatment centres specialized at treatment of depression and anxiety disorders. From the total participants n=220 (21 groups) in the quantitative part of the project, 32 clients took part in repeated qualitative interviews (in the middle, at the end of treatment, and 8 – 9 months after treatment). The present study involves eight participants who participated in at least two interviews and reached a clinically significant change. Data were analysed by means of categorical narrative analysis, using the following narrative categories: thematic lines; agency; positioning; values, and beliefs. Results indicate, that some clients develop the agentic capacity only during the process of change, it is a certain „re-authorisation“ of one´s action. There appear to be two types of agency, a systematic, directive type and more relaxed, open type. In the category of positioning, clients tend to the narrative delimitation toward other members of group and also toward the group as a whole. In the category of values and beliefs, clients describe normative and moral aspects of reaching the change in psychotherapy.

Cílem studie je popsat narativní charakteristiky vyprávění o změně u klientů skupinové psychoterapie, kteří dosáhli klinicky významné změny. Studie byla součástí tříletého projektu, zaměřeného na výzkum efektivity a faktorů psychoterapie v denních stacionářích pro léčbu úzkostných poruch a deprese. Léčba trvala 3 měsíce, klienti docházeli do stacionáře vždy v pracovní dny. Sběr dat probíhal v letech 2014 až 2016, z celkového počtu n = 220 klientů (celkově 21 skupin v délce trvání 12 týdnů) v kvantitativní části projektu se opakovaných rozhovorů v kvalitativní části (uprostřed léčby, na jejím konci a 9 až 10 měsíců po ukončení léčby) účastnilo 32 klientů. Prezentovaná studie pracuje s užším výběrem osmi klientů, kteří absolvovali nejméně dva rozhovory a dle objektivních ukazatelů měření změny v psychoterapii dosáhli klinicky významné změny. Data byla analyzována pomocí kategorické narativní analýzy za užití narativních kategorií: témata změny; aktérství; narativní pozice; hodnoty a přesvědčení. Ukazuje se, že u některých klientů dochází v průběhu procesu změny ke „zrodu“ aktérství, k jakési re-autorizaci vlastního jednání. Objevují se zde dvě varianty aktérství, systematicky režisérský typ a uvolněnější, otevřenější typ. V kategorii narativní pozice se klienti vymezují k ostatním členům skupiny jako i vůči celé skupině a také jako skupina vůči „zbytku světa“. V kategorii hodnoty a přesvědčení se ukazuje hodnotový a normativní aspekt dosažení změny v psychoterapii.

Nedáme si diktovat, koho máme milovat(?) : o sletovém průvodu v roce 1948

43%

Frýbertová T.

Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)

2014

vol. 17

issue 1

52-89

Focus of the present study is the Sokol gathering parade in 1948, which became a massive demonstration of disagreement with the on-setting Communist regime in Czechoslovakia. Originally meant to be a unity ritual celebrating renewal after the end of WWII, the gathering soon turned into the conflict ritual between democratic and totalitarian part of the Czechoslovak society. The aim of the study, exploring the Sokol gathering on the grounds of cultural performance theory, is to present the parade as a theatrical public event which had particular distinctive features, such as changeability in time, dialogic nature, etc. The author is especially concerned with the ways in which the schedule of the event was being alternated based on the changing socio-political situation; with the means of protesting against the Communist procedure in the parade; and the dialogic nature of the slogans chanted by the participants.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)

1 2020

1 2014

1 Chrz V.

1 Dubovská E.

1 Frýbertová T.

Search results

Příběhy změny ve skupinové psychoterapii: narativní charakteristiky úspěšné změny

Nedáme si diktovat, koho máme milovat(?) : o sletovém průvodu v roce 1948