Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  balancing
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Ukrainian crisis: Egypt’s strategic choices

100%
El-Bazzal N.
Bezpieczeństwo. Teoria i Praktyka
|
2023
|
vol. LII
|
issue 3
141-147
EN
The foreign policy of the great powers due to the Arab revolutions and the recent upheavals in the Middle East seems to display an ‘American retreat’ and a ‘Russian comeback.’ In this context, the countries of the MENA region want to build their relations with new partners and not only with the United States. Egypt, which historically was an ally of the Soviet Union (today Russian Federation), and then of the United States, has kept a neutrality on the Ukrainian conflict for several reasons. My research work aims to provide a political and economic analysis in view of the strategic choices that Cairo has made. For several years, the land of the Pharaohs has been trying to balance its relations with Western countries and also those at the regional level and has become an essential mediator, such as in the Israeli-Palestinian conflict. In terms of its food security, the country is dependent on Russian wheat (50%) as well as Ukrainian wheat (30%). The tourism sector, which is one of the country’s four main sources of income, is also a major issue for the government: Ukrainian and Russian tourists flock to the country in large numbers every year. On the commercial level, Russia is seeking to further develop its economic relations with Egypt. This is illustrated by the USD 20 billion project to build the first nuclear power plant in Egypt, in Dabaa, by the Russian state-owned company Rosatom.
2
Publication available in full text mode
Content available

The Concept of Sustainability in EU Competition Law: A Legal Realist Perspective

86%
Andriychuk O.
|
2021
|
vol. 14
|
issue 23
11-38
FR
Cet article explore le rôle de la durabilité dans le droit européen de la concurrence du point de vue de la théorie du réalisme juridique. Il examine la question en analysant trois thèmes interdépendants. Il expose tout d’abord les principaux arguments normatifs et méthodologiques des protagonistes et des opposants à une conception plus socialement engagée de la politique de concurrence. Une telle approche appelle à une interprétation plus permissive des règles de concurrence. Ensuite, il développe une analyse du droit de la concurrence, en se basant sur les prémisses de la tradition réaliste juridique, en ajustant le réalisme juridique aux besoins et aux spécificités de notre domaine et de notre époque, et en soutenant que cette théorie philosophique juridique est bien adaptée pour capturer la discussion actuelle. Enfin, il projette cette théorie jurisprudentielle du réalisme juridique vers une dimension appliquée, en offrant un aperçu de la question théorique centrale d’une politique de concurrence européenne plus inclusive sur le plan social: la question de l’équilibre entre des valeurs incommensurables.
EN
This article explores the role of sustainability in EU competition law from the perspective of the theory of legal realism. It addresses the issue by analysing three interrelated themes. It first outlines the main normative and methodological arguments of the protagonists and the opponents of a more societally engaged account of competition policy. Such an account pleads for a more permissive interpretation of competition rules. Secondly, it develops an account of competition law, basing on the premises of the legal realist tradition, adjusting legal realism to the needs and specificities of our field and our time, and submitting that this legal philosophical theory is well-suited for capturing the present discussion. Finally, it projects this jurisprudential theory of legal realism to an applied dimension, offering an outline of the central theoretical issue of a more societally inclusive EU competition policy: the issue of balancing incommensurable values.
3
Content available remote

Alexyho teorie proporcionality: kritická reflexe

72%
Červínek Z.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 12
905-926
EN
Alexy’s theory is probably the most influential and elaborated theory of balancing. This paper provides its in-depth analysis. It also identifies its drawbacks. First, it resides on a paradox, that taken as the Law of balancing it is overly simplistic (the only relevant factor is the intensity of the interference). And, taken from the perspective of the Weight formula it is overly complicated (arithmetical). The paradox of the Weight formula is that, notwithstanding its overly complicated nature, it is not able to grasp complex issues inherently related to human rights conflicts resolution. Second, the Weight formula presupposes a quantification, which goes, hand in hand, with another pitfall it was designed to avoid, i.e. a subjectivism. It could laps into a situation that we will input digits that will enable us to arrive at a desired end by means of downplaying and ignoring relevant arguments. Third, according to Alexy, there are only three factors relevant to balancing competing constitutional rights and public interests (intensity of interference; abstract weight and epistemic reliability). However, these factors cannot capture the normative complexity of a human rights’ universe as whole. The abovementioned arguments drive the author to a necessary conclusion that the Weight formula has to be abandoned and the Law of balancing has to be refined. Finally, a discussion of concurring conceptions of balancing (namely Barak’s and Möller’s approaches) is undertaken and a suggestion of how to get a better grasp of the balancing avoiding pitfalls of the Alexy’s theory is drawn from it.
CS
Alexyho teorie je pravděpodobně nejpropracovanější a nejvlivnější teorií proporcionality vůbec. Tento článek ji podrobně analyzuje. Následně též identifikuje její slabá místa a nekonzistentnosti. Těmito jsou především zjednodušující podoba poměřování, je-li nahlíženo skrze tzv. zákon poměřování, neboť jediným relevantním faktorem je zde intenzita zásahu. Současně se jeví jako problematická přílišná složitost poměřování, je-li nahlíženo skrze tzv. vážící formuli. Paradoxem vážící formule je pak to, že navzdory své zmíněné složitosti není způsobilá uchopit komplexní realitu normativního světa základních práv. Tato navíc nutně předpokládá kvantifikaci uplatněné argumentace. Ruku v ruce s ní však jde další nebezpečí, kterého se paradoxně vážící formule snažila vyvarovat, a tím je nebezpečí subjektivizmu a intuitivnosti soudcovského rozhodování. Může totiž sklouznout k tomu, že do vážící formule budeme dosazovat taková čísla, která nám umožní dobrat se kýženého závěru, respektive budeme tak bagatelizovat či zcela ignorovat některé argumenty, které budou „ležet na stole“. Konečně, faktory, které Alexy považuje za relevantní pro poměřování, nejsou vyčerpávající a nemohou tak v úplnosti uchopit normativní realitu základních práv. Tato zjištění vedou autora k zavržení vážící formule a překonání doslovného znění zákona poměřování, nikoli však k úplnému zavržení Alexyho teorie jako takové. Tato totiž není nesprávná. Je pouze neúplná. Konečně, na základě diskuse odlišných přístupů k poměřování (Barakova a Möllerova koncepce) autor naznačuje způsob, jak je třeba kritérium poměřování uchopit, abychom překonali nedostatky Alexyho teorie.
4
Content available remote

Right to environment, balancing of competing interests and proportionality

72%
Müllerová H.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
129-141
EN
Addressing collisions between environmental protection and competing economic and social interests often constitutes the very core of environmental cases. At the constitutional level, a balancing approach based on the doctrine of proportionality is frequently employed to resolve contradictions between conflicting values. In this article, I demonstrate how the proportionality doctrine in its traditional meaning can be applied to balancing interests in environmental cases. Then I bring to the forefront two innovative ways of engaging proportionality in the environmental protection; one employing proportionality as an interpretative instrument with the power to help determining the scope and content of the right to environment; and the other adjusting proportionality to the form of eco-proportionality, offering a restructured framework to rule the human-nature relationship.
5
Content available remote

Majetkové vztahy mezi manžely z pohledu kolize právních řádů

72%
Provazník P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 3
207-240
EN
The paper deals with the issue of mobile conflict in matrimonial property regimes with an international element from the perspective of choice-of-law objectives. The approach to this problem has undergone, against the background of specific doctrines and social conditions, a complex development that has given rise to several principles of its solution. These principles are, in the light of contemporary perception, guided by the legislator’s desire to achieve selected choice-of-law objectives which serve as their fundamental determinants. The elementary premise is the multiplicity of these objectives and, in many cases, the contradictory effects they produce, causing their mutual incompatibility. This creates a need to balance between them and to prioritize some to the detriment of others. In this context, it is necessary to address the question, in favor of which principle the objectives in question operate. The analysis of the individual choice-of-law objectives shows that the argumentation in terms of their operation is not universally accepted and in some cases this dissension leads to a decisive conclusion about the inappropriateness or inadmissibility of one of the principles. The aim of this contribution is therefore to answer the question whether, against the background of contemporary social conditions and choice-of-law doctrines, there are reasons for concluding that any of the potentially applicable general principles is inadmissible.
CS
Předkládaný příspěvek se zaměřuje na problematiku mobilního konfliktu v oblasti majetkových poměrů mezi manžely s mezinárodním prvkem pohledem cílů kolizního řešení. Přístup k této problematice prošel, na pozadí specifických doktrinálních východisek a společenských podmínek, komplexním vývojem, jenž dal vzniknout několika principům jejího řešení. Tyto principy jsou, pohledem současného vnímání, vedeny snahou zákonodárce o dosahování vybraných cílů kolizního řešení, jež působí jako jejich základní determinanty. Základní premisou je multiplicita těchto cílů a v mnoha případech protichůdnost jimi vyvolávaných účinků, působící jejich vzájemnou neslučitelnost. Tato skutečnost vyvolává potřebu mezi jednotlivými cíli vyvažovat a vybrané upřednostnit na úkor ostatních. V této souvislosti je třeba řešit otázku, ve prospěch kterého principu řešení dané cíle působí. Analýza jednotlivých cílů kolizního řešení ukazuje, že argumentace ve smyslu jejich působení není přijímána univerzálně a v některých případech vedou tyto rozkoly až k rezolutnímu závěru o nevhodnosti či nepřípustnosti některého z principů řešení. Cílem tohoto příspěvku je proto zodpovězení otázky, zda na pozadí současných společenských podmínek a stavu poznání kolizního práva existují důvody, pro něž by bylo třeba konstatovat nepřijatelnost některého z potenciálně aplikovatelných obecných principů řešení.
6
Content available remote

Poměřování jako klíčový argument přezkumu ústavnosti v éře proporcionality a některé projevy jeho kritiky

58%
Ondřejek P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 4
349-368
EN
Balancing fundamental rights and freedoms is ubiquitous in the contemporary constitutional law but at the same time, no single conception of balancing has been so far described. In this article I tried to outline several conceptions that describe balancing e.g. as a tool for optimization, principled reasoning, means to promote efficiency of law or as a method of imposing deontological constraints on limits of fundamental rights. These conceptions (balancing as optimization, principled balancing, dual model of balancing) however fail to address some of the key arguments against the use of balancing technique, namely the incommensurability objection, necessity of allowing for legislative discretion and the loss of a specific character of fundamental rights. Instead, it is argued that the proper model of balancing should reflect as much as possible facts of the case or, in case of constitutional review of legislation, consequences of the reviewed legal regulation, and it should reflect the role of the legislator and the court in a democracy
CS
Poměřování základních práv a svobod je všudypřítomné v současném ústavním právu, zároveň však platí, že dosud popsané koncepce poměřování různých autorů se podstatně liší. Článek zmiňuje několik pojetí poměřování, např. jako nástroje optimalizace, principiální argumentace, dosažení efektivity právní regulace, nebo jako metody stanovení deontologických limitů pro omezení základních práv. Tyto modely (poměřování jako optimalizace, principiální poměřování, duální model poměřování) však nevyvracejí některé zásadní argumenty proti technice poměřování, zejména námitku nesouměřitelnosti, nutnosti přiznání diskrece zákonodárce a ztráty specifického charakteru základních práv. Naproti tomu, článek argumentuje ve prospěch takového pojetí poměřování, které maximálně reflektuje skutkový stav daného případu, anebo, v případě abstraktní kontroly ústavnosti, důsledků konkrétní právní regulace, a přihlíží přitom k roli zákonodárce a soudu v demokratickém právním státě.
7
Publication available in full text mode
Content available

Withholding and Withdrawing Life-Saving Treatment: Ordinary/Extraordinary Means, Autonomy & Futility

58%
Kearns A., Gordijn B.
Analiza i Egzystencja. Czasopismo Filozoficzne
|
2018
|
vol. 42
5-33
PL
W artykule zarysowujemy trzy zasady określające refleksję etyczną nad zaniechaniem i zaprzestaniem stosowania środków medycznych podtrzymujących życie: 1) zasadę zwyczajnych i nadzwyczajnych środków medycznych 2) zasadę poszanowania autonomii pacjenta i 3) zasadę daremności. Gdy należy podjąć decyzję o stosowaniu albo zaniechaniu/zaprzestaniu stosowania środków medycznych, zasady te zapewniają perspektywę normatywną służącą stwierdzeniu, jakie postępowanie jest obowiązkowe. Każda z zasad ustanawia jednak inny obowiązek, co prowadzi do konfliktu i naglącym czyni pytanie, której z nich należy przyznać pierwszeństwo. Po naszkicowaniu powszechnie uznanych sposobów rozsądzania konfliktu zasad etycznych, stosujemy do zasad zwyczajnych i nadzwyczajnych środków medycznych, poszanowania autonomii pacjenta i daremności zaproponowaną przez Veatcha mieszaną strategię równoważenia i porządkowania leksykalnego. Przedstawiamy w naszym artykule opinię, że aczkolwiek rozwiązanie konfliktu zasad nigdy nie jest łatwe, to jednak przyjęcie mieszanej strategii równoważenia i porządkowania leksykalnego pozwala posunąć naprzód dyskusję nad obowiązkami etycznymi odnoszącymi się do zaniechania i zaprzestania stosowania środków medycznych podtrzymujących życie.
EN
This paper sketches three principles in thinking about withholding and withdrawing lifesaving treatments from an ethical perspective: 1) the principle of ordinary and extraordinary means, 2) the principle of respect for patient autonomy and 3) the principle of futility. These principles can be employed to provide normative direction on where the obligation might lie when deciding to use or forego treatment. However, each principle sets forth different obligations. Hence conflicts can arise, and the question of which principle should take precedence becomes pressing. After outlining well-established approaches to deciding between ethical principles, Veatch’s mixed strategy of balancing and lexical ordering is applied to the principles of ordinary and extraordinary means, respect for patient autonomy and futility. Although finding a resolution between conflicting principles is never easy, the position of this paper is that this mixed strategy of balancing and lexical ranking provides a useful approach to navigate and advance discussions regarding the ethical obligations regarding withholding and withdrawing lifesaving treatments.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.