Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: convergent validity

Sort By:

Limit search:

Souběžná validita dotazníku SPARO a MMPI 2

100%

Cígler H., Rudá A.

E-psychologie (E-psychology)

2021

vol. 15

issue 1

40-68

In the previous study (Cígler & Rudá, 2021), we were not able to confirm satisfactory internal consistency and factor validity of the SPARO questionnaire. However, further psychometric properties are also necessary to consider the questionnaire's validity and usefulness in practice. In this follow up study, we examined its criterion validity to MMPI-2, which is used globally and thus has broader empirical support. Despite that, we did not find any support for neither convergent nor divergent validity of the main components, general factor, and the credibility score (L) of SPARO questionnaire to selected MMPI-2 scales. The only exception was the emotional variability scale (EM). As a minor result, we also examined the internal consistency and factor validity of MMPI-2 scales as no other Czech study concerning the questionnaire exists. Neither reliability nor factor validity was satisfactory. Finally, we argue that using the SPARO questionnaire in regular practice cannot be recommended. Cautious use of the MMPI-2 is possible, regarding international validation studies, however, further Czech research is needed, especially in the predictive validity.

V předcházející studii (Cígler & Rudá, 2021) se nám nepodařilo prokázat dostatečnou vnitřní konzistenci a faktorovou validitu dotazníku SPARO. Pro posouzení vhodnosti jeho využití v praxi jsou nicméně důležité ještě další psychometrické parametry. V tomto navazujícím výzkumu se proto pokusíme ověřit jeho souběžnou validitu oproti dotazníkové baterii MMPI 2. Její výhodou je mezinárodní popularita, díky níž se může opřít o řadu zahraničních studií. S využitím rozsáhlého vzorku policistů a uchazečů o práci u policie se nám nicméně nepodařilo souběžnou validitu uspokojivě demonstrovat. Nedostatečná je jak konvergentní, tak i divergentní validita hlavních komponent, obecných faktorů i skóre věrohodnosti (L) dotazníku SPARO vůči vybraným škálám MMPI 2, a to s výjimkou škály emocionální variabilnosti (EM). Vedlejším výstupem naší studie je ověření vnitřní konzistence a faktorové struktury jednotlivých škál dotazníku MMPI 2, protože jiné české empirické studie na toto téma neexistují. Musíme konstatovat, že jak reliabilita, tak i faktorová validita MMPI 2 rovněž není uspokojivá. Závěrem argumentujeme, že použití dotazníku SPARO v běžné praxi nelze v žádném případě doporučit. Opatrné použití dotazníku MMPI 2 je podle nás možné s ohledem na uspokojivé zahraniční výsledky, je však nezbytný další český výzkum, a to zejména po stránce prediktivní validity.

Paradoksalny efekt triangulacji?

100%

Hornowska E., Brzezińska A. I., Kaliszewska-Czeremska K., Appelt K., Rawecka J., Bujacz A.

Edukacja

2012

issue 4(120)

72-83

Artykuł omawia wykorzystanie metody triangulacji w naukach społecznych. Triangulacja to strategia zwiększania rzetelności i trafności wyników badań. To zabieg metodologiczny mający na celu uwiarygodnienie zbieranych danych dzięki uwzględnieniu więcej niż dwóch ich źródeł. Polega na włączeniu różnych modeli i narzędzi pomiarowych do badania tego samego zjawiska. Autorki omawiają rolę triangulacji (szczególnie tzw. triangulacji danych) w naukach społecznych. Wskazują, że podstawowe nieporozumienie dotyczące triangulacji polega na oczekiwaniu, że różne metody będą dostarczały takich samych danych i będą prowadzić do takich samych rezultatów. Istoty triangulacji należy upatrywać nie tylko w możliwości zwiększania zaufania do otrzymanych wyników, ale przede wszystkim w możliwości głębszego zrozumienia badanego zjawiska i możliwości generowania nowych sposobów jego wyjaśniania.

This article discusses the use of triangulation in social research. Triangulation is typically a strategy for improving the reliability and validity of research findings. It is a powerful technique, used to verify the findings of a study using data from more than two data sources. Triangulation employs a combination of several research tools or inquiry approaches in the study of the same phenomenon. Positive evidence for the use of triangulation (specifically data triangulation) in social research is presented. A common misunderstanding about triangulation – that different data sources or inquiry approaches should yield the same result – is demonstrated. Triangulation research can serve two purposes: (1) to corroborate findings and more importantly, (2) to gain a holistic view of the phenomenon under study. Triangulation may offer an opportunity for deeper insight into the relationship between the approach to the inquiry and the phenomenon under study, and allow the creation of new ways of understanding.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Edukacja

1 Appelt K.

1 Brzezińska A. I.

1 Bujacz A.

1 Cígler H.

1 Hornowska E.

1 Kaliszewska-Czeremska K.

1 Rawecka J.

1 Rudá A.

1 2021

1 2012

Search results

Souběžná validita dotazníku SPARO a MMPI 2

Paradoksalny efekt triangulacji?