Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: crisis of religion

Sort By:

Limit search:

Problematická smrt boha v reflexi Vítězslava Gardavského

100%

Podzimek M.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2019

vol. 67

issue 3

421-439

The article commemorates, on the fiftieth anniversary of the publication of the book Bůh není zcela mrtev (God Isn’t Quite Dead), the Czechoslovak Marxist philosopher Vítězslav Gardavský. In the first part, it describes Gardavský’s position in relation to some of the conservative – but especially some of the progressive – theological currents of thought of the 1960s in which the philosophy of religion and the future of religion were discussed. Later, the article asks whether Gardavský’s optimistic vision of that time regarding various currents of self-examination operating on the inside of Christian denominations has been fulfilled. It then explores the question of who might be, after the passing of this half century, these currents primary, contemporary actors. The text attempts to show the need for the continuation of a cultivated discussion in the questions of transcendence, just as Vítězslav Gardavský himself managed to lead such a discussion in his own time.

Der vorliegende Text erinnert anlässlich des 50. Jahrestags der Herausgabe des Buchs Bůh není zcela mrtev (Gott ist nicht ganz tot) an die Persönlichkeit des tschechoslowakischen marxistischen Philosophen Vítězslav Gardavský. Im ersten Teil des Artikels werden Gardavskýs Standpunkte zu bestimmten konservativen, insbesondere jedoch progressiven Denkrichtungen der Theologie der 60. Jahre des 20. Jahrhunderts erläutert, insbesondere hinsichtlich der Religionsphilosophie und der Zukunft der Religion. Des Weiteren wird die Frage gestellt, ob Gardavskýs damalige optimistische Vision bezüglich bestimmter selbstreflektiver Denkströmungen innerhalb christlicher Gemeinschaften auch heute noch ihre Erfüllung findet und wer nach nunmehr einem halben Jahrhundert deren Hauptakteure sind. Der Text versucht, den Bedarf nach Fortsetzung einer kultivierten Diskussion über Fragen der Transzendenz aufzuzeigen, wobei gerade Vítězslav Gardavský als Beispiel dafür steht, wie eine solche Diskussion geführt werden könnte.

Předkládaný text připomíná po více než půlstoletí, jež uplynulo od vydání knihy Bůh není zcela mrtev, osobnost československého marxistického filosofa Vítězslava Gardavského. V první části autor přibližuje jeho postoje vůči některým konzervativním, ale především progresivním teologickým myšlenkovým proudům šedesátých let 20. století, přičemž se zaměřuje zejména na různá pojetí filosofie náboženství a budoucnost náboženství. Dále si text klade otázky, zda tehdejší Gardavského optimistická vize týkající se některých sebereflexivních proudů uvnitř křesťanských denominací je dnes ještě naplňována a kdo jsou její hlavní současní aktéři. Text se snaží poukázat na potřebu pokračování kultivované diskuse v otázkách transcendence, přičemž poukazuje na to, že vzorem toho, jak tuto diskusi lze dobře vést, byl ve své době právě Vítězslav Gardavský.

Chrześcijaństwo jako czynnik integracji społeczno-duchowej całej ludzkości. Implikacje pedagogiczne

80%

Parzyszek M.

Studia Gdańskie

2016

issue 39

207-218

Współczesny człowiek przeżywa kryzys związany z pojmowaniem Pana Boga, przeżywania Go w swoim sercu. Doświadcza także kryzysu religii jako takiej. Kryzys religii jest kryzysem pojmowania i przeżywania Boga. Wyobrażenia i pojęcia o Bogu zmieniają się, chociaż sama istota Boża pozostaje niezmienna i niedostępna ludzkim ograniczeniom poznawczym. Chcąc zrozumieć sens kryzysu religii, należy uzmysłowić sobie jej cele, zadania i funkcje, jakie ma do spełnienia wobec człowieka. Centrum świata chrześcijańskiego stanowi religia chrześcijańska, a w niej katolicyzm. Wokół znajdują się następujące sfery: (I) sfera integralnego oddziaływania i integralnej przynależności, (II) sfera nieintegralnej postawy ludzi ochrzczonych, a nawet nieochrzczonych, którzy żyją w kręgu pojęć chrześcijańskich oraz sfera (III) - naturalnego skierowania ku wartościom takim jak: rozum, dobro i piękno (porządek logiczny, etyczny i estetyczny). I te treści przywołane za nauczaniem ks. Z. Mościckiego stanowią podstawę rozważań.

Contemporary human beings are in a crisis related to their understanding of God and to experiencing Him in their hearts, and the crisis also concerns religion as a whole. The crisis of religion is a crisis of comprehending and experiencing God. Although ideas and notions of God are changing, the very self of God remains immutable and inaccessible to humans due to their cognitive limitations. If we want to comprehend the crisis of religion, we must be aware of its goals, tasks and functions towards human beings. Christianity is the centre of the Christian world, with Catholicism being part of it. This centre is surrounded by the following spheres: I – the sphere of integral influence and integral affiliation, II – the sphere of non-integral attitude of the baptized and even of the non-baptized who live within the range of Christian notions, and III – the sphere of a natural inclination towards values such as reason, goodness and beauty (logical, ethical and aesthetic orders). Based on the writings by Father Z. Mościcki, the current paper aims at presenting the aforementioned issues.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Studia Gdańskie

1 2019

1 2016

1 Parzyszek M.

1 Podzimek M.

Search results

Problematická smrt boha v reflexi Vítězslava Gardavského

Chrześcijaństwo jako czynnik integracji społeczno-duchowej całej ludzkości. Implikacje pedagogiczne