Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  důkaz
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
EN
Writing strategic documents is a major practice of many actors striving to see their educational ideas realised in the curriculum. In these documents, arguments are systematically developed to create the legitimacy of a new educational goal and competence to make claims about it. Th rough a qualitative analysis of the writing strategies used in these texts, I show how two of the main actors in the Czech educational discourse have developed a proof that a new educational goal is needed. I draw on the connection of the relational approach in the sociology of education with Lyotard’s analytical semantics of instances in the event. Th e comparison of the writing strategies in the two documents reveals diff erences in the formation of a particular pattern of justifi cation. In one case the texts function as a herald of pure reality, and in the other case as a messenger of other witnesses. Th is reveals diff erent regimens of proof, although both of them were written as prescriptive directives – normative models of the educational world.
CS
Psaní strategických dokumentů je zásadní praxí mnoha aktérů usilujících o to, aby jejich vzdělávací ideje byly realizovány v učebních osnovách. V těchto dokumentech jsou argumenty systematicky rozvíjeny tak, aby se vytvořila jak legitimita nového vzdělávacího cíle, tak i kompetence těch, kteří tyto cíle prosazují. Na kvalitativní analýze strategií psaní použitých v textech tohoto druhu ukazuji, jak dva hlavní aktéři českého vzdělávacího diskurzu vytvořili důkaz, že je zapotřebí nový vzdělávací cíl. Studie vychází ze spojení relacionistické sociologie vzdělávání s Lyotardovou analytickou sémantikou pozic v určité události. Porovnání strategií psaní ve dvou dokumentech odhaluje rozdíly ve formování konkrétního vzorce ospravedlnění. V jednom případě text funguje jako ohlašovatel čisté reality a v druhém případě jako posel jiných svědků. Studie odhaluje různé režimy dokazování v těchto dokumentech, ačkoli oba byly psány jako preskriptivní směrnice – normativní modely vzdělávacího světa.
EN
This article analyses the German law on the standard of proof in civil procedure. It focuses on two main paradigms, namely conviction of the judge and the doctrine of likehood. From the perspective of the German civil procedural law, there exists only one clear solution which is based on the conviction of the judge.Relevant is the judge’s conviction of the facts which are decisive for the claim. The degree of likelihood must be close to certainty (§286 of Code on Civil Procedure). Slightly lower degree of conviction is required by § 287. The author is against the proportional liability. The régime of the standard of proof should be based on substantive law. In this sense, procedural law should only be exception.
CS
Článek analyzuje německou úpravu míry důkazu v civilním soudním řízení. Zabývá se dvěma základními paradigmaty: přesvědčením soudce, respektive doktrínou pravděpodobnosti. Z hlediska německého procesního civilního práva existuje jednoznačné řešení, tj. hodnocení míry důkazu na základě přesvědčení soudce. Rozhodující je přesvědčení soudce o tvrzených skutečnostech jako základu žalobního návrhu. Míra přesvědčení se musí blížit jistotě (§ 286 německého civilního soudního řádu ZPO). Poněkud nižší stupeň míry přesvědčení soudce je dovolen podle § 287. Autor nesouhlasí s proporcionální odpovědností. Režim míry důkazu by měl vycházet z hmotněprávní úpravy. Jeho úprava v právních procesních předpisech by měla být doplňkem či výjimkou.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.