Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  deprese
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Kognitivní dysfunkce u deprese

100%
Češková E., Přikrylová Kučerová H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 4
396-404
EN
Cognitive dysfunction is a core component of depressive disorder. Cognitive impairments impact on patient functioning and negatively influence quality of life, return to work and ability to perform adequately at work. The findings show a mild impairment of more cognitive domains. Some of the cognitive deficits may be associated with the severity of psychopathological symptoms of depression. Patients with depressive disorder show a lower global cognitive performance, which means a global diffusion impairment of cognition. According to another hypothesis the depressive disorder is associated with a more pronounced impairment of specific cognitive domains, mostly with impairment of executive and memory functions. Cognitive dysfunction occurs in acute depression and can persist into remission. The alleviation of affective symptoms is often not paralleled by an equal improvement of cognition. With every episode there is a decrease in cognitive function and that inter-episode cognitive function is related to the number of previous episodes. Cognitive deficits are qualitatively similar in schizophrenia and bipolar and unipolar depression, however the severity of impairment differs between these disorders, with the most severe deficits seen in patients with schizophrenia, followed by bipolar disorder, and the least severe deficits noted in individuals with depressive disorder. The mostly used screening tools for measuring cognitive dysfunction in other psychiatric disorders, especially dementia, are not sufficiently sensitive to detect cognitive dysfunction in depression. Further, patient’s subjective experience of cognitive dysfunction is not always related to performance on objective neuropsychological measures. Nowadays, cognitive batteries more specific to affective disorders have been developed. A promising screening tool is the THINC-it, which includes subjective and objective measures of cognitive function.
CS
Kognitivní dysfunkce patří k základním příznakům deprese. Má nepochybně význam pro fungování v denním životě, negativně ovlivňuje kvalitu života, návrat do práce a práceschopnost. Nálezy ukazují na mírné postižení více kognitivních domén. Některé komponenty kognitivní dysfunkce mohou souviset se závažností symptomů deprese. Pacienti s depresivní poruchou vykazují obecně nižší celkovou kognitivní výkonnost, což předpokládá globální difuzní postižení kognice. Dle jiné hypotézy je depresivní porucha spojena s výraznější poruchou specifických kognitivních domén, nejvíce exekutivních funkcí a pamětí. Kognitivní dysfunkce se vyskytuje v akutní depresi a může přetrvávat i v remisi. Redukce příznaků u deprese není následována kognitivním zlepšením odpovídajícího stupně. Kognitivní porucha se horší s každou další epizodou a porucha v nesymptomatické fázi souvisí s řadou předchozích epizod. Kognitivní deficit je u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy kvalitativně podobný, avšak rozdíly jsou v závažnosti. Nejvýraznější postižení je v sestupném pořadí u schizofrenní, bipolární a depresivní poruchy. Nejčastěji užívané screeningové nástroje pro měření kognitivní dysfunkce u ostatních psychických poruch, hlavně demence, nejsou dostačující pro stanovení mírné kognitivní poruchy u deprese. Pacientovo subjektivní vnímání kognitivní dysfunkce nesouvisí vždy s výkonem v objektivních neuropsychologických testech. Dnes již byly vyvinuty kognitivní baterie specifické pro afektivní poruchy. Slibný se jeví THINC-it, screeningový nástroj zahrnující objektivní i subjektivní měření kognitivních funkcí. Je již volně dostupný a aplikovatelný pomocí tabletu nebo počítače.
2
Content available remote

Deprese a kognitivní funkce - současné perspektivy

100%
Věchetová G., Paštrnák M., Ševčíková M., Bartošková M., Preiss M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 5
562-575
EN
The review summarizes the knowledge and specific findings about cognitive functioning in depression. Although decades of research on depressive disorder have pointed out cognitive impairment might be linked to depression, a number of meta-analyses indicated that cognitive impairment is not necessarily present in all individuals suffering from this disorder. On the other hand, apart from classical neuropsychological studies there is a growing body of research calling attention to the improvement of some cognitive processes linked to the negative affect with the overreach to depressive affect. The review focuses on these inconsistencies and discusses the methodology of the research on depression, which lacks unity. Last but not the least, attention is drawn to the role of cognition in the course of depression with considerations of how the methodology of research can help to identify it. Furthermore, suggestions for future research are proposed to bring more clarity into this complex matter.
CS
Článek pojednává o dosavadních poznatcích a specifických nálezech v oblasti kognitivního fungování u depresivní poruchy. Ačkoli desítky let výzkumu depresivní poruchy ukazují na kognitivní oslabení spojené s touto poruchou, řada metaanalýz naznačuje, že kognitivní deficit není přítomen u všech jedinců trpících depresí. Vedle klasických neuropsychologických studií existuje také řada výzkumů, které poukazují naopak na zlepšení některých funkcí při prožívání negativního afektu a dokonce i v průběhu depresivní poruchy. Příspěvek se věnuje těmto inkonzistencím a dále se zabývá metodologií výzkumu deprese, která rovněž vykazuje nejednotnost. V neposlední řadě je věnována pozornost celkové roli kognice v rozvoji depresivní poruchy s řešením otázky, jakým způsobem může použitá metodologie výzkumu pomoci rozklíčovat roli kognitivních aspektů u deprese. Na závěr jsou pak navržena opatření, která by v budoucím výzkumu mohla vnést světlo do řešení této problematiky.
3
Content available remote

The role of parental acceptance and rejection, trait anxiety and coping with adolescent depression

84%
Kurtović A., Živković K.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 1
32-46
EN
Objective. The purpose of this study was to examine the effects of parental acceptance and rejection, trait anxiety and coping on symptoms of depression in adolescents, as well as examine possible mediation effects. Participants and setting. Study was conducted in a school setting during regular classes. A sample of 211 adolescents (ages 16 through 19) completed measures of parental acceptance and rejection, trait anxiety, coping and depression. Hypothesis. It was assumed that parental acceptance and rejection as well as trait anxiety and coping will have an effect on symptoms of depression in adolescents and that parental acceptance and rejection will have both direct and indirect effects. Furthermore, it was assumed that there would be differences in the effects of mother’s and father’s acceptance and rejection. Statistical analysis. Correlational and hierarchical regression analyses, as well as Hayes’s bootstrapping method for testing mediation were used. Results. Results have shown that mother’s rejection and father’s acceptance had a significant effect on depression in the expected direction. After controlling for parental variables, trait anxiety predicted higher depression, and after controlling for both, coping predicted depression. Emotion focused coping and distraction predicted higher depression, while problem focused coping and social diversion predicted lower depression scores. Further analyses revealed that the effect of mother’s rejection on depression was mediated by emotion focused coping and distraction, and the effect of father’s acceptance was mediated by problem focused coping, while emotion and problem focused coping as well as social diversion mediated the relationship between trait anxiety and depression. Study limitations. Correlational design and reliance on self-reported data in a non-clinical sample are limitations of this study.
CS
Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat účinky rodičovského přijetí a odmítnutí, rysové úzkosti a zvládání na symptomech adolescentní deprese a přezkoumat možné zprostředkující efekty. Soubor. Studie byla realizována ve školním prostředí během pravidelného vyučování. Soubor 211 adolescentů (ve věku od 16 do 19 let) vyplnil dotazníky měřící rodičovské přijetí a odmítnutí, rysovou úzkost a zvládání deprese. Hypotéza. Předpokladem bylo, že rodičovské přijetí a odmítnutí, právě tak jako rysová úzkost a zvládání ovlivňují symptomy deprese u adolescentů a že rodičovské přijetí a odmítnutí mají jak přímé, tak nepřímé účinky. Dalším předpokladem bylo, že existují rozdíly ve účincích mateřského a otcovského přijetí a odmítnutí. Statistická analýza. Byl použity korelační analýza a hierarchická regresní analýza a Hayesova metoda odhadu charakteristik pomocí náhodného vzorkování s nahrazením (bootstrapping) pro testování mediace. Výsledky. Výsledky ukázaly, že mateřské odmítnutí a otcovské přijetí má významný dopad na depresi v očekávaném směru. Při kontrole rodičovských proměnných rysová úzkost predikovala vyšší depresi a při kontrole jak rodičovských proměnných, tak rysové úzkosti, zvládání predikovalo depresi. Zvládání zaměřené na emoce a rozptylování predikovaly vyšší depresi, zatímco zvládání zaměřené na problém a společenské rozptylování predikovaly nižší skóry deprese. Další analýzy ukázaly, že účinek mateřského odmítnutí na depresi byl zprostředkován zvládáním zaměřeným na emoce a rozptylováním a účinek otcovského přijetí byl zprostředkován zvládáním zaměřeným na problém, zatímco zvládání zaměřené na emoce a problém, právě tak jako společenské rozptylování, zprostředkovávaly vztah mezi rysovou úzkostí a depresí. Omezení studie. Spočívají v korelačním designu a ve spolehnutí se na data z výpovědí o sobě u neklinického souboru.
4
Content available remote

Souvislosti nemoci Covid-19 a duševních poruch: pohled klinicko-psychologické praxe

67%
Lečbych M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 5
490-501
EN
In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care.
CS
V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví.
5
Content available remote

Pokles čichových a chuťových funkcí a kvalita života u normálně stárnoucích osob

59%
Martinec Nováková L., Horáková K., Štěpánková H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2017
|
vol. 61
|
issue 4
379-395
EN
Během normálního stárnutí dochází k poklesu čichového a chuťového vnímání, jehož si lidé nebývají vědomi. Tento pokles je měřitelný například psychofyzickými metodami testování čichu a chuti. Studium poklesu chemosenzorických funkcí během normálního stárnutí má smysl pro predikci kognitivního poklesu, diagnostické účely u neurodegenerativních onemocnění, ale i ve vztahu ke kvalitě života. Dopady poruch čichu a chuti zahrnují zejména výskyt depresí, snížení sebehodnocené kvality života, ať už jde o hodnocení všeobecného zdravotního stavu, mentálního zdraví, tělesného a sociálního fungování, ale i změny stravovacích návyků a vzrůst rizika nehod v domácnosti, jež mohou mít důsledky pro zdravotní stav. Cílem tohoto článku je proto představit možnosti hodnocení čichových a chuťových funkcí, povahu jejich poklesu u normálně stárnoucích osob, souvislosti s poklesem kognitivním a s emočním prožíváním, dopady na kvalitu života a možnosti copingu se změnami čichového a chuťového vnímání.
CS
Olfactory and gustatory functions exhibit over the course of normal aging a marked decline that often goes unnoticed. This decline can be assessed with psychophysical methods of olfactory and gustatory testing. Investigations of the decrease in chemosensory dysfunction during normal aging have significance for prediction of cognitive decline, diagnosis of neurodegenerative diseases, but also with regard to quality of life. The consequences for the quality of life include mainly occurrence of depression, decline of self-assessed quality of life in general and assessments of general health, mental health, physical and social functioning in particular, but also changes in dietary habits and an increased risk of household accidents, with potential implications for health status. The aim of this review is to introduce methods of assessment of smell and taste functions, the nature of their decline in normally aging persons, associations with cognitive decline and emotional status, consequences for quality of life and ways of coping with olfactory and gustatory changes.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.