Search results

1

Výskyt a projevy dospělé formy ADHD u pacientek léčených s poruchou příjmu potravy

100%

Štěpánková T., Papežová H.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

vol. 63

|

issue 4

413-429

EN

the incidence of possible diagnose and core symptoms of ADHD between the patient and the control group. The second objective was to compare the incidence and describe the specific manifestation of ADHD core symptoms in individual diagnostic subgroups of eating disorders (ED). Sample and settings. ADHD symptoms were assessed by self and other-report forms of a BAARS questionnaire. 133 ED female patients were diagnosed according to the ICD-10 criteria during admission. The control group consisted of 93 healthy female students. Hypotheses. First, authors expected higher occurrence of ADHD in the group of patients compared to the healthy control group. Second, authors expected that the individual diagnostic subcategories of ED will differ in the occurrence of core ADHD symptoms. And third, we assumed that the result obtained by the selfreport forms of the BAARS will correspond to the other-report forms. Statistical analyses were performed using SPSS Statistic-22 and program R. Authors used chisquared test for group comparison and multiple linear regression. Results. Using self-report questionnaire of current symptoms 61 (46%) of ED patients were detected as likely having ADHD compared to 22 (24%) from a healthy control group, 37 (28%) of ED patients were identified with the high probability of ADHD diagnose compared to 12 (13%) from a healthy control group with significant differences. Comparison of the results between individual diagnostic subcategories of ED points to significant differences between patients with AN and BN. These findings are taken into account in the individualization of the pharmacological and psychotherapeutic approach. Study limitations. Due to a small sample size of atypical forms of anorexia nervosa (AN) and bulimia nervosa (BN) authors had to limit the comparison to the AN and BN diagnostic subgroups.

CS

Cíle. Porovnat výskyt předpokládané diagnózy ADHD a symptomů ADHD u skupiny pacientek léčených s poruchou příjmu potravy a kontrolní skupiny. Porovnat výskyt jádrových symptomů ADHD v jednotlivých diagnostických subkategoriích PPP. Hypotézy. Ve skupině pacientek léčených s PPP je ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší výskyt předpokládané dg. ADHD. Pacientky léčené s PPP budou mít ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší zastoupení jádrových symptomů ADHD. Jednotlivé diagnostické subkategorie PPP se mezi sebou liší v zastoupení a typu jádrových symptomů ADHD. Participanti a postup. Výzkumný soubor byl tvořen 133 pacientkami a 93 respondentkami kontrolní skupiny. Byly administrovány dotazníky BAARS-IV a SCOFF. Statistická analýza dat. Data byla zpracována v programech SPSS, verze 22.0 a v jazyce R. Pro srovnání meziskupinových rozdílů byl použit chí-kvadrát test. V případě očekávaných četností menších než 5 byl použit Fisherův exaktní test. K odhadu velikosti bodových rozdílů mezi kontrolní a pacientskou skupinou byla použita vícečetná lineární regrese. Výsledky. Do pásma se zvýšenou pravděpodobností přítomnosti ADHD spadalo 61 (46 %) pacientek s PPP a 22 (24 %) respondentek z kontrolní skupiny. Do pásma s vysokou pravděpodobností přítomnosti dg. ADHD, spadalo 37 (28 %) pacientek a 12 (13 %) respondentek z kontrolní skupiny. Zjištěné rozdíly jsou signifikantní. Porovnání výsledků mezi jednotlivými diagnostickými subkategoriemi PPP poukazuje na signifikantní rozdíly mezi pacientkami s mentální anorexií a mentální bulimií. Prezentované výsledky slouží jako východisko k adaptaci komplexní péče o tyto pacienty. Limity studie. Pro nízký počet pacientů s atypickými formami PPP jsme analyzovali výsledky získané od pacientů s MA a MB.

2

Kresba pána a psa u dětí se sluchovým postižením

100%

Potměšilová P., Potměšil M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2021

|

vol. 65

|

issue 2

112-124

EN

Objectives. The aim of the study was to highlight the specific features in the “gentleman and dog” drawings of children with hearing impairment who experience problems with verbalization. Sample and setting. The primary sample was 53 preschool children with hearing impairment. The design of the research was mixed. The drawings were qualitatively analysed with an enumeration of character frequency. The hypotheses were verified by a two-factor analysis and a two-sample T-test. Hypotheses. H1 There is no relation between the level of intelligence and the drawing. H2 There is no relation between the drawing and the sex of the child. H3 There is no relation between the drawing and the age of the child. H3 There is no relation between the drawing and the hearing impairment of the parents. Statistical analysis. There was a correlation between the results in the IQ test and the raw scores of the gentleman drawing at the level of 0.05 and the IQ test results and the raw scores of the dog drawing at level 0.01. The relationship between the sex, age, and level of the gentleman drawing has not been established. In the case of dog drawing, a statistically significant effect on the significance level of 0.05 only for sex (F (1, 48) = 6.15, p = 0.02) was demonstrated. In the event of the influence of the hearing impairment of parents on the child drawing, a statistically significant relationship was not supported. Results. Drawings of “gentleman and dog” of children with hearing impairment show signs of a lower developmental level by one to two years compared to hearing peers. Limits of the study. From the point of view of statistical processing requirements, the number of respondents may be considered to be limiting, but this is 80% of the selected population.

CS

Cíl. Cílem studie bylo poukázat na specifické znaky v kresbách „pán a pes“ u dětí se sluchovým postižením, u kterých se vyskytují problémy s verbalizací. Vzorek a uspořádání. Základním vzorkem bylo 53 dětí předškolního věku se sluchovým postižením. Design výzkumu byl smíšený. Kresby byly kvalitativně analyzovány s výčtem četnosti znaků. Hypotézy. H1 Mezi úrovní inteligence a kres- bou pána a psa neexistuje souvislost. H2 Mezi kresbou pána a psa a pohlavím dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a věkem dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a sluchovou vadou rodičů neexistuje souvislost. Statistická analýza a výsledky. Hypotézy byly ověřeny dvoufaktorovou analýzou rozptylu a dvouvýběrovým t-testem. Byly zjištěny korelace mezi výsledky v IQ testu a hrubými skóry kresby pána na hladině 0,05 a výsledky IQ testu a hrubými skóry kresby psa na hladině 0,01. Vztah mezi pohlavím, věkem a úrovní kresby pána se neprokázal. V případě kresby psa se projevila statisticky významná souvislost na hladině významnosti 0,05 pouze u pohlaví (F (1, 48) = 6,15, p = 0,02). V případě vlivu sluchové vady matky nebo otce na dětskou kresbu pána a na kresbu psa se neprokázal statisticky významný vztah. Závěr. Kresby „pán a pes“ dětí se sluchovým postižením vykazují ve srovnání s kresbami slyšících dětí znaky na nižší vývojové úrovni o jeden až dva roky. Limity studie. Z hlediska požadavků na statistické zpracování může být za limitující považován počet respondentů, jedná se však o 80 % vybrané populace.

3

Diagnostika a intervence u sociálně podmíněného mentálního postižení: kvalitativní studie v praxi českých pedagogicko-psychologických poraden

100%

Šebánková L., Havelka D.

E-psychologie (E-psychology)

|

2022

|

vol. 16

|

issue 2

1-22

EN

The aim of this pilot qualitative research was to take an insight into how counseling psychologists perceive the concept of socially conditioned intellectual disability (further only SCID). Specifically, to find out if they are aware of this concept, their attitude towards it, diagnostic practice, and potential supportive interventions. Data were obtained through a semistructured interview of 10 respondents (Median experience = 6 years), from 9 Children´s educational care centres (5 regions of the Czech Republic). The obtained data were analyzed by thematic analysis with the elements of the grounded theory using the technique of open coding. The analysis showed that none of the respondents explicitly use the term SCID, however, the term is implicitly present in their practice. According to the respondents, the concept could serve as an inspiration for a broader reflection on the etiology of "suspiciously low" scores in intellectual tests and the intellectual potential of the child. In practice, the respondents most often determine the conclusion about the level of intellectual and adaptive abilities based only on standardized tests of intellect. The respondents do not use tests and scales for adaptive behaviour, social and family environment – mainly due to a lack of staff and time capacity. The respondents perceive the differential diagnosis of SCID from intellectual disability as complicated. Half of the respondents see dynamic assessment as a promising approach to differentiate between SCID and intellectual disability. The respondents provide follow-up support and interventions to children who may fit the SCID concept very marginally due to limited capacity. The interviews also provided several potential suggestions for practice – the need to create a clear and generally accepted definition of SCID, conduct an assessment in greater depth and complexity, and intensify cooperation with the family of a child from a socially disadvantaged background and other related institutions.

CS

Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 E-psychologie (E-psychology)

1 2022

1 2021

1 2019

1 Havelka D.

1 Papežová H.

1 Potměšil M.

1 Potměšilová P.

1 Šebánková L.

1 Štěpánková T.

Výskyt a projevy dospělé formy ADHD u pacientek léčených s poruchou příjmu potravy

Kresba pána a psa u dětí se sluchovým postižením

Diagnostika a intervence u sociálně podmíněného mentálního postižení: kvalitativní studie v praxi českých pedagogicko-psychologických poraden