Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  dobrá vůle
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Důležitá kniha o Kantově etice : Kantův morální zákon Z německých originálů sestavil a přeložil J. Kuneš

100%
Sobotka M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 3
445-456
EN
The two expansive articles from which the book has been compiled show that the starting point and basic principle of Kant’s moral doctrine is moral law in a more universal formulation than what the categorical imperative presents. According to Cramer, moral law is not a prescriptive, but a descriptive proposition; according to Wolff, it is a postulate. With Cramer, Wolff shares a focus on pure will as the subject of an a priori moral metaphysics. Pure will is where the determining reason for an action is the universalization of its intent (“maxim”). Such a maxim becomes a practical law. The a priori moral theory is – we might add – Kant’s solution to the problem of giving reason a higher meaning than the mere alleviation of life. Up to this point, Kant’s theory of morality is a polemic with the Enlightenment conception of reason.
CS
Oba rozsáhlé články, z nichž je kniha sestavena, ukazují, že východiskem a základním principem Kantovy morální nauky je morální zákon v obecnější formulaci, než jakou představuje kategorický imperativ. Podle Cramera je morální zákon nikoli preskriptivní, nýbrž deskriptivní větou, podle Wolffa je postulátem. Wolff sdílí s Cramerem zaměření na čistou vůli jako předmět apriorní morální metafyziky. Čistá vůle je tam, kde určujícím důvodem jednání je univerzalizace jeho záměru („maximy“). Taková maxima se stává praktickým zákonem. Apriorní morální teorie je – dodáváme – Kantovým řešením problému, jak dodat rozumu vyšší smysl, než je pouhé ulehčení života. Potud je Kantova teorie morality polemikou s osvícenským pojetím rozumu.
DE
In beiden umfangreichen Artikeln, aus denen das Buch besteht, wird gezeigt, dass der Ausgangspunkt und das Grundprinzip von Kants Morallehre das moralische Gesetz in einer allgemeineren Formulierung ist, als sie der kategorische Imperativ vorlegt. Laut Cramer ist das moralische Gesetz kein vorschreibender, sondern ein beschreibender Satz; laut Wolff ist es ein Postulat. Wolff eint mit Cramer der Blick auf den reinen Willen als Gegenstand der apriorischen moralischen Metaphysik. Reiner Wille ist dort, wo der bestimmende Handlungsgrund die Universalisierung seiner Absicht („Maxime“) ist. Die Maxime wird zum praktischen Gesetz. Die apriorische Moraltheorie ist – so fügen wir hinzu – Kants Lösungsansatz für das Problem, wie der Vernunft ein höherer Sinn als der bloßen Vereinfachung des Lebens zu verleihen ist. Bis dahin ist Kants Moraltheorie eine Polemik mit der aufklärerischen Auffassung von Vernunft.
2
Content available remote

Zamyšlení nad knihou Ondřeje Sikory "Kantova praktická metafyzika"

100%
Sobotka M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 4
605-623
EN
The article focuses on Ondřej Sikora’s book, Kant’s Practical Metaphysics (Kantova praktická metafyzika. Praha, Karolinum 2017). Emphasis is placed on the metaphysical anchoring of Kant’s ethics, which is expressed in the thesis of Groundwork for the Metaphysic of Morals (Grundlegung zur Metaphysik der Sitten), to the effect that a person is called to a higher meaning of his or her existence than the meaning that existence alone supplies him or her. >From this perspective, Kant’s thesis of the two causalities, natural causality and causality from freedom, becomes intelligible. The author places further emphasis on Sikora’s interpretation of the difference between Groundwork for the Metaphysic of Morals and the Critique of Practical Reason (Kritik der praktischen Vernunft), which hinges on its movement from the hypothetical analyses of the “idea … of a possible pure Will” (“Idee … eines möglichem reinen Willens”) to the categorical assertions of the Critique of Practical Reason. The movement from Groundwork for the Metaphysic of Morals to the Critique of Practical Reason is facilitated by the introduction of the “fact of Reason” as a piece of knowledge that in itself also contains an ethical claim.
CS
Tato studie je vyjádřením ke knize Ondřeje Sikory Kantova praktická metafyzika (2017). Za její první klad recenzent považuje důraz na metafyzické zakotvení Kantovy etiky, které se projevuje v tezi Základů metafyziky mravů , podle níž je člověk povolán k vyššímu významu své existence, než jaký mu skýtá existence sama. Z tohoto pohledu je pochopitelná teze o dvojí kauzalitě u Kanta, kauzalitě přírodní a kauzalitě ze svobody. Recenzent dále klade důraz na Sikorovu interpretaci rozdílu mezi Základy metafyziky mravů a Kritikou praktického rozumu, který záleží v postupu od hypotetických rozborů „ideje … možné čisté vůle“ („Idee … eines möglichem reinen Willens“) ke kategorickým tvrzením Kritiky praktického rozumu. Postup od Základů metafyziky mravů ke Kritice praktického rozumu je umožněn zavedením „faktu rozumu“ jako poznatku, který v sobě zároveň obsahuje etický nárok.
DE
Die vorliegende Studie ist dem 2017 erschienenen Buch Ondřej Sikoras Kants praktische Metaphysik (Kantova praktická metafyzika. Praha, Karolinum 2017) gewidmet. Schwerpunkt ist die metaphysische Verankerung von Kants Ethik, die in der These Grundlegung zur Metaphysik der Sitten deutlich wird, dergemäß der Mensch zu einer höheren Bedeutung seiner Existenz berufen ist, als sie ihm selbst gibt. Aus dieser Perspektive wird die These der doppelten Kausalität bei Kant verständlich, nämlich der natürlichen Kausalität und der Kausalität durch Freiheit. Der Autor betont des weiteren Sikoras Interpretation des Unterschieds zwischen Grundlegung zur Metaphysik der Sitten und Kritik der praktischen Vernunft, der im Fortschreiten von der hypothetischen Analyse „Idee … eines möglichen reinen Willens“ zu den kategorischen Behauptungen der Kritik der praktischen Vernunft besteht. Der Schritt von Grundlegung zur Metaphysik der Sitten hin zur Kritik der praktischen Vernunft wird durch die Einführung des „Faktums der Vernunft“ als Erkenntnis möglich, die auch einen ethischen Anspruch umfasst.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.