Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  dotazníkové šetření
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Driving locus of control: the Czech adaptation

100%
Gabrhel V., Ježek S., Zámečník P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 1
86-100
EN
Objectives.This study attempts to introduce the Driving Locus of Control (DLoC), a method focused on the internal or external source of at-tribution of the driving behaviour, to the Czech context. This study also relates DLoC to atti-tudes towards autonomous vehicles (AVs).Participants and setting.Out of the general population, 59 inquirers personally interviewed (CAPI) 1 065 respondents (49% women) in the age range between 15 and 92 years (M = 50, SD = 17). The respondents were sampled via multi-stage random sampling procedure, based on the list of addresses in the Czech Republic.Hypotheses.The authors hypothesised to rep-licate the original two-factor structure of the DLOC Scale and that the higher levels of inter-nal DLoC result in not considering the improve-ment in traffic safety as the AVs replace human drivers.Statistical analysis.Confirmatory factor analy-sis was used to analyse the factor structure of DLoC Scale. Hypotheses related to the empiri-cal validity of the method were assessed via structural equation modelling. Reliability of DLoC Scale was calculated in terms of internal consistency (McDonald coefficient).Results.Confirmatory factor analysis revealed reasonably good support for structural valid-ity of the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model (χ2 = 426.967, df = 90, CFI = 0.964, TLI = 0.958, SRMR = 0.066, RMSEA = 0.065). In addition, the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model showed acceptable internal con-sistency - ω = 0.9 (95% CI [0.89, 0.91]). The structural equation modelling found a relation-ship between DLoC and some of the items cap-turing attitudes towards AVs, too.Study limitations.The analysed data were ob-tained via interviews between respondents and inquirers. As a result, the study does not contain indicators of empirical validity measured by a methodologically different approach, such as an observation of driving behaviour.
CS
Problém. Tato studie uvádí Driving Locus of Control (DLoC), metodu zaměřenou na atribu-ovaný zdroj chování při řízení, do českého kon-textu. Dále pak tato studie ověřuje vztah DLoC k postojům k autonomním vozidlům (AV).Metoda. 59 tazatelů osobně oslovilo (metoda CAPI) 1 065 respondentů z obecné populace (49% žen) ve věkovém rozmezí od 15 do 92 let (M = 50, SD = 17). Respondenti byli vybráni pomocí vícestupňového náhodného výběru na základě seznamu adres v České republice.Hypotézy.Autořipředpokládali replikaci pů-vodní dvoufaktorové struktury škály DLoC. Současně předpokládali, že vyšší úroveň inter-ního DLoC nesouvisí s očekáváním zlepšení bezpečnosti provozu, když AV nahradí lidské řidiče.Analýza dat. K analýze faktorové struktury metody byla použita konfirmační faktorová analýza. Hypotézy týkající se empirické vali-dity metody byly ověřeny pomocí strukturního modelování. Reliabilita škály DLoC ve smyslu vnitřní konzistence byla vypočítána pomocí Mc-Donaldova koeficientu.Výsledky. Konfirmační faktorová analýza při-nesla adekvátní podporu strukturní validity jednorozměrného faktorového modelu DLoC--CZ15 (χ2 = 426,967, df = 90, CFI = 0,964, TLI = 0,958, SRMR = 0,066, RMSEA = 0,065). Navíc jednorozměrný faktorový model DLoC--CZ15 vykázal přijatelnou vnitřní konzistenci – ω = 0,9 (95% CI [0,89; 0,91]). V rámci struktur-ního modelování byla zjištěna souvislost mezi DLoC a částí položek zachycujících postoje k AV.Limity studie.Analyzovaná data byla získána prostřednictvím rozhovorů mezi respondenty a tazateli. V důsledku toho studie neobsahuje indikátory empirické validity měřené metodolo-gicky odlišným přístupem, například pozorová-ním chování při řízení.
2

Analýza dopravního chování obyvatel Olomouce a Ostravy

80%
Burian J., Zajíčková L., Ivan I.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2016
|
issue 4
3-11
EN
This article presents various options for the use of data obtained from questionnaire surveys carried out to analyse the traffic behaviour of the inhabitants of two cities, Olomouc and Ostrava. The article mentions possible methods of collecting data on population movement and gives a detailed description of the survey. Major emphasis is put on results gained from statistical and spatial assessment of data. Besides a common statistical analysis we present the method of kernel estimation, which can be used to identify the most frequently visited areas within a city. The results can be used to make planning in both cities more efficient and the procedure can easily be applied to other cities in the Czech Republic.
CS
Článek je zaměřen na představení možností využití dat z dotazníkových šetření pro analýzu dopravního chování obyvatel města Olomouce a Ostravy. V článku jsou zmíněny možné metody zjišťování dat o pohybu obyvatel a dále je popsáno provedené dotazníkové šetření. Největší důraz je kladen na popis výsledků získaných pomocí statistického a prostorového vyhodnocení získaných dat. Kromě obvyklé statistické analýzy je představena metoda jádrových odhadů, pomocí které je možné identifikovat oblasti, které jsou v rámci města navštěvovány nejčastěji. Výsledky mohou být využity pro zefektivnění plánování v obou městech. Popsaný přístup může být velmi snadno aplikován také na další města v ČR.
3
Content available remote

Odměna mediátora dle vyhlášky č. 277/2012 Sb. a ekonomická analýza práva

70%
Fryštenská M., Litzman M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 9
865-875
EN
The authors contemplate the practice and effectiveness of the rule by which the legislator set the amount of remuneration of a registered mediator at a court order at CZK 400 for each commenced hour. The authors of the paper have done a quantitative method where all enrolled mediators have been approached by an electronic questionnaire in order to obtain the data to find answers to questions: Is the rule of the mediator’s remuneration effective? Does it benefit the parties concerned? Is it motivating for the mediators themselves? What possible de lege ferenda proposals could increase the effectiveness of the Mediator Remuneration Rule? The authors are looking for answers to these questions and other questions by using the Law of Economic Analysis method.
CS
Autoři se zamýšlejí nad praxí a efektivností pravidla, kterým zákonodárce stanovil výši odměny zapsaného mediátora při setkání nařízeném soudem na 400 Kč za každou započatou hodinu. Autoři příspěvku provedli sondáž kvantitativní metodou, kdy byli osloveni všichni zapsaní mediátoři elektronickým dotazníkem s cílem získat data pro hledání odpovědi na otázky: Je pravidlo o výši odměny mediátora efektivní? Přináší užitek sporným stranám? Je motivační pro samotné mediátory? Jaké případné návrhy de lege ferenda by mohly zvýšit efektivnost pravidla o výši odměny mediátora? Na tyto a další otázky se pokouší v příspěvku odpovědět za použití metody ekonomické analýzy práva.
4
Content available remote

"Většina z nás používá prosté Dobrý den“: výzkum postojů ke kontaktovým formulím v současné české korespondenci

70%
Mžourková H., Dvořáková K.
Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
|
2023
|
vol. 84
|
issue 4
273-302
EN
The paper introduces the results of research on contact formulas in contemporary correspondence in Czech. The motivation for the research was the authors’ language consulting practice and it resulted in the major research question of whether the greeting Dobrý den (‘Hello’) is suitable at the beginning of formal correspondence and what is the relationship between this contact formula and the addressing composed of the attribute Vážený (‘Dear’) and the nominal expression. There were two phases of the research: the first consisted of semi-structured interviews with eight participants. The findings of this phase were used for the preparation of the questionnaire, which was the second phase of the research. The information obtained shows contemporary usage and perception of contact formulas in the frame of the representative sample of 367 respondents. The findings show that although there is a noticeable shift in the perception of contact formulas starting with the greeting Dobrý den, the more formal the communication situation, the more frequently the formula starts with the attribute Vážený. The greeting is often used in cases when the partners in communication are on an equal level, or when the writer is in the superior position, and it is ordinarily used in communication with an unknown addressee.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.