Search results

1

Do we all agree on how to measure work engagement? Factorial validity of Utrecht Work Engagement Scale as a standard measurement tool – A literature review

100%

Kulikowski K.

International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health

|

2017

|

vol. 30

|

issue 2

161-175

EN

Work engagement as a predictor of health is an emerging concept in occupational science and the Utrecht Work Engagement Scale (UWES) is the most popular work engagement measurement tool. However, despite its popularity, the UWES is not free from controversy concerning its factorial validity. In this paper, 21 research studies on both UWES-9 and UWES-17 factorial validity within the confirmatory factor analysis (CFA) approach have been reviewed in order to answer the question as to which of the UWES factorial structures displays greater validity. The originally proposed threefactor structure of the UWES has been recognized as superior in 6 studies. In further 6 studies, the UWES structure with 1 general factor has been found to be superior. In 8 studies, the authors have concluded that the one- and three-factor structures could be considered equivalent. One study has failed to confirm either the one- or three-factor structure of the UWES. These ambiguous results from studies focusing on the UWES factorial validity are puzzling because they not only indicate a lack of validity for the UWES as a measurement tool but might also challenge the whole concept of work engagement as a three-factor structure of dedication, vigor and absorption. Int J Occup Med Environ Health 2017;30(2):161–175

2

Intrinsic motivation in sport measured by the Sport Motivation Scale in Czech university students

84%

Harbichová I., Komarc M., Scheier L. M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

vol. 63

|

issue 5

510-525

EN

Objectives. This study examined the factor structure of intrinsic motivation (IM) using the Sport Motivation Scale (SMS) in a sample of Czech university athletes. Sample and setting. A total of 229 undergraduate students (152 males, 77 females) participated in this study. The mean age of the research sample was 22 years (SD = 2.13). Students participated in a variety of different individual and team sports (number of different sports practiced within the sample N = 21). Statistical analysis. The authors first examined the SMS factor structure using exploratory (EFA) and confirmatory factor analysis (CFA) techniques, and then evaluated possible group differences in intrinsic motivation based on gender, competition level, and frequency of physical activity using a multiple-indicators multiplecauses (MIMIC) structural modeling approach. Results. Following exclusion of one problematic item, the EFA and CFA model fit statistics favored a 3-factor solution with subscales including intrinsic motivation to know (IM-K), intrinsic motivation to accomplish (IM-A), and intrinsic motivation to experience stimulation (IM-E). Interestingly, MIMIC modeling revealed no significant mean or item performance differences in intrinsic motivation with regard to gender, both at the latent or manifest indicator level. The same was true for competition level, where highly competitive athletes did not differ in their levels of IM from recreational athletes. Correlations between IM subscales and social physique anxiety, physical self-worth, and global self-esteem highlighted possible convergent validity issues of the three-factor IM model. Results reinforce the performance of the SMS IM factor structure in a sample of Czech university students, with minimal evidence supporting cross-cultural or group-level differences. Study limitations. In order to obtain stable parameter estimates, latent variable modeling techniques (EFA, CFA, MIMIC modeling) are best conducted with relatively large samples and in the current study the sample was relatively small. The cross-sectional design does not allow causal inferences regarding the effects of SMS on outcomes nor to assess individual change in IM as well as factors that contribute to change over time. Future studies may want to rely on qualitative and/or longitudinal designs in order to examine developmental trends in IM as well as the usefulness of the tripartite conceptualization of IM in sport.

CS

Cíle. Cílem této studie bylo ověření faktorové struktury vnitřní motivace ve sportu měřené pomocí české verze škály sportovní motivace (SMS – Sport Motivation Scale) u souboru českých univerzitních studentů. Soubor. Výzkumný soubor tvořilo 229 vysokoškolských studentů s průměrným věkem 22 let (SD = 2.13 let). Participanti provozovali řadu různých individuálních a kolektivních sportů (počet různých sportů N = 21). Analýzy. Pro ověření faktorové struktury vnitřní motivace ve sportu byly využity metody explorační i konfirmační faktorové analýzy. Možné meziskupinové rozdíly s ohledem na pohlaví (muži vs. ženy), úroveň sportování (rekreační vs. vrcholová) a frekvence sportování (1 až 2 krát týdně vs. 3 a vícekrát týdně) byly poté analyzovány s použitím tzv. MIMIC (multiple- -indicators multiple-causes) modelování. Výsledky. Explorační i konfirmační faktorová analýza odhalily marginální nesrovnalosti v postulované struktuře, zapříčiněné jednou z položek měřících vnitřní motivaci vědět. Vyloučení této položky vedlo k akceptovatelné shodě tří- -faktorového modelu se subkonstrukty: vnitřní motivace vědět, vnitřní motivace něčeho dosáhnout a vnitřní motivace něco prožít. MIMIC modelování neodhalilo žádné genderové rozdíly v žádném ze subkonstruktů vnitřní motivace, a to jak na latentní úrovni, tak na úrovni manifestní (úroveň položek). Totéž platí pro proměnnou úroveň sportování, kde nebyly zaznamenány rozdíly mezi rekreačně a vrcholově sportujícími participanty. Korelace mezi subkonstrukty vnitřní motivace na jedné straně a sociálně tělesnou úzkostí, tělesným sebepojetím a obecným sebepojetím na straně druhé poukázala na možné problémy s konvergentní validitou třífaktorové konceptualizace vnitřní motivace ve sportu. Limitace. Jednou z možných limitací této studie je využití relativně malého výzkumného souboru pro potřeby modelování s latentními proměnnými. Průřezový návrh studie může být rovněž považovaný za limitaci, jelikož neumožňuje kauzální inference mezi sledovanými proměnnými a neumožňuje zachytit individuální změny ve vnitřní motivaci a ověřit faktory, které by mohly k individuálním změnám přispívat.

3

Validation of CES-D8 among Czech university students during COVID-19 pandemic

67%

Klusáček J., Kudrnáčová M., Soukup P.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2022

|

vol. 66

|

issue 4

398-415

EN

Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations.

CS

Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní sympto-matologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na mě-ření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie.Statistické analýzy. Byla provedena konfir-mační faktorová analýza za použití struktur-ního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenziona-litě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle po-hlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se pro-blematiky covid-19 na depresivní symptoma-tologii.Výsledky. Jednodimenzionální model s korelo-vanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpoví-dal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktoro-vá struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt.Limity práce. Vzorek pochází z online průzku-mu, respondenti byli vybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých uni-verzitách.Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástro-jem pro měření depresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health

1 2022

1 2019

1 2017

1 Harbichová I.

1 Klusáček J.

1 Komarc M.

1 Kudrnáčová M.

1 Kulikowski K.

1 Scheier L. M.

1 Soukup P.

Do we all agree on how to measure work engagement? Factorial validity of Utrecht Work Engagement Scale as a standard measurement tool – A literature review

Intrinsic motivation in sport measured by the Sport Motivation Scale in Czech university students

Validation of CES-D8 among Czech university students during COVID-19 pandemic