Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: fuga

Sort By:

Limit search:

“So you want to write a gugue?” in post-Rudolphine times, or Michael Maier’s warning to musicians in Atalanta fugiens (1617):

100%

Desmet M., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

2020

vol. 57

issue 4

562-566

In Michael Maier’s celebrated book of alchemical emblems, Atalanta fugiens, each one of the fifty emblems is associated with a musical fugue. The race between Atalanta and her lover Hippomenes, the victory of Hippomenes thanks to three golden apples provided by the goddess Venus, the punishment of the two lovers by the same Venus… are episodes of a narrative which seems omnipresent in each fugue, the three parts of which are named “Atalanta”, “Hippomenes” and “apples”. It has been, however, seldom remarked that the symbolic reading of the Greek myth, on the model of an “ascension, misconduct and fall” progression, enters into dissonance with the alchemical interpretation of the same narrative given by the author himself, conceived this time on the basis of a dynamics of “heat” leading to red incandescence and to the most successful completion of an alchemical experiment. The consequences of this dissonance between a moral and a performative interpretation can prove fruitful when applied to an actual musical rendition of the fugues, calling for a renewed approach to the book by musicians.

Ve slavné knize alchymických symbolů od Michaela Maiera, Atalanta fugiens, je každý z padesáti symbolů přiřazen k nějaké hudební fuze. Atalantin závod s jejím milencem Hippomenem, Hippomenovo vítězství díky třem zlatým jablkům od bohyně Venuše, a Venušino potrestání obou milenců – jednotlivé epizody známého příběhu se promítají do každé z třídílných fug, jejichž části jsou pojmenované „Atalanta“, „Hippomenes“ a „jablka“. Jen málokde ovšem najdeme poukaz na to, že symbolická interpretace řeckého mýtu prostřednictvím posloupnosti „vzestup – selhání – pád“ neodpovídá alchymickému výkladu daného příběhu, jak ho podává sám autor, který v něm vychází z „horké“ dynamiky, jejímž produktem je rudé vyzařování a výsledné zdárné dokončení alchymického experimentu. Důsledků tohoto rozporu mezi morální a performativní interpretací lze využít při jeho aplikaci v reálném hudebním provedení těchto fug, z čehož plyne výzva hudebníkům k revizi dosavadního přístupu k této knize.

Interpretation of the principles of stylistic play in the polyphonic cycle of M. Skoryk.

80%

Tsiganiuk L.

Edukacja Muzyczna

2020 (EN)

issue 15

165-190

Artykuł poświęcony jest twórczości Myrosława Skoryka, wybitnego ukraińskiego kompozytora, dobrze znanego na polskiej scenie muzycznej. W szczególności chodzi tu o omówienie dwóch par preludiów i fug: C-dur nr 1 i F-dur nr 6 z polifonicznego cyklu na fortepian. Kompozycje te zostały poddane analizie muzykologicznej i wykonawczej. Rozpatrzona została specyfika stylistyczna i interpretacyjna tych utworów.

The article is devoted to the works of Myroslav Skoryk, a prominent Ukrainian composer, who is well known on the Polish music scene. Two pairs of preludes and fugues from the polyphonic cycle for piano are discussed in particular: C major No. 1 and F major No. 6. The compositions are subjected to musicological and performance analysis. The stylistic and interpretative specificity of these pieces is also considered. Key words: piano, polyphonic cycle, stylistic play, interpretation.

Refine search results

1 Edukacja Muzyczna

1 Hudební věda (Musicology)

1 Desmet M.

1 Tsiganiuk L.

1 Vomáčka I.

1 2021

1 2020

Search results

“So you want to write a gugue?” in post-Rudolphine times, or Michael Maier’s warning to musicians in Atalanta fugiens (1617):

Interpretation of the principles of stylistic play in the polyphonic cycle of M. Skoryk.