Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 8

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  hudební díla
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

" Stand still, prolong thy beams in Ajalon" oder Händelkenner unter sich : Beethoven - Brahms - Dvořák

100%
Schmid M. H.
Hudební věda (Musicology)
|
2016
|
vol. 53
|
issue 1
5-27
XX
Studie Manfreda Hermanna Schmida se vlivem oratoria "Joshua" od hudebního skladatele Georga Friedricha Händela na dílo hudebních komponistů Ludwiga van Beethovena, Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka, stejně jako na objevení takto spojených motivů Brahmsem a Dvořákem.
2
Content available remote

Suita a Idylla Leoše Janáčka : jejich recepce a programnost

100%
Zapletal M.
Hudební věda (Musicology)
|
2018
|
vol. 55
|
issue 1
57-78
EN
This study deals with the performances and reception of two compositions by Leoš Janáček in the character of suites for string orchestra, the Suite (1877) and Idyll (1878), and it focuses on analysis and interpretation of programmatic readings of the two works written by Janáček’s friend Berthold Žalud. These programmatic interpretations represent a serious problem for the usual understanding of these compositions as pieces of absolute music.
CS
Studie Miloše Zapletala je věnována dvěma dílům pro smyčcový orchestr "Suita" a "Idylla" od hudebního skladatele Leoše Janáčka. Autor se ve svém textu zabývá jednak recepcí těchto kompozic, druhak se zaměřuje na programní náplň, která byla reflektována i v dobovém tisku.
3
Content available remote

Listening for Stockhausen

100%
Zagorski M.
Hudební věda (Musicology)
|
2018
|
vol. 55
|
issue 2
193-201
XX
Karlheinz Stockhausen’s theory of listening reflected essential tenets of his creative practice and aesthetic inclinations. He outlined an admirably tolerant and accepting approach to listening and encouraged different listeners to generate different formal models to describe the same music. His method of listening thereby challenged the perceptual reconstruction of known, pre-existing forms that was so important to listening in the preceding 150 years, and this complemented his compositional challenge to another established aesthetic category – that of the closed musical work. By revealing this aesthetic background, this article shows the significance of Stockhausen’s thinking about listening.
4
Content available remote

Instrumentační umění v Dvořákově Serenádě pro dechové nástroje, op. 44

84%
Kolátorová P.
Hudební věda (Musicology)
|
2016
|
vol. 53
|
issue 1
55-72
XX
Studie Petry Kolátorové se zabývá analytickým hodnocením instrumentačnío zpracování Serenády pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas, op. 44, od hudebního skladatele Antonína Dvořáka.
5
Content available remote

Edvard Grieg's Symphonic Dances : The Symphonism of the "Drawing and Colour"

84%
Urniežius R.
Hudební věda (Musicology)
|
2017
|
vol. 54
|
issue 3
289-318
EN
The Symphonic Dances, Op. 64 by Edvard Grieg is his last and the most mature large-scale creation for orchestra in which many of composer’s creative principles are generalized. This composition is based on the folk themes which are developed in much greater scale than in other Grieg’s creations of similar type. In this article such characteristics of the Symphonic Dances as the general structure of the cycle and its separate movements, thematic material and its development are discussed, however the main attention is paid to the orchestration. The importance of orchestration in the Symphonic Dances is undoubtedly exceptional among all Grieg’s creations for orchestra regarding its role in the local as well as in form-shaping dimensions of the work.
CS
Studie Rytise Urniežiuse je věnována Symfonickým tancům, op. 64, které jsou posledním a nejvyzrálejším symfonickým dílem hudebního skladatele Edvarda Hagerupa Griega (1843-1907). Inspiračním zdrojem čtyřdílného cyklu jsou norské lidévé písně. Autor se zaměřuje jak na konkrétní hudební východiska v podobě sbírky lidové hudby od Ludviga Mathiase Lindemana (1812-1887) a analyticky rozebírá skladatelům kompoziční přístup v jednotlivých symfonických tancích.
6
Content available remote

K okolnostem vzniku Slavnostního zpěvu, op. 113, Antonína Dvořáka

84%
Hallová M.
Hudební věda (Musicology)
|
2015
|
vol. 52
|
issue 3-4
343-364
XX
Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách.
7
Content available remote

Zapomenutá podoba Klavírního tria B dur Antonína Dvořáka

84%
Šmídová L.
Hudební věda (Musicology)
|
2018
|
vol. 55
|
issue 2
143-168
XX
The present study deals with a heretofore unresearched early version of Dvořák’s Trio in B Flat Major, Op. 21. It is based on both the investigation of new sources and the study of correspondence and the period press. It focuses on the circumstances of the work’s composition and its reception in its early version. It introduces sources of the early version, which have previously escaped the attention of scholars, and it compares the early version to the work’s definitive form, as it is known from the first printed edition of 1880.
8
Content available remote

Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater a její uplatnění v koncertní síni, kostele i komické opeře

67%
Kachlík J.
Hudební věda (Musicology)
|
2015
|
vol. 52
|
issue 3-4
331-341
XX
Studie Jana Kachlíka se zabývá dobovou recepcí kantáty Stabat Mater hudebního skladatele Antonína Dvořáka a také skladatelovou citací motivu z tohoto díla v komické opeře Šelma sedlák.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.