Search results

1

Výzkum českých hydronym v historické perspektivě

100%

Bílková K.

Onomastica

|

2017

|

vol. 61

|

issue 1

265-280

EN

This study is based on the manuscript of the doctoral dissertation “Hydronymy of the Ostravice River Basin”, which takes as its thematic and methodological starting-point a project by Slovak linguists entitled “Hydronymia Slovaciae”; this project aims to produce a complete description of Slovak hydronymy applying consistent methodology, and it forms part of the European “Hydronymia Europaea” project. Although Czech toponomastics has not yet officially joined this project (or declared an intention to join it), research in Czech hydronymy and hydronomastics nevertheless has a long tradition.This study offers a critical commented overview of Czech hydronomastic literature from the earliest attempts (naive texts or folk etymologies), through 19th-century studies, to more recent research which seeks to understand hydronyms in their broader context, especially in terms of their communicative functions. The study also mentions important (mainly historical) cartographic sources recording Czech hydronyms. One of the appendices to the above-mentioned dissertation is a complete bibliography of studies, articles, Master’s theses and other publications that are in some way relevant to Czech hydronymy.

2

O používaní základných hydronomastických termínov a možnostiach ich zosúladenia

89%

Hladký J.

Onomastica

|

2022

|

vol. 66

313-328

EN

The development of onomastic theory in national and international contexts brings new impulses and pressures on the existing terminological system, including the unequal use of specific terms and the relationships between them. In Slavic hydronomastics, both established national and international terms are used, and others are continually emerging, with some in competition with existing ones. In order for the terminological system to fulfil its tasks, the long-term goal should be to harmonize it in both national and international contexts. In this paper, we discuss the development and status of hydronomastic terminology in the Slavic context. We propose and justify possibilities for the functional elimination of hierarchical and definitional disproportions of the terms of marine and oceanic toponymy, namely oceanonym, pelagonym, talasonym, bationym. In Slavic onomastics, the names of inland water objects are divided into potamonyms, limnonyms and helonyms (formerly also baltonyms). The creation and use of synonymous terms to existing established terms (*paludonym to helonym) may be considered inappropriate. Only time will reveal the usefulness of other emerging hydronomastic terms (*krenonym, *glacionym, etc.) and the functionality of their inclusion in the terminological system. The term microhydronym as a type of microtoponym in some national onomastics covers the names of smaller standing and flowing waters (in Ukrainian onomastics, the term only refers to smaller standing waters), and it is used especially in East Slavic and partly also in South Slavic onomastics. However, such an understanding does not conflict with the above classification of hydronyms according to object types. The question remains whether the principles of creating an onomastic terminological system are current and if there is also a desire to harmonize onomastic terminology in the international context.

SK

Rozvoj onomastickej teórie v národných a medzinárodných súvislostiach prináša nové impulzy i tlaky na jestvujúci terminologický systém vrátane nerovnakého používania konkrétnych termínov a vzťahov medzi nimi. V slovanskej hydronomastike sa používajú zaužívané národné aj internacionálne termíny a postupne vznikajú ďalšie. Niektoré sú v konkurenčnom vzťahu k jestvujúcim termínom. Aby mohla terminologická sústava plniť svoje úlohy, dlhodobým cieľom by malo byť zosúlaďovať ju v národnom aj medzinárodnom kontexte. V príspevku sa zaoberáme vývinom a stavom hydronomastickej terminológie v slovanskom kontexte. Navrhujeme a odôvodňujeme možnosti na funkčné odstránenie hierarchických a definičných disproporcií termínov morskej a oceánskej toponymie oceánonymum, pelagonymum, talasonymum, bationymum. V slovanskej onomastike sa používa členenie názvov vnútrozemských vodných objektov na potamonymá, limnonymá a helonymá (predtým aj baltonymá). Vznik a používanie synonymných termínov k jestvujúcim vžitým termínom (*paludonymum k termínu helonymum) možno pokladať za nevhodné. Užitočnosť ďalších predznamenávaných hydronomastických termínov (*krenonymum, *glacionymum a i.) a funkčnosť ich zaradenia do terminologickej sústavy ukáže až čas. Termín mikrohydronymum ako typ mikrotoponyma v niektorých národných onomastikách zastrešuje názvy menších stojatých a tečúcich (v ukrajinskej onomastike len menších stojatých) vôd a vžil sa najmä vo východoslovanskej a sčasti aj južnoslovanskej onomastike. Takéto chápanie však nekoliduje s uvedenou klasifikáciou hydroným podľa typov objektov. Otázkou zostáva, či a do akej miery sú zásady tvorby onomastickej terminologickej sústavy aktuálne a či je vôľa harmonizovať onomastickú terminológiu aj v medzinárodnom kontexte.

3

Rybalʹsʹka leksyka u formuvanni hidronimiv, prizvyshch i prizvysʹk v ukrayinsʹkiy movi

89%

Minyailo R.

Acta onomastica

|

2021

|

vol. 62

|

issue 2

323-334

EN

This article aims to identify motivational and word-forming models of names of small rivers and lakes, surnames and nicknames which are based on “fishing” vocabulary. The methodology includes continuous sampling of onyms related to the field of fish and fishing, their word-formation analysis, linguistic observation of etymology, and interpretation in dictionaries to determine motivational models. The article is based on etymological dictionaries of Ukrainian language, Proto-Slavic dictionary of hydronyms, historical and etymological investigations, and dialect dictionaries. The classified fishing hydronyms are formed according to the motivational model “naming a water object according to the species of the fish that predominates in it”. The motivational model of “naming a river according to the external or behavioral characteristics of fish” seems less probable, as such names may refer both to the characteristics of fish and of the stream (e.g. tiny, winding). As for the surnames, a wider range of forming models is observed, e. g. a similarity between a specific person’s external characteristics and a fish, or between their behavioural traits. Naming motivation for “fishing” nicknames (which are actually based on the same models as surnames and very frequently serve as a link between a common noun and a proper name, in this case personal name) can be even more diverse. A great part of fishing nicknames is formed according to the motivational model “naming the person after a potential seme in the semantic structure of the word-motivator”, which often involves unexpected motivation.

CS

Cílem této studie je identifikovat motivační a slovotvorné modely u hydronym (jména menších vodních toků a jezer) a antroponym (příjmení a přezdívky), která jsou založena na rybářském názvosloví. Do výzkumu byla zahrnuta vybraná onyma, která se vztahují k této slovní zásobě. Jména a odpovídající apelativa byla analyzována z hlediska slovotvorby a etymologie. Studie vychází z etymologických slovníků ukrajinštiny, praslovanského slovníku hydronym, různých historických a etymologických výzkumů a nářečních slovníků. Analyzovaná hydronyma jsou tvořena podle modelu „pojmenování vodního objektu podle druhu ryby, který v něm převládá“. Tento model se zdá být pravděpodobnější než model „pojmenování vodního toku podle vnějších znaků či způsobů chování dané ryby“, protože tato pojmenování mohou odkazovat nejen k vlastnostem ryby, ale i řeky samotné (např. malinká, hbitá). U příjmení lze pozorovat více modelů, např. jméno vzniká na základě vzhledu či chování jedince, které připomíná vlastnosti ryby. V případě přezdívek modely z části vycházejí ze způsobu tvoření příjmení (přezdívka se nezřídka stává mezičlánkem mezi apelativem a příjmením). Velká část těchto přezdívek je vytvořena podle modelu „pojmenování osoby podle potenciálního sému v sémantické struktuře motivačního slova“, což často zahrnuje i motivaci „příležitostnou“ (neočekávanou).

4

Sémantické príznaky topoformantov a ich spojenie s onymickými triedami

71%

Krško J.

Prace Językoznawcze

|

2012

|

issue 14

157-166

EN

The paper deals with various word formation processes concerning proper nouns. The research is to prove that formants contain semantic markedness, the value of which (or its social perception) has been changing during the development of language and its onymic systems and that semantic markedness of topoformants is connected with the onymic category.

Refine search results

2 Onomastica

1 Acta onomastica

1 Prace Językoznawcze

1 2022

1 2021

1 2017

1 2012

1 Bílková K.

1 Hladký J.

1 Krško J.

1 Minyailo R.

Výzkum českých hydronym v historické perspektivě

O používaní základných hydronomastických termínov a možnostiach ich zosúladenia

Rybalʹsʹka leksyka u formuvanni hidronimiv, prizvyshch i prizvysʹk v ukrayinsʹkiy movi

Sémantické príznaky topoformantov a ich spojenie s onymickými triedami