Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: ikonografie

Sort By:

Limit search:

Juan Antonio Ramírez a ikonograﬁe místa

100%

Kolich T.

Umění (Art)

2017

vol. 65

issue 1

53-57

Juan Antonio Ramírez (1948-2009) is one of the most interesting personalities in Spanish art history. One of his main professional interests was the iconography of place (la iconografía del lugar). Ramírez focused on the visualisation of fantastic and utopian buildings, architectural ekphrasis and film environments. He studied the development of the human architectural imagination and its sources and limits, as well as how it manifests itself and moves between the text, the image and the actual constructions. The article presented, Prostor a fantazie. Fantastická literatura versus fantastická architektura (Space and fantasy. Fantastic literature versus fantastic architecture, 1985), is the first translation into Czech of Ramírez’s work. It sums up several themes to which Ramírez devoted separate studies. Ramírez here compares fantastic literature with fantastic architecture and categorises possible kinds of interaction. He comes close to the methods of literary topology, analysing the descriptions of surroundings in several works of literature and showing how the fantastic aspect is demonstrated in them. He also devotes himself to the phenomenon of Solomon’s Temple, and to attempts to reconstruct it (by, for example, J. B. Villalpando) that originated as a creative association of Biblical texts, archaeological knowledge and architectural practice of the period. Ramírez also mentions the influence of these reconstructions on the settings of some Renaissance paintings. In conclusion, he examines architectural utopias in fantastic illustrations for sci-fi journals of the first half of the 20th century in which the influence of contemporary architectural production of Modernism and art deco appears. Ramírez establishes that his concept of the iconography of the place makes it possible to study spheres apparently very distant in time and genre. Ramírez’s iconography of place is an until-now scarcely used perspective in the history of art that not only provides new themes but also makes it possible to look at established works in a more complex way.

Juan Antonio Ramírez (1948-2009) patří k nejzajímavějším osobnostem španělských dějin umění. Jeden ze svých hlavních odborných zájmů označil jako ikonografii místa (la iconografía del lugar). Ramírez se zaměřoval na vizualizace fantastických a utopistických staveb, architektonické ekfráze či filmová prostředí. Dlouhodobě studoval vývoj lidské architektonické představivosti, její zdroje a limity, a to, jak se projevuje a proměňuje mezi textem, obrazem a reálnými stavbami. Předkládaný článek Prostor a fantazie. Fantastická literatura versus fantastická architektura (1985) je vůbec prvním českým překladem z Ramírezova díla. Shrnuje několik témat, kterým Ramírez věnoval samostatné studie. Ramírez zde porovnává fantastickou literaturu s fantastickou architekturou a kategorizuje možné druhy interakcí (nefantastická architektura ve fantastické literatuře, architektura narušená vlivem fantastického, architektura jako symbol duševního stavu atd.) Přibližuje se metodám literární topografie, analyzuje popisy prostředí v několika beletristických dílech a ukazuje, jak se v nich projevuje fantastický aspekt. Dále se věnuje fenoménu Šalamounova chrámu a pokusům o jeho rekonstrukce (například od J. B. Villalpanda či B. Lamy), které vznikaly jako kreativní propojení biblických textů, archeologických poznatků a dobové architektonické praxe. Ramírez sleduje i vliv těchto rekonstrukcí na prostředích v některých renesančních obrazech. Nakonec se zaobírá architektonickými utopiemi na ilustracích vědecko-fantastických časopisů první poloviny 20. století, ve kterých se projevoval vliv soudobé architektonické produkce moderny a art deca. Ukazuje, jak se postupně vytvářela ikonografie vědecko-fantastické architektury. Dokládá, že jeho pojetí ikonografie místa umožňuje studovat oblasti zdánlivě příliš vzdálené časově i žánrově. Ramírezova ikonografie místa je tak doposud málo využívanou perspektivou v dějinách umění, která přináší nejen témata nová, ale dovoluje i komplexněji nahlížet již zavedená díla.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 2017

1 Kolich T.

Search results

Juan Antonio Ramírez a ikonograﬁe místa