Search results

1

Masky touhy : Úvaha ajvazovská

100%

Košnarová V.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2012

|

vol. 60

|

issue 4

517-542

EN

The interpretational study "Masks of Desire" is based on the novel by Michal Ajvaz - Cesta na jih [Journey to the South] although its line of argument takes considerable account of the author´s entire fictional and theoretical output to date, as the connection both between individual fictional texts and between them and the theoretical texts is very close and evident here. First the study casts doubt on the classification of Michal Ajvaz´s work as postmodernist, as this only applies - as in the case of other "labels" (magic Prague literature, magical realism) that have been stuck on Ajvaz´s work - on the basis of superficial similarities. This study does not refute the association with formal principles of discourse that is designated postmodern, but it does stress that Ajvaz´s work departs intellectually from such discourse, while referring at the same time to the author´s repeated polemics with postmodernism at the level of theoretical considerations. Attention is also focused on the concept of the "total void", the intertextual and self-reflective aspect of the author´s work, the relationship to myth or the motif of desire and the specific conception of the erotic.

2

Pragmatické momenty v aktivistické filozofii a estetice Emanuela Rádla

80%

Váchová M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2013

|

vol. 61

|

issue 5

697-717

EN

This article presents several aspects of Emanuel Rádl´s philosophy and aesthetics in the polemically charged atmosphere of the philosophical debate within Czech circles during the first half of the 20th century, focusing on the parallels between his thinking and John Dewey´s American pragmatism. Previous reflections on Rádl´s work have lacked this more open comparison between his ideas and pragmatism. The aim of our text will be to fill in this gap in the literary-aesthetic field and the philosophical issues involved. Although Rádl was primarily a philosopher, his works, reflecting his own personal inclinations, always tended very much to cross numerous boundaries. Hence his philosophical speculations also include significant incursions into other fields, including those which might briefly be described as literary-aesthetic. Hence his thinking over the creation and reception of literary works cannot be separated from the question of knowledge and truth in general - the philosophical base from which Rádl´s ideas on literature organically develop. A comparison of Rádl´s thoughts with Dewey´s book Art as Experience shows that a non-confrontational comparison in both directions over the question of knowledge can certainly be achieved particularly regarding the requieremets of viability and deep personal sympathy, though not of course regarding the overall motivation behind this approach, because in contrast to Dewey, for whom motivation derives from personal benefit, Rádl says it always remains moral. This difference is seen most clearly in the question of truth, though it is also evident in the field of aesthetics. Rádl´s theory on the reception of literary works is indeed based on the concept of experience, but its acquisition in contrast to Dewey´s aesthetic experience is again a deeply ethical act.

CS

Článek představuje některé aspekty filozofie a estetiky Emanuela Rádla v polemicky orientovaném prostředí české filozofické debaty 1. pol. 20. století a soustředí se na paralely jeho myšlenek s americkým pragmatismem Johna Deweyho. V dosavadní reflexi Rádlovy práce prozatím chybí právě otevřenější konfrontace Rádlových myšlenek s pragmatismem. Cílem našeho textu bude tuto mezeru zaplnit v oblasti literárně - estetické a filozofických otázkách s ní souvisejících. Ačkoliv Rádl byl především filozofem, jeho práce vždy vykazovaly silnou tendenci, podobně jako jeho směřování samo, překračovat mnohé hranice. Jeho filozofické úvahy proto zahrnují také významné přesahy do dalších oborů, vedle jiných na pole myšlenek, které by bylo možné shrnout jako literárně-estetické. Jeho úvahy o tvorbě a recepci literárního díla je z uvedených důvodů nemožné oddělit od otázky poznání a pravdy vůbec - filozofické báze, ze které Rádlovy myšlenky o literatuře organicky vyrůstají. Prostřednictvím komparace Rádlových úvah s Deweyho knihou Art as Experience se ukazuje, že nekonfliktního srovnání obou směrů v otázce poznání je sice možné dosáhnout především v jejich požadavcích životnosti a hluboké osobní účasti, nikoliv ovšem v motivaci tohoto přístupu vůbec, protože ta u Rádla, na rozdíl od Deweyho, jehož pobídka pochází z oblasti osobní prospěšnosti, vždy zůstává morální. Nejjasněji se tento rozdíl projevuje v otázce pravdy, ale přenáší se také na pole estetiky. Rádlova teorie recepce literárního díla je sice založena na pojmu zkušenosti, ale její získávání je na rozdíl od Deweyho estetické zkušenosti opět hluboce eticky podloženým aktem.

3

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

80%

Andreas P.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2013

|

vol. 61

|

issue 3

351-368

EN

The literary criticism programme Pozemská poezie (1977) is one of the most systematic and representative attempts a the time to construct and legitimize the genealogy of "Socialist poetry". Its author Milan Blahynka advocated the canon of the official line of Czech poetry preferred by the regime, and its publication marked the peak of his political engagement as a literary critic. However, Pozemská poezie is not an authentic expression of the author´s ideas and critical views. This study focuses on the interests which structured Pozemská poezie, i.e.: 1) the verifiable aspects of the author´s intentions and the conception behind the book; 2) censorship and self-censorship in the manuscript during review; and 3) primarily verifiable politically motivated self-censorship tactics in the author´s writing and interpretation. In Pozemská poezie we can clearly identify two stages in the alterations, namely: 1) Self-censorship in articles which the critic wrote in the first half of the 1970s, in which he curtailed his criticism of earlier dogmatists who identified with normalization culture; 2) politically motivated alternations made by the critic in line with the instructions of reviewers and editors at Československý spisovatel in texts written before 1968: this includes the omission of several studies of unsuitable authors and the removal of the names of several others (and their replacement by cryptonyms). These structural alterations in the manuscript (e.g. name deletions, use of cryptonyms, excision of negative assessments) to a certain extent distorted the original aims: Pozemski poezie was meant to be somewhat more "liberal". The extent of this distortion remains unclear, however, as we have only partial knowledge of the author´s overall conception of the book and the intentions involved.

CS

Programová kniha literární kritiky Pozemská poezie (1977) je jedním z nejsystematičtějších a nejreprezentativnějších dobových pokusů konstruovat a legitimizovat genealogii tzv. socialistické poezie. Jejím prostřednictvím se její autor Milan Blahynka přihlásil ke kánonu oficiální, režimem preferované linie české poezie a jejím vydáním vyvrcholila jeho politická angažovanost jako literárního kritika. Přesto není Pozemská poezie autentickým výrazem autorových koncepcí a kritických názorů. V této studii se zaměřuji na zájmy, které Pozemskou poezii strukturovaly, to jest: 1) doložitelné aspekty autorského záměru a koncepce knihy, 2) zásahy cenzurního (respektive autocenzurního) rázu do rukopisu během lektorování a 3) doložitelné politicky motivované, především autocenzurní taktiky autorova psaní a interpretace. V Pozemské poezii můžeme s jistotou identifikovat dvě fáze úprav. Jsou jimi: 1) Autocenzura statí, které kritik psal v první polovině 70. let a v nichž omezil kritiku těch dřívějších dogmatiků, kteří se ztotožnili s normalizační kulturou. 2) Politicky motivované úpravy, které kritik provedl dle pokynů lektorů a redakce Československého spisovatele v textech vzniklých před rokem 1968: Spadá sem vynechání několika studií o nevyhovujících autorech a vyškrtnutí (nahrazení kryptonymy) jmen několika dalších. Tyto strukturní úpravy rukopisu (škrtání jmen, používání kryptonymů, vyřazení záporného hodnocení) původní záměr do jisté míry deformovaly: Pozemská poezie měla být o něco „liberálnější“. Úvahy o míře této deformace však zůstávají omezeny, neboť celkovou koncepci knihy a s ní spojený autorský záměr neznáme.

4

Dvě výročí Přemysla Blažíčka

80%

Šimák P.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2012

|

vol. 60

|

issue 5

727-736

EN

This article analyses the interpretation method devised by Přemysl Blažíček, based on his phenomenology-oriented philosophy and hermeneutics. It raises the question whether it is possible for an interpretation to go beyond a literary-historical and formal analysis of literary texts and to refer to a new experience of the world that is offered to the reader. It also incidentally atempts to seek out the philosophical foundations on which an interpretation of this kind is based.

Refine search results

4 Česká literatura (Czech Literature)

2 2013

2 2012

1 Andreas P.

1 Košnarová V.

1 Váchová M.

1 Šimák P.

Masky touhy : Úvaha ajvazovská

Pragmatické momenty v aktivistické filozofii a estetice Emanuela Rádla

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

Dvě výročí Přemysla Blažíčka