Search results

1

Endogenous and Exogenous Limits of the African Charter on Democracy, Elections and Governance

100%

Wasiński M. J.

Polish Yearbook of International Law

|

2018

|

vol. 38

29-57

EN

This article analyses the capacity of the African Charter on Democracy, Elections and Governance to counteract the democratic governance shortfall. It argues that the tangible impact of the treaty on the states’ practice has been limited by various endogenous and exogenous factors. The former are identifed as directly linked to content of the document and refer to the accuracy of the drafting. The latter are rooted outside the text and beyond the character of the Charter and include issues relating to the states’ reluctance to ratify the document, certain constitutional constraints undermining implementation on the national level, and the weak international guarantees of enforcement.

2

Deklaracje interpretacyjne jako instrument transformacji międzynarodowego prawa inwestycyjnego. Ku ograniczeniu aktywizmu sędziowskiego

62%

Kułaga Ł.

Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny

|

2019

|

vol. 81

|

issue 3

53-69

EN

International investment law has been subject to significant criticism for at least a decade, due to the methodology applied in the jurisprudence of arbitration tribunals. As a result, both States and international organizations are seeking measures to limit the judicial activism of these tribunals. The most commonly used mechanisms in this respect include renegotiating existing investment treaties, concluding new agreements and terminating treaties. These mechanisms, which are generally the most desirable and guarantee the greatest certainty in terms of rights and obligations, also have significant shortcomings, above all related to the time required to achieve the desired result. This article postulates that interpretative declarations may be the most optimal solution for limiting judicial activism in international investment law. Although they do not provide the same legal certainty as a new treaty, it is the relative ease of with which these declarations are accepted that allows for a quicker legal effect, in terms of understanding the treaty in accordance with the intention of its parties.

PL

Międzynarodowe prawo inwestycyjne przynajmniej od dekady jest przedmiotem znaczącej krytyki z powodu sposobu orzekania trybunałów arbitrażowych. W rezultacie zarówno państwa, jak i organizacje międzynarodowe poszukują środków ograniczenia aktywizmu sędziowskiego tych trybunałów. Do najczęściej stosowanych mechanizmów w tym zakresie zalicza się renegocjacje istniejących traktatów inwestycyjnych, zawieranie nowych porozumień, jak również wypowiadanie istniejących traktatów. Mechanizmy te, zasadniczo najbardziej pożądane i gwarantujące największą pewność w zakresie praw i obowiązków stron umów, posiadają również istotne mankamenty, przede wszystkim związane z czasem wymaganym, aby osiągnąć pożądany rezultat. Niniejszy artykuł postuluje, że dla ograniczenia aktywizmu sędziowskiego w międzynarodowym prawie inwestycyjnym stosunkowo optymalnym rozwiązaniem mogą być deklaracje interpretacyjne. Mimo że nie zapewniają one takiej pewności prawnej, jak nowy traktat, to jednak z uwagi na relatywną łatwość ich uzgodnienia i akceptacji deklaracje te pozwalają znacznie szybciej osiągnąć skutek prawny w zakresie rozumienia traktatu zgodnie z intencją jego stron.

3

Význam stanovisek lidskoprávních výborů a jiných expertních smluvních orgánů pro výklad mezinárodních smluv

51%

Caban P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2021

|

vol. 160

|

issue 10

822-842

EN

The article analyzes the relevance of the pronouncements of human rights committees and other expert treaty bodies for the interpretation of treaties, taking particularly into account the conclusions on subsequent agreements and subsequent practice in relation to the interpretation of treaties, adopted by the International Law Commission in 2018. The pronouncements of expert treaty bodies are not legally binding; on the other hand, they are usually regarded as “authoritative” interpretation of relevant treaties. Nevertheless, in practice, the approach to the pronouncements of expert bodies and their relevance varies significantly; in addition, subjects applying the law examine the status of the pronouncements under the law of treaties only exceptionally, if at all. The article sets forth arguments why the pronouncements cannot be regarded as “subsequent practice” forming part of the general rule of interpretation under article 31 of the Vienna Convention on the Law of Treaties and analyses the relevance of “silence” of parties to the treaty in reaction to the pronouncements of expert bodies or to corresponding practice of other parties. The article further evaluates possible status of the pronouncements of expert bodies as “supplementary means of interpretation” under article 32 of the Vienna Convention, and “subsidiary means for the determination of rules of law” under article 38 (1) (d) of the Statute of the International Court of Justice. Finally, the article deals with the relevance of the pronouncements of human rights expert bodies under the treaties establishing the expert bodies, including possible obligation to take the pronouncements into account in good faith while interpreting relevant treaties. In this regard, certain methodological and substantive deficiencies of the pronouncements, compromising their “authoritativness”, are mentioned.

CS

Obsahem článku je posouzení významu stanovisek lidskoprávních výborů a dalších expertních smluvních orgánů pro výklad mezinárodních smluv, a to zejména s ohledem na závěry Komise pro mezinárodní právo k tématu „pozdější dohody a pozdější praxe ve vztahu k výkladu mezinárodních smluv“, přijaté v roce 2018. Stanoviska uvedených výborů a dalších expertních orgánů jsou mezinárodněprávně nezávazná, současně jim však obvykle bývá přiznávána „autoritativní povaha“ při výkladu příslušných mezinárodních smluv. V aplikační praxi se nicméně přístup k těmto stanoviskům dosti různí, přičemž se praxe téměř nezabývá povahou a významem těchto stanovisek z hlediska pravidel pro výklad mezinárodních smluv. Článek popisuje důvody, proč nelze stanoviska expertních orgánů považovat za „pozdější praxi“ tvořící součást obecného pravidla výkladu mezinárodních smluv podle čl. 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, a zabývá se významem „mlčení“ smluvních stran v reakci na stanoviska expertních orgánů a na praxi jiných smluvních stran odpovídající obsahu těchto stanovisek. V článku je dále posuzována možná povaha stanovisek expertních orgánů jako „doplňkového prostředku výkladu“ podle čl. 32 Vídeňské úmluvy a „pomocného prostředku pro určování mezinárodněprávních pravidel“ podle čl. 38 odst. 1 písm. d) Statutu Mezinárodního soudního dvora. Závěr článku je věnován významu, jenž je přisuzován stanoviskům lidskoprávních expertních orgánů v rámci jednotlivých smluv, jimiž byly tyto orgány zřízeny, včetně případné povinnosti brát tato stanoviska v dobré víře v úvahu při výkladu těchto smluv; v této souvislosti jsou též kriticky komentovány některé metodické a obsahové nedostatky stanovisek lidskoprávních expertních orgánů negativně ovlivňující jejich „autoritativnost“.

Refine search results

1 Polish Yearbook of International Law

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny

1 2021

2 2019

1 Caban P.

1 Kułaga Ł.

1 Wasiński M. J.

Endogenous and Exogenous Limits of the African Charter on Democracy, Elections and Governance

Deklaracje interpretacyjne jako instrument transformacji międzynarodowego prawa inwestycyjnego. Ku ograniczeniu aktywizmu sędziowskiego

Význam stanovisek lidskoprávních výborů a jiných expertních smluvních orgánů pro výklad mezinárodních smluv