Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  judikatura
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Hledání jádra pojmu veřejný pořádek

100%
Štěpáníková M., Smejkalová T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 8
753-773
EN
Vague legal concepts are necessarily bound to social and legal reality in a given time and at a given place. In consequence, their meaning changes constantly. Czech legal theory seems to be built on an idea that legal concepts have their core and penumbra. Using the example of a concept of legal order (public policy) this article shows the obstacles traditional doctrinal legal analysis faces when looking for the core of vague legal concepts. This article tackles various attempts to delimit and explain the meaning of public order in the context of Czech legal environment and asks, to what extent is it even possible to map out the intension and extension (and intensional and extensional definitions) of this concept. It follows various attempts at general definition and explanations of public order and discusses what of these definitions may be its core and its penumbra. It also focuses on the issue of legal facticity of this concept’s usage. Based on the example of the concept of public order this article further shows the need for empirical examination of legal concepts.
CS
Neurčité právní pojmy jsou pojmy, které jsou nutně navázány na společenskou a právní situaci v daném místě a v daný čas. V důsledku toho se jejich právní uchopení neustále proměňuje. Česká právní teorie staví na tom, že právní pojmy mají své významové jádro a polostín. Na příkladu pojmu veřejného pořádku ukazujeme, jaká úskalí s sebou nese hledání jádra tohoto pojmu skrze právní teorii vlastní doktrinální analýzu. Tento text se tedy především v kontextu českého právního prostředí zabývá jednotlivými pokusy o vymezení neurčitého pojmu a ptá se, zdali je vůbec možné zmapovat jeho obsah a rozsah v celé jeho šíři i s ohledem na jeho diferencovanost a proměnlivost. Postupuje od možných obecných definic k teoretickému vysvětlení pojmu v doktríně. Na základě tohoto teoretického zkoumání pak diskutuje, co ze zkoumaného pojmu lze v teoretické perspektivě vnímat jako jádro pojmu a co jako jeho polostín. Zaměřuje se také na otázku právní fakticity používání tohoto pojmu a slouží jako demonstrace toho, jak vnitřně diferencovaný tento obsah je v různých kontextech. Ve svém důsledku tak tento článek na konkrétním příkladu ukazuje, že je třeba právní pojmy a jejich význam hledat a zkoumat, nikoliv jen teoreticky domýšlet.
2
Content available remote

Publikace judikatury v USA

100%
Králík L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 2
131-142
EN
The basic approach to public access to the texts of court decisions in the United States can be considered rather similar to Czech of European tradition. According to general principles on accessibility, such texts can be made public by judges at their discretion, even though they have no legal obligation to publish their decisions with opinions. The court (judge) is fully entitled to decide which texts render for disclosure. Similarly, it is primary discretion of state authorities, as publishers of official collections, which decisions will be designed for publication in the official case reports. Concurrently, these is a fundamental mass of unofficial case reports, where private publishers gain access to the texts of judicial decisions. A special phenomenon in the course of these case collections can be embodied in the figure of the reporter. The collections of reported decisions appear in the different specialized forms, which offer elaborated texts of case law. The phenomenon of unpublished jurisprudence has also been frequently emphasized and brought up in the history with the problem of the legitimacy of quoting unpublished decisions. The official texts of judicial decisions issued by court are considered to be public domain. But it is substantial to emphasize the distinction between the pure original text of opinions and headnotes or abstracts designed specifically for the publication.
CS
Při pohledu na principy zveřejňování soudních rozhodnutí v právním řádu Spojených států lze konstatovat, že v základním přístupu je tamní praxe podobná české či evropské tradici. Samotné původní texty soudních rozhodnutí by měly být podle obecných principů zveřejňovány soudci na základě jejich uvážení, i když ti nemají na federální úrovni žádnou zákonnou povinnost zveřejňovat svá rozhodnutí se stanovisky. Obdobně, jako v našem prostředí, záleží především na státních či soudních orgánech jako vydavatelích oficiálních sbírek judikatury, jaká rozhodnutí budou publikována. Zároveň existuje zásadní masa neoficiálních sbírek, kdy soukromí nakkladatelé získávají přístup k textům soudních rozhodnutí. Zvláštním fenoménem při tvorbě těchto sbírek byla především v minulosti postava tzv. reportéra. Samotné sbírky rozhodnutí mají různé specializované formy, které přinášejí odlišně zpracované texty judikatury. Je třeba zdůraznit také fenomén citování soudních rozhodnutí neobsažených ve vydávaných sbírkách. Analogicky k našemu českému pojímání jsou samotné úřední texty rozhodnutí považovány za veřejná či úřední díla. Nakládání s upravenými judikáty pro publikaci do sbírek je komplikovanější, neboť speciálně vytvořené anotace a další texty pro potřeby publikace jsou již autorkoprávně chráněny.
3
Content available remote

Hromadné zveřejňování soudních rozhodnutí

100%
Králík L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 6
491-511
EN
The predictability and consistency of judicial decision-making process as well as legitimate expectation are essential elements of legal certainty of the rule of law. The modern state must ensure that the texts of court decisions, even those of lower courts, are officially available online. Automatic access to original judicial texts aims to increase public legal education while cultivating legal practice as well. The transparency of decision-making processes generally increases the confidence in the state administration or judiciary itself. Even the lower courts decision can be of added value to the legal practice. The current Czech legal order does not explicitly stipulate the legal obligation to publish texts of judicial decisions. The constitutional legal basis for the mass publication reflects the public control and the right to information. The automatic online publication of the judicial texts thus can be considered as the process of active availability of information. The complete availability must be distinguished from the traditional concept of selective institutional publication of the official case law. Another secondary economic reason for automatic publication serves the principle of effective public expenditure.
CS
Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě. Automatické zpřístupňování umožňuje zvýšit právní povědomí mezi veřejností a zároveň kultivovat právní praxi. Kompletní zveřejňování textů soudních rozhodnutí obecně slouží k veřejné kontrole soudnictví. Transparentnost rozhodovacích procesů obecně zvyšuje důvěru ve státní správu nebo soudnictví. I texty rozhodnutí nižších soudů mohou být zásadním přínosem pro kultivaci celého právního systému a společnosti. V platném českém právním řádu není výslovně stanovena zákonná povinnost zveřejňovat všechny texty rozhodnutí vrcholných i nižších soudů. Pravidla jsou nastavena pouze na úrovni interních norem. Právní základ pro dosavadní dobrovolné zpřístupňování můžeme dohledat v promítnutí ústavních požadavků na veřejnou kontrolu a právo na informace do zákona o svobodném přístupu k informacím. Hromadné zveřejňování můžeme považovat za zpřístupňování ve formě tzv. aktivního poskytování informací. Hromadné zveřejňování musíme odlišit od tradiční zákonné koncepce výběrové, tzv. institucionální publikace úředních sbírek historicky pouze plnící funkci sjednocování soudního rozhodování. Samotný proces zpřístupňování textů v tzv. oficiálních justičních databázích není možno vykládat jako nezákonný zásah. Dalším vedlejším ekonomickým důvodem automatického zveřejňování je dodržení principu řádného hospodaření se státním majetkem.
4
Content available remote

Judikatura, nebo precedens?

100%
Smejkalová T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 9
852-864
EN
The aim of this text is to show that decontextualization and disregarding the context set by the relevant (adjudicated) facts of the case in the context of Czech legal system may be considered overstepping boundaries set by separation of powers, and, in consequence, harming the legitimacy of the judiciary as a whole. This text first deals with the notion of precedent as understood in anglo-american legal systems and explains the notion of precedential scope and the importance of facts for the application of precedent. Further, it tackles the Czech concept of “judikatura” [settled case-law] and discusses to what extent may decontextualization of the use of this case-law be considered a risk for the legitimacy of the judiciary in the Czech Republic.
CS
Cílem tohoto textu je ukázat, že příklon soudů k abstraktní normotvorbě a dekontextualizaci soudcovského dotváření práva, ke které dochází v českém právním systému (například v kontextu formulace právních vět), je možné považovat za překračující tuto hranici danou principem dělby moci a jako takovou v důsledku delegitimizující soudnictví. Tento text se nejprve zabývá problematikou precedentu a posléze vysvětlí, jak je na skutkovou podobnost nahlíženo v systémech anglosaského právního systému. Dále se zabývá českým konceptem judikatury a diskutuje, do jaké míry může dekontextualizace judikatury představovat riziko pro legitimitu soudnictví v České republice.
5
Content available remote

Vliv judikatury Soudního dvora EU na unijní právo

100%
Fellerová Palkovská I.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 4
342-357
EN
The EU Court of Justice is the judicial institution of the European Union and combines the role of a constitutional, supreme and administrative court. Its impact on the Union law and status of European Union is unquestionable. The article therefore aims to find an answer to the question, how it came about that this judicial institution, thus not primarily a legislative institution, gained such an important position. It examines the factors that enabled him to accomplish that – including the wording of the Treaties, multilingualism of the Union and of course the preliminary reference procedure, which connects in a unique way the courts of member states and the Court of Justice, i.e. a body of an international organization. Subsequently, the article aims to answer the question, if, with its decision-making, the Court does not overstep the competences vested by the Treaties. In this respect, it is necessary to take into consideration not only whether its decision- making is in accordance with the respective provisions of the Treaties which directly give competence to the Court, but also whether it does not collide with the institutional balance of the Union, i.e. the analogue of the separation of powers in a state, and does not interfere with competences of other EU institutions. In the article the question of legitimacy of the (law-making) activity of the Court of Justice is discussed, too.
CS
Soudní dvůr EU je soudním orgánem Evropské unie, který v sobě kombinuje roli ústavního, nejvyššího a správního soudu. Jeho vliv na podobu unijního práva a postavení Evropské unie vůbec je nezpochybnitelný. Článek se proto snaží najít odpověď na otázku, jak došlo k tomu, že tento soudní orgán, tedy nikoli primárně orgán normotvorný, si takové významné postavení získal. Zkoumá přitom faktory, které mu to umožnily – mimo jiné samotné znění Smluv, mnohojazyčnost Unie a samozřejmě také řízení o předběžné otázce, jež v mezinárodním právu unikátním způsobem propojuje soudy členských států a Soudní dvůr, tedy orgán mezinárodní organizace. V návaznosti na to se článek také snaží najít odpověď na otázku, zda svou rozhodovací činností nevybočuje ze svých kompetencí, které mu byly Smlouvami svěřeny. V tomto ohledu je potřeba se zamýšlet nejen nad tím, zda jeho činnost odpovídá kompetenčnímu zmocnění v ustanoveních Smluv přímo mu svěřující pravomoc, ale také zda nenarušuje institucionální rovnováhu v Unii, tedy obdobu dělby moci ve státě, a nezasahuje tak do kompetencí jiných unijních orgánů. V příspěvku je také diskutována otázka legitimity (normotvorné) činnosti Soudního dvora.
6
Content available remote

Metodologické přístupy k analogii zákona v kontextu právní úpravy započtení na dědický podíl

100%
Drachovský O., Fischer K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 5
350-373
EN
Analogia legis shall be applied only if a juridical act does not explicitly regulate certain issue and if the gap in legislation is not intended for by the rational legislator. Its usage should be preceded by a precise and in-depth methodological analysis. Nevertheless, such an analysis is not always apparent in judicial decisions that take the application of the analogy into account. An example of such a decision is analysed in the second part of this paper. The analysed decision deals with the interpretation of Section 1664 of the Czech Civil Code that governs collation with respect to an inheritance share made by a court (without an order by the decedent). The Supreme Court concluded that the above-mentioned legal provision does not contain complex and self-executing rule. Thus, the Court had to use analogy. This paper criticises the argumentation of the Court, its authors find the argumentation quite poor and lay down the hypothesis that it does not correspond to any yet published opinions on the analogy. The main target of the paper is to find arguments for the conclusion that Section 1664 shall be construed as self-applicable. It focuses on this issue mainly from the teleological point of view which – in the eyes of authors – might have been underestimated by the Supreme Court.
CS
Příspěvek zprvu pojednává o analogii zákona jako o metodě, která by měla být aplikována tehdy, nereflektuje-li zákon výslovně určitou otázku a pokud zároveň takové nereflektování není zákonodárcovým záměrem. Jejímu použití by tak měla předcházet důkladná metodologická analýza. Taková analýza nicméně není vždy dostatečně patrná z rozhodnutí soudů, která užití analogii zvažují. Jedno z takových rozhodnutí je předmětem zvláštní části tohoto příspěvku. Analyzované rozhodnutí se týká výkladu § 1664 občanského zákoníku, který upravuje započtení na dědický podíl soudem. Nejvyšší soud v něm uzavřel, že zmíněné ustanovení neobsahuje komplexní a samostatně aplikovatelné pravidlo, a proto se musel uchýlit k analogii. Předkládaná stať podrobuje zmíněné rozhodnutí kritické reflexi. Hlavní cíl zvláštní části tohoto článku tkví v hledání argumentů pro závěr, že § 1664 samostatně aplikovatelné pravidlo obsahuje. Cesta k tomuto cíli se opírá především o teleologické úvahy, které byly dle mínění autorů tohoto příspěvku v dané věci ze strany Nejvyššího soudu podceněny.
7
Content available remote

Propuštění na rozcestí

100%
Novák J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 9
881-896
EN
The article considers two doctrinal directions in the case-law of the Czech Constitutional Court in the field of conditional release from prison. In the first part the author analyses the most important decisions (counting now in dozens) and their doctrinal conclusions. Following on that the author defends the argument that there are important contradictions in the case-law and tries to find their cause. Finally the author tries to “extract” the constitutional sources for both persisting doctrines and their incompatibility. The article also identifies problems eraising from this situation and offers some possible solutions.
CS
Cílem článku je potvrdit tezi o dvou možných trvajících paralelních směrech judikatury Ústavního soudu týkající se institutu podmíněného propuštění podle § 88 trestního zákoníku. Analýzou dnes již bohaté judikatury článek ukáže jednotlivé rozpory, aby z nich mohl následně „syntézou“ určit, z jakých hodnotových a argumentačních pozic obě ucelená protichůdná pojetí vycházejí. Nadto článek upozorňuje na problémy, které jsou s takovou dvojkolejností judikatury spojeny právě v této oblasti práva, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto rozpory nebyly doposud v samotné judikatuře řádně reflektovány. Zaměřuje se přitom pouze na problémy na poli ústavního práva, zmíněné v uvedené judikatuře, vynechávaje tak celou řadu dalších problémů, s nimiž se potýká judikatura obecných soudů. Primárním cílem článku však není kriticky hodnotit obě pojetí a jejich případnou ústavněprávní argumentační převahu.
8
Content available remote

Přímluva za teorii legitimních cílů

100%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 6
518-528
EN
When we talk about the limitation of rights, we traditionally proceed from identification of fundamental rights to identification of reasons permissible for their limitation (public order, national security, public morality etc.). That implies conceptual priority of fundamental rights and lower focus on the definition of legitimate aims as set out by the Charter of Fundamental Rights and Freedoms in the so-called limitation clauses. It is precisely identification of legitimate aims that is the singular purpose of the second step of the test of constitutional conformity in the case-law of the Czech Constitutional Court. While the Court’s decisions are abundant in definitions of contents, scopes, natures and functions of fundamental rights, legitimate aims fell short of receiving such attention. Does it mean that for the Constitutional Court this category does not raise any questions?
CS
Základní práva je možné omezit jen z legitimních důvodů. Některá základní práva v Listině jsou navíc spojená s omezujícími klauzulemi, tj. taxativními výčty přípustných důvodů - tzv. legitimních cílů. Pozornost u nás věnovaná teorii základních práv je v kontrastu k indiferenci, s jakou soudy a odborná literatura zásadně přistupují k legitimním cílům. Znamená to, že teoretické zpracování legitimních cílů není možné nebo potřebné? Smyslem příspěvku je ukázat, že legitimní cíle tak často užívané i Ústavním soudem nejen že můžeme, ale také bychom měli teoreticky zpracovat. První argument je analytický a poukazuje na tzv. esenci legitimního cíle, s jejíž pomocí lze konceptuálně uchopit, co měli a mají všechny konkrétní veřejné zájmy aprobované Ústavním soudem společné. Tak třeba tam, kde se argumentovalo ochranou veřejné bezpečnosti, nalézáme společný prvek ohrožení - esenci legitimního cíle ochrany veřejné bezpečnosti. Každý legitimní cíl může být tímto způsobem zpracován. Druhý argument je normativní a tvrdí, že jednou "vydestilovaná" esence legitimního cíle má figurovat ve všech budoucích případech, jinak nelze takto chápaný legitimní cíl použít. V opačném případě by legitimní cíl nesloužil své funkci, kterou je vylučovat nelegitimní, byť třeba proporcionální, důvody omezení. Na esencích založená teorie legitimních cílů by umožňovala objektivně identifikovat nepřípustné důvody omezení a přispět tak k ochraně základních práv.
9
Content available remote

Studie dekontextualizace v používání judikatury

100%
Smejkalová T., Novotná T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 12
1001-1023
EN
This article tackles one of the elements of the Czech judicial decision-making. Judicial decisions often contain several references to past judicial decisions. It often seems that these references are used haphazardly, without any attention to factual similarities between the cases, as has been pointed out by scholarly literature. The goal of this article is to report on a study of the Czech citation practice that was conducted by a combination of network analysis and textual analysis that focuses on the issue of similarity between the facts of a given case and the facts of the case of cited decisions. Using chains of citations constructed by means of network analysis, this study shows to what extent is similarity taken into account when citing case-law in the Czech citation environment. Furthermore, it also explores the indicative capacity of one of the network values – indegree centrality – for judicial decision citation practice.
CS
Tento článek se zabývá jedním z aspektů používání judikatury v českém právním systému. V soudních rozhodnutích se velmi často objevuje celá řada odkazů na dřívější soudní rozhodnutí. Občas se zdá, že jsou tyto odkazy v rozhodnutích používány zcela bez ohledu na to, zda jsou si vůbec skutkové základy rozhodovaného případu a citovaného rozhodnutí podobné, na což čas od času upozorňuje odborná literatura. Cílem tohoto článku je informovat o studii české citační praxe, která byla provedena za použití kombinace síťové analýzy a analýzy textu a která se na problematiku věcné podobnosti mezi citovanými rozhodnutími přímo zaměřuje. Na řetězcích citací, které byly zkonstruovány za použití síťové analýzy, ukazuje, do jaké míry se při práci s judikaturou v českém prostředí posouvá podobnost skutkového základu. Zároveň také zkoumá vypovídací schopnost jednoho ze síťových ukazatelů – tzv. vstupního stupně – pro soudní citační prostředí.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.