Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  kognitivní věda
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Realistická literární postava: (kognitivní) výzva, či nikoli?

100%
Fořt B.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 3
361-376
EN
This study is an attempt to critically evaluate the contribution made by cognitive literary theory to research into literary characters in general and Realist literary characters in particular. Based on cognitive contributions to research into literary characters, it examines the characters in Realist fiction to demonstrate the validity of these contributions due to their detailed research in comparison with traditional concepts that have emerged outside that sphere. This analysis indicates that cognitive approaches are of benefit both in connection with grasping the mental aspects of the subjects of literary communication, i.e. the authors, the readers and their abstract counterparts created for purposes of more detailed analysis of literary works, and in connection with research into the mental functions of Realist literary characters. Nevertheless, the employment of these approaches appears to be limited to a large extent when we focus upon Realist literary characters as complex semantic conglomerates with prominent social dimensions.
2
Content available remote

Intuice v soudním rozhodování

100%
Tvrdíková L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 4
350-375
EN
Within legal theory and legal philosophy, we hardly ever see anyone dealing with intuitions, feelings, or emotions. These human “faculties” of ours are often disposed of by merely clouding judgment and are not objective but entirely subjective. If we also look at history, we rather rarely encounter these topics – the exception being legal realists whose work has not received much attention within our tradition and legal theory, whether it be American legal realism or Scandinavian legal realism. It is the question of intuitions that has received attention from the American legal realists, and since this text will deal with this issue, we will introduce their ideas in the first part. The aim of this paper is to introduce the ideas of the American legal realism in its uncaricated form, particularly in relation to the central theme of this paper, therefore intuitions and then show that the observations of american legal realists are consistent with how modern science views intuition and how intuition is presented. Thus, American legal realism can be seen as a successful descriptive theory, which was its aspiration, and it is therefore surprising that it does not have more attention within the theory and philosophy of law and that it rather reaps criticism. Another thing we will point out is that intuitions are not only a source of bias but they are also our very strong capability. According to the author, it is not appropriate to ignore them or just say intuitions have nothing to do in legal thinking. They are part of every thought, including the legal one, and should therefore be given room and attention.
CS
V rámci právní teorie a právní filosofie se téměř nesetkáme s tím, že by se někdo blíže zabýval intuicemi, city nebo emocemi. Tyto naše lidské „schopnosti“ jsou často odbyty tím, že pouze zatemňují úsudek a jsou nikoli objektivní, ale zcela subjektivní. I pokud se podíváme do historie, setkáváme se s těmito tématy spíše zřídka – výjimkou jsou právní realisté, jejichž pracím není v rámci naší tradice a právní teorie věnována příliš velká pozornost, ať už se jedná o americký právní realismus, či skandinávský právní realismus. Právě otázce intuicí byla věnována pozornost u amerických právních realistů, a jelikož se v tomto textu budeme touto problematikou zabývat, jejich myšlenky si v první části představíme. Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s myšlenkami amerického právního realismu v jejich nekarikované formě, zejména ve vztahu k ústřednímu tématu, tedy intuicím, a následně ukázat, že jejich postřehy jsou víceméně v souladu s tím, jak na ně dnešní věda nahlíží a jak nám je představuje. Americký právní realismus tak může být označen jako poměrně úspěšná deskriptivní teorie, což bylo jeho aspirací, a je tedy s podivem, že se mu nevěnuje i v rámci teorie a filosofie práva více pozornosti a sklízí spíše kritiku. Další věcí, na kterou poukážeme, je to, že intuice nejsou pouze zdrojem zkreslení, ale i naší velice silnou stránkou. Podle autorky pak není na místě odbývat je konstatováním toho, že v právním myšlení nemají co dělat. Jsou součástí každého myšlení, tedy i toho právního, a proto by jim měla být věnována pozornost.
3
Content available remote

Morální uvažování (a morální intuice) v soudním rozhodování: je možné dospět k racionálnímu rozhodnutí?

100%
Tvrdíková L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 9
835-857
EN
Legal theorists or philosophers have noted that if we are talking about the interpretation and application of law, then moral reasoning also plays a role, often a significant one. For example, Pierluigi Chiassoni openly admits that in some cases it depends on the evaluation of the judge as a person which of the possible interpretations he chooses. As we know, there are several methods of interpretation, on the basis of which the interpreter may reach different conclusions in some cases. In such a case, the judge’s moral evaluation sometimes plays a crucial role. This fact may lead us to the fact that we should also deal with the issue of moral reasoning and justification when discussing the interpretation and application of law. After briefly outlining why the question of moral intuitions is relevant in law, the question of whether we (or rather judges) can reach a rational decision in these cases despite this will be explored, where we will seek to show that this is possible. Although it may not seem so at first glance. To answer this question we will use analytic philosophy, in particular the philosophy of Ludwig Wittgenstein, Wilfrid Sellars and Robert B. Brandom, which we will support with the findings of cognitive science. We conclude with the implications of our investigation for law. We will see that it is very important that decisions be properly reasoned and that complex cases be decided by multiple judges who have different views on some issues, and we will also indicate why dissenting opinions are important and useful.
CS
Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování. Například Pierluigi Chiassoni otevřeně přiznává, že v některých případech záleží na evaluaci soudce jako osoby, kterou z možných interpretací zvolí. Jak totiž víme, existuje několik interpretačních metod, na jejichž základě může interpret dospět v některých případech k různým závěrům. V takovém případě pak někdy hraje zásadní roli i morální hodnocení soudcem. Tato skutečnost nás může dovést k tomu, že bychom se měli i při diskuzích o interpretaci a aplikaci práva zabývat problematikou morálního uvažování a zdůvodňování. Potom, co bude stručně uvedeno, proč je otázka morálních intuic v právu relevantní, bude zkoumána otázka, zda i přes to můžeme (tedy spíše soudci) dospět v těchto případech k racionálnímu rozhodnutí. Budeme se snažit ukázat, že to možné je, byť se to tak na první pohled nemusí zdát. K tomu, abychom tuto otázku zodpověděli, využijeme analytickou filosofii, zejména filosofii Ludwiga Wittgensteina, Wilfrida Sellarse a Roberta B. Brandoma, kterou podpoříme poznatky kognitivní vědy. Na závěr uvedeme implikace tohoto našeho zkoumání pro právo. Uvidíme, že je velice důležité, aby byla rozhodnutí řádně odůvodněna a aby byly složité případy rozhodovány více soudci, kteří mají na některé otázky rozdílné názory, a rovněž uvedeme, proč jsou důležitá a užitečná odlišná stanoviska.
4
Content available remote

Postmoderní próza jako kognitivní výzva : Průzkum různých podob jáství a zkušenosti

80%
Grišaková M., Richterová O.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2012
|
vol. 60
|
issue 6
884-902
5
Content available remote

Metafory, kterými hrajeme. Perspektivy a meze české kognitivní teatrologie

61%
Havlíčková Kysová Š.
Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)
|
2015
|
vol. 18
|
issue 1
65-84
EN
The given study presents the main terms and theoretical concepts of cognitive theatrology. The author aims at making the Czech audience acquainted with the foundation texts of this relatively new branch of theatre studies which draws abundantly from other disciplines, and indicate its possible application in research. Discussion is carried on what is the use of cognitive science in theatre research, which issues it can handle, and what methodology it employs.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.