Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: komunistická diktatura

Sort By:

Limit search:

Možnosti výzkumu katolické církve v českých zemích v raném období komunistické diktatury

100%

Pácha M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2019

vol. 26

issue 2-3

350-362

In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the instalment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “nonecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existence of the Third Republic, and thus open the research to new questions.

Výzkumy zabývající se katolickou církví v českých zemích po nastolení komunistického režimu v roce 1948 se podle autora vyznačují jistou uzavřeností v tom smyslu, že nefunguje komunikace mezi „církevními“ a „necírkevními“ historiky. Cílem článku je popsat příčiny této situace a navrhnout jednu z možných cest, které by mohly bádání o dějinách katolické církve v tomto období zapojit do širších diskusí o povaze komunistické diktatury. Autor dochází k závěru, že jedním z důvodů zmíněné uzavřenosti je intenzivní přejímání prací Karla Kaplana, které odvádí pozornost badatelů od témat, jež nesouvisejí přímo s represí proti katolické církvi a jejím osobnostem. Dále autor zpochybňuje stereotypní obraz komunistické strany a římskokatolické církve v poválečném Československu jako dvou nesmiřitelných protivníků, když upozorňuje na jejich celkový konsenzus a důležité styčné body v období takzvané třetí republiky (1945–1948), především na příkladu komunistického historika a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962) a katolického publicisty Adolfa Kajpra (1902–1959), a také na určité průniky komunistické a katolické identity po roce 1948. Studie nastiňuje možnost uchopit danou problematiku prizmatem konceptů legitimity a hegemonie, které by vycházely z poměrů v období třetí republiky a umožnily by otevřít výzkum novým otázkám.

Refine search results

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 2019

1 Pácha M.

Search results

Možnosti výzkumu katolické církve v českých zemích v raném období komunistické diktatury