Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  konstruktivismus
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Konstruktivistický přístup k výuce přírodovědných a technických předmětů na základních školách

100%
VEŘMIŘOVSKÝ J., OUJEZDSKÝ A.
Edukacja-Technika-Informatyka
|
2014
|
vol. 5
|
issue 1
142-146
CS
Konstruktivistický přístup zdůrazňuje, že neexistuje absolutní pravda. V českém školství se bohužel potýkáme s jevem, že veškeré informace získávají žáci jako definitivní. Dochází k memorování definic, což ukazuje možnosti zapamatování, ale nedokládá logické myšlení žáků a propojení znalostí a dovedností s reálným životem. Konstruktivismus umožňuje učení na základě organizace myšlenek a získávání zkušeností. Konstruktivistická teorie se v reálné výuce promítá v badatelsky orientované výuce, kdy mají žáci řešit úkol formou problémového vyučování. V příspěvku je demonstrován nástin podpory přírodovědných a technických předmětů na Ostravské univerzitě s využitím měřících sad, robotických stavebnic a dalšího vybavení v rámci projektu Okna vědy dokořán
EN
The constructivist approach emphasizes that there is no absolute truth. In the Czech education is unfortunately experiencing a phenomenon that all information obtained by the pupils as definitive. There is memorizing definitions, indicating the possibility of memorization, but does not show the logical thinking of pupils and connecting knowledge and skills to real life. Constructivism allows learning organizations based on ideas and gaining experience. Constructivist theory in the real education is reflected Inquiry Based Science Education where pupils have to solve problems. The paper demonstrates the outline of promoting science and technical subjects at the University of Ostrava using measuring sets, robot kits and other equipment by project “Okna vědy dokořán”.
2
Content available remote

Worldmaking as an approach to scientific pluralism

100%
Fišerová N.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2021
|
vol. 43
|
issue 2
219-246
EN
This study discusses the extent to which Goodman’s constructivist conception of worldmaking may serve the needs of scientific practice. I argue that worldmaking should help us retain a common methodological order and a basic framework for scientific pluralism. In this way it should provide us not only with better scientific knowledge but also with a greater understanding of the world in general that would be inclusive of both scientific and nonscientific disciplines. The main purpose of this paper is to show that, if revisited, Goodman’s idea of versions, including even mutually exclusive scientific theories, can aid the gradual progress of pluralistic science. Taking the prevailing criticism of Goodman’s conception into account, I argue that worldmaking can serve as a methodological apparatus for scientific disciplines because it presents a position of moderated constructivism which, thanks to the variable criterion of rightness, offers a way to maintain both relativism and skepticism.
CS
Studie se zaměřuje na aplikovatelnost Goodmanovy konstruktivistické koncepce světatvorby pro potřeby vědecké praxe. Světatvorba, jakožto metodologický aparát, by měla sloužit k posílení vědeckého pluralismu a měla by vědám (i nevědám) poskytnout metodologický řád a strukturu. Tímto způsobem bychom měli dosáhnout nejen přesnějšího vědeckého popisu, ale i hlubšího všeobecného porozumění světu, které zahrnuje jak vědecké, tak i nevědecké disciplíny. Hlavním cílem studie je poukázat na to, že Goodmanova teorie verzí světa, která zahrnuje i vzájemně neslučitelné vědecké teorie, může podpořit pokrok pluralisticky pojaté vědy, je-li interpretovaná v umírněné formě. Po zhodnocení stávající kritiky a vypořádání se s námitkami, může světatvorba sloužit jako metodologický aparát pro vědecké disciplíny, protože díky pozici umírněného konstruktivismu poskytuje prostor vědeckému pluralismu, přičemž zabraňuje relativismu i skepticismu.
3
Content available remote

Může být tolerance tolerantní?: Rainer Forst a paradoxy tolerance

80%
Sklenář V.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 2
207-229
EN
In the context of globalization and the integration of national minorities, the problem of tolerance has shown itself in recent decades to be one of the key problems of political theory. The author of what is undoubtedly one of the most influential current theories of tolerance is Rainer Forst, a member of the “fourth generation” of the Frankfurt School. The article presents a critical response to his theory, but can also be understood as a means of obtaining a general systematic and normative orientation in the structure of the complex issue of tolerance, which has in the present day significant resonance in the public space. The interpretation, with the help of historical examples, illuminates Forst’s distinction between the concept and the conception of tolerance, and then addresses the original normative justification of tolerance, with emphasis on the solutions presented by Forst that are associated with this concept of linked paradoxes. There follows a critical assessment of Forst’s argument, which points to, among other things, the issues arising from Forst’s connection to the tradition of liberalism and constructivism, and so touches on the problems that not only underlie Forst’s thinking, but also the very foundations of these schools of thought.
CS
Problém tolerance se v posledních desetiletích v kontextu procesů globalizace a integrace národnostních menšin jeví jako jeden z klíčových problémů politické teorie. Autorem jedné z nejvlivnějších současných teorií tolerance je pak bezpochyby člen „čtvrté generace“ frankfurtské školy Rainer Forst. Článek předkládá kritickou recepci jeho teorie, lze ho ovšem zároveň chápat jako prostředek k získání obecné systematické a normativní orientace ve struktuře komplexní problematiky tolerance, která v současnosti významně rezonuje ve veřejném prostoru. Výklad za pomoci historických příkladů osvětluje Forstovo rozlišení pojmu a pojetí tolerance a následně se věnuje originálnímu normativnímu ospravedlnění tolerance, s důrazem na Forstem předložená řešení s tímto pojmem spojených paradoxů. Následuje kritické zhodnocení Forstovy argumentace, které poukazuje mimo jiné na obtíže vyplývající z Forstovy návaznosti na tradici liberalismu a konstruktivismu, a tím se dotýká problémů ležících v základech nejen Forstova myšlení, ale v základech těchto myšlenkových směrů vůbec.
4
Content available remote

O konstruktivistce a esencialistovi: ke stylu a motivům dvou reinterpretací mýtu o Libuši

71%
Jelínek J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 3
312-342
EN
The paper aims to show how two of the contemporary Czech postmodern writers deal with the fictional renarration of the princess Libuše myth. Pole a palisáda (The Field and the Palisade, 2006) by Miloš Urban brings forth a traditional conception of the story. Vilma Kadlečková wrote her story O snovačce a přemyslovi (Of the Weaver and the Premeditator, 2007 AND 2015) as a direct answer to Urban’s adapation and offers a completely different approach, setting the story into the future and reversing many of its elements. The differences between the two texts are shown in various areas: the concept of uncertainty, the role of nature, the usage of number and color symbolism and the approach to the problems of gender and sexuality.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.