Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: kritérium legitimity

Sort By:

Limit search:

Legitimita, proporcionalita a doktrína vyloučených důvodů

100%

Červínek Z.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2021

vol. 160

issue 7

491-509

This paper analyses the application of the legitimate goal (proper purpose) stage in the practice of the Czech Constitutional Court (“the CCC”). The legitimate goal stage is embodied in the paradigmatic structure of the constitutional review and this structure also provides a context for the analysis in this paper. First, the paper deals with functional connection between legitimate goal stage and proportionality analysis and it comes to conclusion that the legitimacy does not constitute an essential part of the proportionality’s structure, however it is an essential precondition for its applicability. Second, the paper focuses on the foundation and importance of the legitimate goal stage. It sets forth what purposes and goals could be deemed to be legitimate in the first place, and how they could be derived from the wording of the Constitution. Third, it discusses the issue whether the goal in hand must be of some weight or importance to be deemed legitimate, or not. Finally, the legitimate goal stage represents the so-called threshold criterion which works as a filter. Legitimate goals and reasons will pass the criterion, but illegitimate ones will be categorically excluded and will not be taken into consideration in the following steps of the constitutional review (proportionality analysis). This “filtering procedure” is operated by the so-called excluded reasons doctrine of which theoretical basis as well as its reflection in the case-law of the CCC is dedicated last part of this paper.

Tento článek se věnuje kritériu legitimity v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR (dále jen „ÚS“). Kritérium legitimity představuje jeden ze základních prvků současného paradigmatu přezkumu ústavnosti, a právě v kontextu této struktury je zde také analyzováno. Článek se nejprve zabývá funkčním propojením kritérií legitimity a proporcionality, přičemž dochází k závěru, že kritérium legitimity nemusí být koncepčně zařazeno jako součást (dílčí krok) metody proporcionality, avšak je jejím nutným předpokladem (identifikuje kolizi ústavních hodnot). Dále se věnuje východiskům kritéria legitimity a také tomu, jaké cíle lze vůbec považovat za legitimní, a jak je lze v konkrétním případě dovodit a formulovat. Poukazuje též na to, že navzdory formulacím užívaným též někdy ÚS, aby bylo kritérium legitimity splněno, nemusí legitimní cíl vykazovat žádnou specifickou závažnost či důležitost. Konečně, co do povahy, je kritérium legitimity tzv. prahovým kritériem, které funguje jako filtr. Legitimní cíle jím projdou do dalších kroků přezkumu a nelegitimní jsou naopak kategoricky vyloučeny a v rámci dalšího přezkumu se k nim již nepřihlíží. K rozlišení legitimních a nelegitimních cílů a důvodů přitom slouží tzv. doktrína vyloučených důvodů, jejíž teorii i reflexi v praxi ÚS je věnována poslední část tohoto článku.

Refine search results

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 2021

1 Červínek Z.

Search results

Legitimita, proporcionalita a doktrína vyloučených důvodů