Search results

1

Jak „obdzielić” politykę resztkami nowoczesności?

100%

Łukowski W.

Studia Politologiczne

|

2013

|

issue 29

190-199

EN

The article includes the presentation of the book by Przemyslaw Czapliński “Remnants of modernity” in relation to the functioning of political parties in Poland and the wider realm of politics. This presentation was made due to the cognitive importance of Czapliński’s discoveries and is an attempt to locate these considerations in transdisciplinary perspective.

2

HANS WERNER RICHTER – DAS „ICH“ DER „GRUPPE 47“. VON DER POLITISCHEN PUBLIZISTIK ZUR LITERARISCHEN WERKSTATT

63%

Mrożek S.

Colloquia Germanica Stetinensia

|

2009

|

issue 17

131-154

PL

Rozważania zawarte w niniejszym artykule ogniskują się wokół osoby Hansa Wernera Richtera, zachodnioniemieckiego publicysty, pisarza oraz animatora życia literackiego, który wszelką działalność literacką definiował jako szczególny rodzaj funkcji społecznej. W świadomości historyczno-literackiej Republiki Federalnej Niemiec istnieje on przede wszystkim jako inicjator Grupy 47, która przez ponad dwadzieścia lat swojego istnienia dominował a w krajobrazie literackim Niemiec Zachodnich. Artykuł jest zatem omówieniem fenomenu Grupy 47, jej roli jako forum nowej, demokratycznej, społecznie i politycznie zaangażowanej literatury, wyrosłej z opozycyjnej publicystyki pierwszych powojennych lat. Ukazuje jej rytuał, jej rolę jako centrum bezkompromisowej krytyki literackiej oraz jako miejsce styczności i powiązań między życiem literackim a politycznym w pierwszych dwóch dekadach Republiki Federalnej. Hans Werner Richter przedstawiony tu został jako ten, bez którego sama Grupa nie miałaby wręcz szans na tak długie istnienie i twórcze działanie.

3

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

51%

Andreas P.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2013

|

vol. 61

|

issue 3

351-368

EN

The literary criticism programme Pozemská poezie (1977) is one of the most systematic and representative attempts a the time to construct and legitimize the genealogy of "Socialist poetry". Its author Milan Blahynka advocated the canon of the official line of Czech poetry preferred by the regime, and its publication marked the peak of his political engagement as a literary critic. However, Pozemská poezie is not an authentic expression of the author´s ideas and critical views. This study focuses on the interests which structured Pozemská poezie, i.e.: 1) the verifiable aspects of the author´s intentions and the conception behind the book; 2) censorship and self-censorship in the manuscript during review; and 3) primarily verifiable politically motivated self-censorship tactics in the author´s writing and interpretation. In Pozemská poezie we can clearly identify two stages in the alterations, namely: 1) Self-censorship in articles which the critic wrote in the first half of the 1970s, in which he curtailed his criticism of earlier dogmatists who identified with normalization culture; 2) politically motivated alternations made by the critic in line with the instructions of reviewers and editors at Československý spisovatel in texts written before 1968: this includes the omission of several studies of unsuitable authors and the removal of the names of several others (and their replacement by cryptonyms). These structural alterations in the manuscript (e.g. name deletions, use of cryptonyms, excision of negative assessments) to a certain extent distorted the original aims: Pozemski poezie was meant to be somewhat more "liberal". The extent of this distortion remains unclear, however, as we have only partial knowledge of the author´s overall conception of the book and the intentions involved.

CS

Programová kniha literární kritiky Pozemská poezie (1977) je jedním z nejsystematičtějších a nejreprezentativnějších dobových pokusů konstruovat a legitimizovat genealogii tzv. socialistické poezie. Jejím prostřednictvím se její autor Milan Blahynka přihlásil ke kánonu oficiální, režimem preferované linie české poezie a jejím vydáním vyvrcholila jeho politická angažovanost jako literárního kritika. Přesto není Pozemská poezie autentickým výrazem autorových koncepcí a kritických názorů. V této studii se zaměřuji na zájmy, které Pozemskou poezii strukturovaly, to jest: 1) doložitelné aspekty autorského záměru a koncepce knihy, 2) zásahy cenzurního (respektive autocenzurního) rázu do rukopisu během lektorování a 3) doložitelné politicky motivované, především autocenzurní taktiky autorova psaní a interpretace. V Pozemské poezii můžeme s jistotou identifikovat dvě fáze úprav. Jsou jimi: 1) Autocenzura statí, které kritik psal v první polovině 70. let a v nichž omezil kritiku těch dřívějších dogmatiků, kteří se ztotožnili s normalizační kulturou. 2) Politicky motivované úpravy, které kritik provedl dle pokynů lektorů a redakce Československého spisovatele v textech vzniklých před rokem 1968: Spadá sem vynechání několika studií o nevyhovujících autorech a vyškrtnutí (nahrazení kryptonymy) jmen několika dalších. Tyto strukturní úpravy rukopisu (škrtání jmen, používání kryptonymů, vyřazení záporného hodnocení) původní záměr do jisté míry deformovaly: Pozemská poezie měla být o něco „liberálnější“. Úvahy o míře této deformace však zůstávají omezeny, neboť celkovou koncepci knihy a s ní spojený autorský záměr neznáme.

4

Sándor Márai jako československý autor?

51%

Pató M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2012

|

vol. 60

|

issue 5

694-710

EN

The Hungarian writer Sándor Márai was a prominent figure in interwar Hungarian journalism and literature, and Hungarian writers working within the minority culture in interwar Czechoslovakia referred to him as a fellow countryman. By having a translation of his novel published in Czech he successfully penetrated into the margins of Czech literature, while his extensive review work also touches upon Czech authors (Olbracht and Čapek). Márai´s early poetics were formed at the intersection of Hungarian modernism and German expressionism. These two elements had a crucial influence on his subsequent artistic orientation, in which a prominent role was played by Márai´s relations with Prague German authors (Kafka, Werfel), whom he translated. Márai´s ambition to cease belonging to any local communities then led to the creation of work showing characteristics of deterritorization. The question of where Márai´s work belonged within the literature of interwar Czechoslovakia leads on to the question of how to actually define this literature.

Refine search results

2 Česká literatura (Czech Literature)

1 Colloquia Germanica Stetinensia

1 Studia Politologiczne

2 2013

1 2012

1 2009

1 Andreas P.

1 Mrożek S.

1 Pató M.

1 Łukowski W.

Jak „obdzielić” politykę resztkami nowoczesności?

HANS WERNER RICHTER – DAS „ICH“ DER „GRUPPE 47“. VON DER POLITISCHEN PUBLIZISTIK ZUR LITERARISCHEN WERKSTATT

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

Sándor Márai jako československý autor?