Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  longitudinální studie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Osobnostní prediktory generativity v rámci Cloningerova modelu temperamentu a charakteru: rys sebepřesažení predikuje generativní jednání

100%
Blatný M., Jelínek M., Osecká T.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 4
413-420
EN
Objectives. The research of personality correlates and predictors of generativity is largely based on five-factor model of personality. Less attention is paid to other personality models. One of another suitable models is Cloninger’s model of personality, which distinguishes temperament and character traits of personality. Sample and setting. Two aspects of generativity, concern (Loyola Generativity Scale) and action (Generative Behavior Checklist), were predicted in a group of middle-aged people (N = 83, 58% women, mean age 53 years) based on personality traits ten years earlier. Hypotheses. Authors assumed that generative concern and generative action would be predicted by the traits of harm avoidance, novelty seeking, and self-transcendence. Statistical analysis. Data was analyzed using the correlation and regression analysis with the use of bootstrapping. Results. Generative concern and generative action can be predicted on the basis of personality traits, but in the case of generative concern, none of the predictors showed a separate statistically significant effect. A significant predictor of generative action was the dimension of self-transcendence. The self-transcendence, defined as the concept of own participation in the world as a whole, is not included within the five-factor model, and the results thus suitably complement the existing knowledge of personality factors of generativity. Study limitation. The study has two limitations: first, the research was performed with a relatively small sample size, and second, both generativity and personality traits were assessed only once during the longitudinal study, at different age levels.
CS
Cíle. Dosavadní výzkumy osobnostních korelátů a prediktorů generativity jsou převážně založeny na pětifaktorovém modelu osobnosti. Méně pozornosti je věnováno jiným osobnostním modelům. Jako další vhodný se jeví Cloningerův model osobnosti, který rozlišuje temperamentové a charakterové rysy osobnosti. Soubor. Dva aspekty generativity – zájem (Loyola Generativity Scale) a jednání (Generative Behavior Checklist) – byly predikovány u souboru osob ve střední dospělosti (N = 83, 58 % žen, průměrný věk 53 let) na základě osobnostních rysů zjišťovaných o deset let dříve. Hypotézy. Autoři předpokládali, že generativní zájem a generativní jednání budou předpovídány rysy vyhýbání se poškození, vyhledávání nového a sebepřesažení. Statistická analýza. Data byla analyzována postupy korelační a regresní analýzy s využitím bootstrappingu. Výsledky. Generativní zájem i generativní jednání mohou být predikovány na základě osobnostních rysů, nicméně v případě generativního zájmu ani jeden z prediktorů nevykazoval samostatný statisticky významný vliv. Signifikantním prediktorem generativního jednání byla dimenze sebepřesažení. Rys sebepřesažení definovaný jako představa o vlastní účasti ve světě jako celku nemá v rámci pětifaktorového modelu obdobu, výsledky tudíž vhodně doplňují dosavadní poznatky o osobnostních souvislostech generativity. Limitace. Studie má dvě limitace: za prvé, výzkum byl proveden s relativně nízkým počtem osob, za druhé, jak generativita, tak osobnostní rysy byly v průběhu longitudinální studie zjišťovány pouze jednou, na různých věkových stupních.
2
Content available remote

Stabilita a změna osobních hodnot u lidí s různými trajektoriemi životní dráhy: longitudinální studie

100%
Millová K., Blatný M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 6
520-536
EN
Background. Previous research on the stability of personal values in the context of life transitions has usually focused on the presence of a single transition. However, life transitions in everyday life occur simultaneously with other life transitions. The aim of this longitudinal study was therefore to identify different trajectories of life transitions in young adults and to compare the stability of their personal values. Method. In the first wave of research, participants were 18-33 years old; in the second wave, they were 29-43 years old (N = 632; 392 women). In both waves, they completed Schwartzʼs Portrait Value Questionnaires (PVQ); in the second wave, they completed the Life History Calendar focusing on the presence of entry into life transitions. Results. Latent class analysis revealed two trajectories: Experienced transitions (people who experienced all observed transitions) and Partially experienced transitions (people who experienced only entry into regular employment and part of them entered cohabitation). Differential stability of personal values occurred in both trajectories. The differences in the stability of values found between the individual trajectories were insignificant, except for personal values universalism and tradition. Although before entry into life transitions, personal values were not significant predictors of belonging to a particular trajectory, after their experiencing people with the Experienced transitions trajectory more often reached lower levels of values associated with openness to change.
CS
Dosavadní výzkum zabývající se stabilitou osobních hodnot v kontextu prožitých životních tranzic se obvykle soustředil na přítomnost jedi-né tranzice. Životní tranzice se však v běžném životě vyskytují zároveň s dalšími životními tranzicemi. Cílem této longitudinální studie byla proto identifikace různých trajektorií životních tranzic u mladých dospělých a srovnání stability jejich osobních hodnot. V první vlně výzkumu měli participanti 18–33 let; v druhé vlně měli 29–43 let (N = 632; 392 žen). V obou vlnách vyplnili Schwartzovy Dotazníky hodnotových portrétů (PVQ); v druhé vlně vyplnili Kalendář historie života zjišťující přítomnost životních tranzic. Analýza latentních tříd odhalila dvě trajektorie: Prožité tranzice (lidé, kteří prožili všechny sledované tranzice) a Částečně prožité tranzice (lidé, kteří prožili vstup do pravidelné-ho zaměstnání a část z nich kohabitaci). Dife-renciální stabilita osobních hodnot se objevila u obou trajektorií. Zjištěné rozdíly v stabilitě hodnot mezi jednotlivými trajektoriemi byly nevýznamné, vyjma osobních hodnot univerza-lismus a tradice. Ačkoli před prožitím životních tranzic nebyly osobní hodnoty významnými prediktory příslušnosti ke konkrétní trajektorii, po jejich prožití lidé s trajektorií Prožité tranzice dosahovali častěji nižší úrovně v hodnotách spo-jených s otevřeností změně.
3
Content available remote

Kognitivní a motorické vývojové trajektorie nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností

100%
Hoffmannová P., Burešová I.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 2
130-144
EN
A premature birth is still a topical issue around the world. Despite advanced health care, prema-ture infants show a wide range of health com-plications that affect their development with varying degrees of intensity. The problems most associated with cognitive and motor develop-ment include sensory organs and brain dam-ages. However, the psychomotor development of premature infants may be impaired even if such neurosensory impairment is not present and it may go in different directions. The aim of this work is to provide an overview of possible trajectories of cognitive and motor development in premature children and to point out the need for interdisciplinary long-term care for these in-dividuals.
CS
Problematika předčasného porodu je ve světě stále stěžejním tématem, protože i navzdory pokročilé zdravotní péči vykazují předčasně narozené děti široké spektrum zdravotních kom-plikací, které s různou mírou intenzity ovlivňují jejich vývoj. K problémům nejčastěji spjatým s kognitivním a motorickým vývojem se řadí poškození smyslových orgánů a mozku. Psycho-motorický vývoj nedonošených dětí může však být narušen i v případě, že není takovéto neuro-senzorické postižení přítomno a může se ubírat různými směry. Cílem této práce je poskytnout přehled možných trajektorií kognitivního a mo-torického vývoje u předčasně narozených dětí a poukázat tak na nezbytnost interdisciplinární dlouhodobé péče o tyto jedince.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.