Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  médium
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Co říká duha?

100%
Ritter M.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2016
|
vol. 54
28-35
EN
Seeking to establish a theory of experience overcoming the horizon of the Enlightenment, in some of his earlier texts Benjamin reflects on phantasy. These reflections establish a logics or language of the world besides the (Neo-Kantian) duality of intuition and reason, or receptivity and spontaneity. This language, instantiated especially by the rainbow, discloses the truth without application of rational categories. The truth, however, does not disclose itself, and cannot be conceived of, simply as a continuum of one medium. Rather, it appears in a discontinuity transcending this medium without disturbing it.
2
Publication available in full text mode
Content available

Vplyv informačno-komunikačných technológií na výučbu

100%
Pavlovkin J., Stebila J.
Dydaktyka informatyki
|
2016
|
vol. (11) 2016
84-90
SK
Informačno-komunikačné technológie predstavujú množinu techník, postupov a prostriedkov, ktoré sa využívajú na sprostredkovanie informácií. Medzi najvýznamnejšie možno zaradiť jazyk, písmo, kníhtlač, telegraf, telefón, rozhlas, televíziu či počítač. Ich typickými predstaviteľmi sú komunikačné médiá. Termín médium vychádza z technologického aspektu komunikácie, v ktorej plní úlohu sprostredkovateľa, nosiča informácií. V článku je opísaný vplyv niektorých informačno-komunikačných technológií na vzdelávanie.
EN
Information and communication technology is a set of techniques, procedures and instruments that are used for mediation information. Among the most important communication technologies can be included as language, writing, book printing, telegraph, telephone, radio, television and the computer. Communication media are a typical representative of ICT. Medium term based on the technological aspects of communication, which acts as an intermediary, the information carrier. The article describes the impacts of ICT on education.
3
Content available remote

Zrcadlení Cézannem: poznámka k teorii obrazu u Maurice Merleau-Pontyho

80%
Murár T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 3
561-577
EN
The study addresses the interpretation of the French painter Paul Cézanne’s art in the thinking of Maurice Merleau-Ponty in 1945. The interpretation is mostly seen as a part of Merleau-Ponty’s argumentation of the phenomenology of perception, but the method itself that Merleau-Ponty used to formulate the meaning of Cézanne’s art is neglected. The study endeavors to connect this overlooked aspect of Merleau-Ponty’s thinking with the art-historical interpretation of Cézanne’s work during the 1930s, combining Merleau-Ponty’s argument with the interpretation of Cézanne’s work articulated by the Viennese art historian Fritz Novotny. The supposition of this comparison is Merleau-Ponty’s direct connection to Novotny when the question arises as to how Merleau-Ponty reacted to late art-historical modernism and by what steps could he transform the perception of fine arts at the end of World War II when, in history and art theory, there is considered to be a fissure between pre-war modernity and the beginning of the “science of the image”.
CS
Studie se zabývá výkladem umění francouzského malíře Paula Cézanna v myšlení Maurice Merleau-Pontyho v roce 1945. Výklad bývá většinou interpretován jako součást argumentace Merleau-Pontyho fenomenologie vnímání, avšak samotný způsob formulace významu Cézannova umění Merleau-Pontym bývá opomíjen. Studie se snaží tento přehlížený aspekt Merleau-Pontyho uvažování propojit s uměleckohistorickou interpretací Cézannova díla ve třicátých letech 20. století, a to spojením Merleau-Pontyho argumentace s interpretací Cézannovy tvorby, kterou rozvinul vídeňský historik umění Fritz Novotny. Předpokladem této komparace je Merleau-Pontyho přímé navazování na Novotnyho, kdy vzniká otázka, jakým způsobem Merleau-Ponty reagoval na pozdní uměleckohistorickou modernu a jakými postupy mohl proměnit vnímání výtvarného umění na konci druhé světové války, kdy se v dějinách i teorii umění uvažuje o zlomu mezi předválečnou modernou a počátkem „vědy o obrazu“.
4
Publication available in full text mode
Content available

Overovanie vplyvu informačno-komunikačných technológií na výučbu

80%
Pavlovkin J., Stebila J.
Dydaktyka informatyki
|
2016
|
vol. (11) 2016
91-99
SK
V predkladanom článku autori uvádzajú predmet, vzorku a výsledky realizovaného prieskumu. Údaje spracované do tabuliek a grafovnásledne interpretujú, v závere uvádzajú aj odporúčania pre pedagogickú teóriu a prax.
EN
Inthis article the authors set subject, methodology and the results of the survey. The gained data are interpreted by graphs and charts which also explain and refer to recommendations for pedagogical theory and practice.
5
Publication available in full text mode
Content available

Informační moment v literární teorii a české experimentální poezii 60. let

71%
Müller R.
Slovo a smysl - Word & Sense
|
2020
|
vol. 17
|
issue 1
100-127
EN
This study aims to reconstruct the impact of information theory (and cybernetics) on literary theory (semiotics) during the 1950s and 1960s, as well as the directions in which the same paradigm came to inspire 1960s Czech experimental poetry. Given the limitations of information theory vis-à-vis some crucial questions of communication, what was the foundation of this inspiration? The first part of the study concentrates on various important modifications of the paradigm in the context of information aesthetics (Max Bense), information poetics (Umberto Eco) and structuralist literary theory (Miroslav Červenka). The second part explores the position of the ‘information’ current within the context of 1960s Czech experimental poetry, including its avant-garde antecedents. The third part focuses on the experimental texts of Zdeněk Barborka, whose work is notable for being situated at the crossroads of several different tendencies. Finally, the study raises the question concerning the deeper implications of the ‘information moment’, with the suggestion that they might be found in the context of the development of media (communication) technologies as well as the genealogy of the media discourse, which emerges at this ‘moment’ from its prehistory to enter into its actual historical phase.
6
Content available remote

Komunikace a roztok. K pojetí média u Raymonda Williamse

71%
Šebek J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 5
684-710
EN
This study deals with the concept of media in the work of British literary and cultural theorist Raymond Williams. It is based on the observation that the concept of media never predominated in Williams's work, but that together with such associated concepts as communication, transmission and process this concept is constantly present within it, offering the option of interpretations different to those presented by Williams himself. The first part briefly presents the media aspects of Williams's books Culture and Society, 1780–1950 (1958), The Long Revolution (1961) and Communications (1962): the key term in these works is communication, with literature and art as specific cases. Williams believes that communication needs to be understood in a broad sense as a creation of societies and communities, and that it cannot be reduced to the technical aspect of the communication mechanisms. Media are conceived here as the established means of communication that have emerged historically, and the conception is highlighted whereby they are of key importance for an understanding of culture as currently lived, as a "solution" in contrast to a "precipitate". The second phase of Williams's thinking on media is characterized by an explicit focus on this term and the comprehensive examination of specific "new" media, particularly in the book Television: Technology and Cultural Form (1974). At the same time, however, Williams comes to terms with the most influential media theory of that period, expounded by Marshall McLuhan. Williams rejects McLuhan's notion that considers "technological determinism" to be of central importance, though he subsequently does identify "medium" with the narrowly conceived technological aspect, while making particular use of the term "means of communication", which he separates into amplificatory, durative and alternative means. On the basis of a more detailed argument, the third section of the study proposes a reading which, in spite of Williams's explicit rejection of the term "medium", understands that his thinking continues to be highly "medial". It is from this standpoint that Williams's two most important theoretical books Marxism and Literature (1977) and Culture (1981) are interpreted. Particularly thought-provoking is Williams's understanding of culture as a "solution", whereas the media can actually be considered to be the means of "dissolution", facilitating the fusion of "signifying systems" and of various (artistic and non-artistic) areas of human activity and experience. In his book Marxism and Literature this view can also apply to Williams's understanding of literature. Hence this study provides a deeper insight into media issues in Williams's work and shows that they form the inspirational axis for Williams's thinking on literature and culture.
CS
Studie se zabývá pojetím média v díle britského literárního a kulturního teoretika Raymonda Williamse. Vychází z pozorování, že pojem médium se sice ve Williamsově myšlení nikdy nestal dominantním, ale je v něm – spolu s příbuznými pojmy jako komunikace, přenos, proces ad. – trvale přítomný a nabízí i možnost odlišných interpretací, než které předkládá sám Williams. V první části jsou stručně představeny mediální aspekty Williamsových knih Culture and Society, 1780–1950 (1958), The Long Revolution (1961) a Communications (1962): klíčovým konceptem v nich je komunikace, jejímiž specifickými případy jsou i literatura a umění. Komunikaci je podle Williamse třeba chápat v širokém smyslu jakožto tvorbu společnosti a komunit a není možné ji redukovat na technickou stránku komunikačních aparátů. Média jsou zde pojata jako historicky vzniklé ustálené komunikační prostředky a naznačeno je už i pojetí, podle nějž jsou klíčová pro chápání kultury jakožto aktuálně žité, jako „roztoku“ (solution) oproti „usazenině“ (precipitate). Pro druhou fázi Williamsova myšlení o médiu je příznačné explicitní soustředění na tento pojem a komplexní zkoumání konkrétních „nových“ médií, zejm. v knize Television: Technology and Cultural Form (1974). Současně se ovšem Williams vyrovnává s dobově nejvlivnější teorií médií Marshalla McLuhana a jeho pojetí, které považuje za ústřední případ „technologického determinismu“, odmítá. Od tohoto momentu tak bude médium ztotožňovat právě s úzce chápaným technologickým aspektem, a namísto něj bude užívat zejm. pojem „komunikační prostředky“ (means of communication), které dělí na prostředky amplifikační, durativní a alternativní (amplificatory, durative and alternative). Ve třetí části studie je na základě podrobnější argumentace navrženo čtení, které navzdory Williamsovu explicitnímu odmítnutí pojmu média chápe jeho myšlení i nadále jako výsostně mediální. Touto optikou jsou pak interpretovány dvě nejvýznamnější Williamsovy teoretické knihy, Marxism and Literature (1977) a Culture (1981). Jako podnětné se jeví zejména dále rozvíjené Williamsovo chápání kultury jakožto „roztoku“, přičemž právě média lze považovat za prostředky „rozpouštění“ (dissolution), umožňující prolnutí jednotlivých „signifikačních systémů“ (signifying systems), resp. různých (uměleckých i mimouměleckých) oblastí lidské činnosti a zkušenosti. Tento pohled lze vztáhnout také na Williamsovo chápání literatury v knize Marxism and Literature. Studie tak poskytuje hlubší vhled do problematiky média ve Williamsově díle a ukazuje, že tvoří inspirativní osu Williamsova uvažování o literatuře a kultuře.
7
Content available remote

Povaha písma, jeho meze a nosiče : výpisky a poznámky k historickým aspektům mediální dimenze psaní a literární komunikace

61%
Glanc T.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 6
835-859
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.