Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  metrical books
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Imiona chrzestne mieszkańców Iskrzyni w XIX wieku na podstawie metryk parafi i Krościenko Wyżne z lat 1848-1900

100%
Rachwał P.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
2010
|
vol. 94
257-274
EN
The basic sources for research on the names of Iskrzynia inhabitants in the 19th century were baptismal registers from the years 1848-1900. The author focused on different factors which could affect the choice of a Christian name, that is to say, family tradition, literary influence, changing fashion. It was also pointed out that the relation between the date of baptism and a saint patron played an important role in deciding on a name for a child. Over 47% of boys received the names of patrons whose days were in the month of their baptism, for girls the percentage was almost 26%. The range of Iskrzynia inhabitants’ names given in baptism is wide. In the studied period there were 59 kinds of male names and 59 female ones. The most popular male names were: Jan, Stanisław, Franciszek, Józef and female ones: Marianna, Aniela, Katarzyna and Helena.
2
Content available remote

The polyonymy in the baptismal records of the Deanery Łunna (the north-eastern territory of the former Poland) in a cultural and sociological context

84%
Dacewicz L.
Acta onomastica
|
2021
|
vol. 62
|
issue 1
7-17
EN
The article focuses on the phenomenon of polyonymy in the north-eastern territory of former Poland in the 1920’s. This was a special period in Poland’s history as the country, until it regained its independence in 1918, had for many years been a part of the Russian Empire. The main purpose of this work was to show a special case of polyonymy in the context of high frequency of giving three to four baptismal names to the children in the aristocratic Bisping family in Wielkie Eysymonty parish (Łunna deanery, Wilno diocese). In the children’s baptismal records there were as many as 18 names of their mother Maria Józefa Bisping of the noble Zamoyski family, and three names of their father Jan Bisping Massalan’s entailer. The tradition of giving two or more Christian names to one person was rooted in the need of intercession with a larger number of patron saints, and also of honouring namesakes from among family and aristocratic protectors alike. Polyonymy in the Bisping family influenced the naming traditions cultivated by other W. Eysymonty parishioners; many children in this parish were baptized with two names. The anthroponymic material comes from metrical books kept in the Diocesan Archive in Białystok.
CS
Článek je věnován fenoménu polyonymie v severovýchodní oblasti bývalého Polska ve dvacátých letech 20. století. Toto období je pro Polsko významné z toho důvodu, že až do té doby bylo po mnoho let součástí Ruska (k znovuzískání nezávislosti došlo v roce 1918). Hlavním cílem je ukázat výskyt polyonymie v kontextu tradice používání tří až čtyř křestních jmen ve šlechtické rodině Bispingů ve farnosti Wielkie Eysymonty (děkanství Łunna v diecézi Wilno). V záznamech pokřtěných dětí bylo doloženo až 18 jmen jejich matky Marie Józefy Bispingové ze šlechtického rodu Zamoyskich a tři jména jejich otce Jana Bispinga, dědice massalanského panství (farnost W. Eysymonty). Tradice dvou a více křestních jmen pro jednu osobu byla hluboce zakořeněna v potřebě mít svaté jako své přímluvce a patrony a také jako projev úcty vůči svým jmenovcům a ochráncům v rodině a v aristokratických kruzích. Polyonymie v rodině Bispingů měla vliv na tradici pojmenování mezi farníky ve W. Eysymonty a mnoho dětí v této farnosti dostalo při křtu dvě jména. Antroponymický materiál pochází z matričních knih uchovaných v diecézním archívu v Białystoku.
3
Publication available in full text mode
Content available

Spis ludności Diecezji Krakowskiej prymasa Michała Jerzego Poniatowskiego z 1787 roku (cd.)

84%
Kumor B.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1979
|
vol. 39
237-277
EN
-
4
Publication available in full text mode
Content available

Inwentarz łacińskich ksiąg metrykalnych Archiwum Diecezjalnego w Częstochowie: (cd.)

84%
Związek J.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1979
|
vol. 38
32-72
EN
-
5
Publication available in full text mode
Content available

Spis ludności Diecezji Krakowskiej prymasa Michała Jerzego Poniatowskiego z 1787 roku. Nr 5 (cd.)

84%
Kumor B.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1979
|
vol. 38
151-188
EN
-
6
Publication available in full text mode
Content available

Spis ludności Diecezji Krakowskiej prymasa Michała Jerzego Poniatowskiego z 1787 roku. Nr 5

84%
Kumor B.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1978
|
vol. 37
361-400
EN
-
7
Publication available in full text mode
Content available

Początki ksiąg metrykalnych

84%
Krupas J.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1961
|
vol. 2
|
issue 1-2
5-42
EN
-
8
Publication available in full text mode
Content available

Inwentarz łacińskich ksiąg metrykalnych Archiwum Diecezjalnego w Częstochowie

67%
Związek J.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
1978
|
vol. 37
175-220
EN
-
9
Publication available in full text mode
Content available

Katolickie księgi metrykalne diecezji elbląskiej

67%
Zawadzki W.
Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne
|
2005
|
vol. 84
373-393
DE
Der Autor präsentiert die Rolle des Diözesanarchivs in Elbląg (Elbing) für die Sicherstellung der sich im Besitz der Pfarreien der Diözese Elbląg befindlichen Archivalien, wobei er sich besonders auf die Matrikelbücher konzentriert. Diese manchmal sehr beschädigten Bücher konnten in Kooperation mit der Stiftung für Deutsch-Polnische Zusammenarbeit konserviert und im Diözesanarchiv sichergestellt werden. Es gelang (in den Jahren 2001-2002), eine beträchtliche Anzahl Bücher aus dem Zentralen Bischöflichen Archiv in Regensburg zurückzugewinnen, wohin sie während des 2. Weltkrieges aus Polen verbracht worden waren. Die Rückgabe der Bücher erfolgte dank der Zusammenarbeit der Bischofskonferenzen von Polen und Deutschland. Infolge dieser Ereignisse gelang es, im Diözesanarchiv in Elbląg 418 katholische Matrikelbücher zu versammeln. Im zweiten Teil des vorliegenden Artikels präsentiert der Autor einen Katalog dieser Bücher.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.