Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  mezinárodní příslušnost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Souběh sudiště a rozhodného práva pro rozvod mezinárodního manželství a související vypořádání majetkových poměrů

100%
Pfeiffer M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 6
457-472
EN
The article deals with mutual interplay between fundamental rules of private international law – jurisdiction rules and conflict of laws rules. They are in principle independent rules fulfilling different functions and not necessarily interconnected. But their coordination may, under certain conditions, result in concurrence of forum and applicable law when the court deciding on the merits applies its own substantive law. The article analyses in general the various ways in which the concurrence of forum – ius (jurisdiction and applicable law) can be achieved and focuses in detail on whether and to which extent the concurrence of forum and applicable law is achievable pursuant to the relevant instruments in a sub-area of international family law – in matters of cross-border divorce and related liquidation of matrimonial property regime. As a part of the analysis the relevant connecting factors, relevant moments of their assessment and the degree of party autonomy (choice of court and choice of applicable law) are put under scrutiny.
CS
Článek se zabývá vzájemným vztahem základních norem mezinárodního práva soukromého – norem pro určení mezinárodní příslušnosti soudu a norem pro určení rozhodného práva. V zásadě se jedná o samostatné normy, které plní různé funkce a které nemusí být vzájemně provázány. Jejich vzájemná koordinace však za určitých podmínek může vést k souběhu sudiště a rozhodného práva. V takovém případě pak soud, který rozhoduje ve věci samé, aplikuje své vlastní hmotné právo. Článek jednak rozebírá v obecné rovině způsoby, kterými lze souběhu forum – ius (sudiště a rozhodného práva) v mezinárodním právu soukromém dosáhnout, a jednak podrobně analyzuje, zda a do jaké míry k souběhu sudiště a rozhodného práva vede relevantní právní úprava dílčí oblasti mezinárodního rodinného práva – rozvodu manželství s mezinárodním prvkem a související vypořádání manželského majetkového společenství. V rámci analýzy příslušných jurisdikčních a kolizních norem je pozornost soustředěna mj. na aplikované hraniční určovatele, moment jejich posouzení a míru připuštěné autonomie vůle stran (tedy možnosti stran zvolit si soud a rozhodné právo).
2
Content available remote

Význam a pojetí obvyklého pobytu (nejen) v evropském mezinárodním právu soukromém a procesním. Habilitační přednáška

100%
Drličková K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 6
466-476
EN
The aim of this article is to analyse the importance and conception of habitual residence especially in the European private international law. In the regulations of European private international law, habitual residence appears as a connecting factor determining applicable law as well as a criterion determining international jurisdiction of courts. Habitual residence of other natural persons (not acting in the course of their business activity) is not defined in European private international law. The interpretation of the concept of habitual residence is autonomous. A uniform conception of habitual residence within the framework of European private international law exists as regards the basic characteristics of this institute. Habitual residence constitutes factual relationship to a particular place and must be determined on the basis of an assessment of all circumstances of each case. Habitual residence represents the centre of a person’s vital interests. However, in determining habitual residence, account must be taken to the specifics of the regulation in question, to the governed legal relationships as well as to the legal status of a person concerned. The physical presence of a person in the given state is necessary for the existence of habitual residence. However, the mere physical presence in a particular state is not enough. Integration in the social environment must also be present. The intention of a person to reside in the given state for a long time and to establish a permanent or usual centre of vital interests there is not a necessary or decisive condition for establishing habitual residence. Given the nature of habitual residence, a situation should not arise where a person does not have any habitual residence. For purpose of the rules of European private international law, it is always necessary to determine only one habitual residence of a person concerned.
CS
Cílem článku je analýza významu a pojetí obvyklého pobytu především v evropském mezinárodním právu soukromém a procesním. V předpisech evropského mezinárodního práva soukromého a procesního figuruje obvyklý pobyt jako hraniční určovatel i jako kritérium pro určení mezinárodní příslušnosti soudů. Obvyklý pobyt ostatních fyzických osob (nejednajících při výkonu podnikatelské činnosti) není v rámci evropského mezinárodního práva soukromého a procesního definován. Výklad pojmu obvyklý pobyt je autonomní. O jednotné koncepci obvyklého pobytu v rámci evropského mezinárodního práva soukromého a procesního lze hovořit, pokud jde o základní charakteristiku tohoto institutu. Obvyklý pobyt představuje faktický vztah k určitému místu a musí být určen na základě posouzení všech konkrétních skutkových okolností v každém jednotlivém případě. Obvyklý pobyt má představovat centrum životních zájmů osoby. Při určování obvyklého pobytu je však třeba vzít v potaz specifika příslušné právní úpravy, upravených právních poměrů a postavení dotčené osoby. Pro existenci obvyklého pobytu je nezbytná fyzická přítomnost osoby v daném státě. Pouhá fyzická přítomnost v určitém státě nestačí. Musí být přítomna i integrace v rámci sociálního prostředí. Úmysl osoby v daném státě dlouhodobě pobývat a zřídit si tam trvalé či obvyklé centrum zájmů není nezbytnou či rozhodující podmínkou pro založení obvyklého pobytu. S ohledem na povahu obvyklého pobytu by neměla nastat situace, kdy osoba obvyklý pobyt nemá. Pro účely předpisů evropského mezinárodního práva soukromého a procesního je třeba určit vždy právě jeden obvyklý pobyt.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.