Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  mezinárodní právo
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Secesia v súčasnom medzinárodnom práve

100%
Sieniawski P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 10
894-914
EN
The aim of this article is to define secession through its key elements as well as to find out whether a right to secede does exist in contemporary international law. The article aslo points out different approaches to the problem of legality of secession in international law. Based on legal assessment, secession can be ex post regarded as legal, illegal or neutral. A secesion is illegal when it violates the jus cogens norms, such as the prohibition of threat or use of force. Otherwise it is a legally neutral act, since international law contains neither prohibition of secession nor its permission. A specific case of secession is an internal armed conflict (civil war) between the central government and a rebellious separatist group. The prohibition of threat or use of foce is confined to the sphere of relations among States and thus internal armed conflicts cannot be condemned by international law.
SK
Cieľom tohto článku je definovanie pojmu "secesia" prostredníctvom jeho kľúčových definičných elementov, pri súčasnom náčrte rôznorodosti vymedzenia tohto pojmu v doktríne medzinárodného práva. Taktiež rozoberá právo národov na sebaurčenie z hľadiska jeho vonkajšieho i vnútorného aspektu. Z uvedeného práva ako kogentnej normy medzinárodného práva s pôsobnosťou erga omnes odvodzuje časť teoretikov právo na secesiu. Článok poukazuje na skutočnosť, že zásada teritoriálnej integrity nemôže znamenať implicitný zákas secesie, nakoľko táto zásada platí iba vo vzťahu medzi štátmi a nie medzi štátom a separatistickou entitou. V závere analyzuje diskurz v rámci doktríny medzinárodného práva vo vzťahu k otázke legality secesie a predkládá niekoľko úvah de lege ferenda ohľadom možného budúceho vývoja tohto inštitútu.
2
Content available remote

Abuse of cyberspace within the crisis in Ukraine

100%
Valuch J., Hamuľák O.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
94-107
EN
The cyber sphere forms a fifth domain of activities were interactions between state and non-state actors could happen. It starts to play an important role within the conflicts and hostilities. Especially in these situations, international society does not have a unified view on the question how to deal with the activities in cyberspace. We could see the different forms of abuse of cyberspace also within the crisis in Ukraine. This crisis is a good example of the complexity of the legal approach and the (non)capability of the legal understanding of cyber operations and attacks. The goal of this article is to highlight this complexity and to determine the status of cyber incidents realized in the Ukraine from the perspective of international law.
3
Content available remote

Antarktida : představení a promýšlení práva

84%
Křepelka F.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 1
21-38
EN
At the occassion of bicentennial of discovery of Antarctica in 1820, the paper addresses the legal framework applicable to this ice-covered continent. Territorial claims of several countries met the rejection of international community. Countries involved in Antarctic polar research gradually established Antarctic Treaty System for its management. Environment protection has become primary concern in contemporary Antarctica. Thanks to its systematic research activities conducted at the Mendel Polar Station, the Czech Republic achieved a privileged position in the system Czech involvement resulted into enactment of Czech Antarctic Law.
CS
Při příležitosti dvousetletého výročí objevení Antarktidy v roce 1820 se věnujeme právnímu rámci tohoto ledem pokrytého světadílu. Územní nároky některých států čelí odmítání mezinárodního společenství. Státy provádějící antarktický polární výzkum postupně vytvořily Antarktický smluvní systém pro její správu. Výzvou doby je ochrana antarktického životního prostředí. Česká republika získala v tomto systému díky soustavnému výzkumu výsadní postavení. České angažmá vyústilo ve vytvoření českého antarktického práva.
4
Content available remote

Sankce z pohledu mezinárodního práva

84%
Bílková V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 6
481-495
EN
This paper considers international sanctions from the perspective of international law. It seeks to identify some of the ambiguities surrounding the notion of sanctions and, at the same time, to explain what sanctions may include and how they operate. The first chapter defines sanctions, provides their typology, and distinguishes four main stages of their historical development. The second chapter shows that sanctions do not have a uniform legal basis in international law, but, rather, fall under different institutions, depending on their author and the grounds for their adoption. In addition to UN collective sanctions, current international law also knows other types of collective sanctions as well as autonomous sanctions, which usually qualify as retorsion or (individual or collective) countermeasures.
CS
Tento příspěvek se zaměřuje na problematiku sankcí z pohledu mezinárodního práva. Snaží se upozornit na některé nejasnosti, jež používání výrazu sankce provázejí, a zároveň co nejpřehledněji zmapovat, co vše sankce zahrnují a jak fungují. První kapitola sankce vymezuje, nabízí jejich typologii a rozlišuje čtyři hlavní etapy jejich vývoje. Druhá kapitola ukazuje, že sankce nemají v mezinárodním právu jednotný právní základ, ale spadají pod různé instituty v závislosti na tom, kdo vůči komu a na jakém základě je přijímá. Kromě kolektivních sankcí OSN zná současné mezinárodní právo některé další kolektivní sankce a také sankce autonomní, jež obvykle spadají pod retorze anebo pod (individuální či kolektivní) protiopatření.
5
Content available remote

Ruská revolúcia, federalizmus a práva národnostných menšín (poznámky k problematike z perspektívy uplynulých sto rokov)

67%
Halász I.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 11
949-960
EN
The paper deals with the short history of the Soviet minority policy from 1917 to 1991 and especially focuses on the historical and ideological aspects of this policy. One of the main pillars of this policy was the right of nations to self-determination. From this right followed Soviet federalism and the worldwide process of decolonisation. The paper shortly deals with the impact of Soviet Union on its minority policy towards its satelite states. The Soviet pattern has helped to revitalize the standard minority policy based on the right to education in mother tongues and to the using of this language in the public life. Paralelly with the process of the gradual decrease of the impact of the Soviet pattern after 1968, nationalism in several communist countries of the Central and Eastern Europe was reborn.
SK
Príspevok sa venuje krátkej histórii národnostnej politiky ZSSR od roku 1917 až po rok 1991. Osobitnú pozornosť venuje historickým a ideologickým aspektom tejto politiky. Jedným zo základných pilierov tejto politiky bolo ťažko uchopiteľné právo národov na sebaurčenie, ktoré vo vnútropolitickej rovine umožnilo vznik sovietskeho federalizmu, v medzinárodnoprávnej sfére zase zintenzívnilo proces dekolonizácie. Príspevok sa krátko venuje aj vplyvu sovietskej národnostnej politiky na jeho satelity po roku 1945. Tu tento vzor po určitý čas pomohol revitalizovať klasickú národnostnú politiku založenú na práve na vzdelanie vo vlastno jazyku a používanie tohto jazyka vo verejnom styku. Paradoxne, práve paralelne s ideologickým oslabovaním tohto vplyvu po roku 1968 sa začali intenzívnejšie prebúdzať nacionalistické tendencie v rámci jednotlivých štátov strednej a východnej Európy.
6
Content available remote

K niektorým teoretickým aspektom medzinárodnej justičnej spolupráce v trestných veciach

67%
Bednár D.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 7
597-610
EN
The paper deals with analysis of international judicial cooperation in criminal matters and its various institutes, subjects and basic principles. It defines the relationship between international and national law, and internal and external sovereignty of the state. It refers to the difference between international criminal law and internationalized criminal law. It states that the objectives to pursue international legal assistance in criminal matters, are the same as those of criminal law at all.
SK
Príspevok sa zaoberá analýzou medzinárodnej justičnej spolupráce v trestných veciach a jej rôznymi inštitútmi, subjektami a základnými zásadami a princípmi. Definuje vzťah medzi medzinárodným a vnútroštátnym právom a vnútornou a vonkajšou zvrchovanosťou štátu. Poukazuje na rozdiel medzi medzinárodným trestným právom a zmedzinárodneným trestným právom. Uvádza, že ciele sledované prostredníctvom medzinárodnej právnej pomoci v trestných veciach sú v podstate rovnaké ako ciele trestného práva vôbec.
7
Content available remote

Síla, moc a mezinárodní právo

59%
Mrázek J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 3
205-223
EN
This essay has been focused on the relationship between international law and power. The author starts with doctrine of “classical legal thought” and negative reaction of the followers of “legal realism” to this “classicism”. The “realists” generally view international law as a result of the interests of powerful states. H. Morgenthau was maybe the first who launched a broad attack on classical legal thought, stressing the decisive relationship between power, state behavior and international law. “Realism” became the leading position among U.S scholars in international law and the US foreign policy officials. The element of power and a hegemon’s national interest have got nevertheless very soon increasingly dominant position in the US foreign policy. The “realists” of all “schools” have many times argued, that international law should not constrain pursuit of the U.S. national interest and foreign policy. International law cannot be detached from politics but on the other side international law cannot be replaced by politics or morality. International law is the body of legal norms which governs the relations of states and other subjects of international law. It is not possible to deny the legally binding character of international law which constrains the freedom of actions of states and other subject. There is the duty of every state to fulfil in good faith its obligations under the generally recognized principles and rules of international law. Art. 103 of the UN Charter stipulates that in the event of a conflict between the obligations of members of the UN at least and their obligations under any other international agreements, their obligations under the Charter shall prevail. Claiming that the UN Charter collective security system has failed gives no justification to the “realist” conclusion that the use of force is no more subject to the rule of law and that “national self-interest” prevails. The author is trying to analyse the relationship between the “legality” and “legitimacy” in international law. Recourse to unilateral use force on the basis of legitimacy reason without the UNSC authorization has been in fact the claim that any humanitarian intervention is a legitimate exception to the prohibition of the use of force. This article constitutes also an attempt to reveal the basic difference between the rule and the policy approaches in international law. Author deals also with the extensive interpretation of legality and legitimacy of the use of force and in brief with the politics of international law.
CS
Tento článek se zaměřuje na vztah mezi mezinárodním právem, mocí a silou. Autor článku začíná své pojednání u „klasického právního myšlení“ a negativních reakcí „právního realismu“ vůči tomuto „klasicismu“. „Realisté“ obecně považují mezinárodní právo za výsledek zájmů mocných států. H. Morgenthau byl zřejmě první, kdo podnikl široký útok na klasické právní myšlení zdůrazněním rozhodujícího vztahu mezi mocí (silou), chováním státu a mezinárodním právem. „Realismus“ se stal klíčovým směrem mezi americkými teoretiky mezinárodního práva i v zahraniční politice USA. Prvek síly a hegemonisticky pojatý „národní zájem“ získaly za „studené války“ v zahraniční politice USA skutečně dominantní pozici. „Realisté“ všech škol a zaměření mnohokrát tvrdili, že mezinárodní právo nesmí omezovat „národní zájem“ a zahraniční politiku USA. Mezinárodní práva jistě nelze oddělovat od politiky. Na druhé straně však mezinárodní právo nelze nahrazovat politikou nebo pouhou morálkou. Mezinárodní právo je souborem právních norem, které řídí vztahy mezi státy a jinými subjekty mezinárodního práva. Nelze popírat právně závazný charakter mezinárodního práva, které omezuje volnost jednání státu a jeho ostatních subjektů. Existuje povinnost každého státu plnit v dobré víře své závazky na základě obecně uznaných principů a pravidel mezinárodního práva. Čl. 103 Charty OSN jasně stanoví, že v případě konfliktu mezi závazky členů OSN podle Charty a jejich závazky z jiných mezinárodních dohod mají závazky podle Charty přednost. Tvrzení, že systém kolektivní bezpečnosti OSN selhal, nedává ještě žádné ospravedlnění pro závěr „realistů“, že použití síly již nepodléhá „mezinárodní vládě práva“ a vlastní „národní zájem“ má přednost. Autor se pokouší o stručnou analýzu vztahu mezi „legalitou“ a „legitimitou“ v mezinárodním právu. Jednostranné uchýlení se k použití síly pouze na základě důvodů „legitimity“ bez autorizace OSN je vysoce kontroverzní. Autor článku odmítá tvrzení, že každá humanitární intervence je legitimní výjimkou ze zákazu použití síly. Článek je i pokusem ukázat základní rozdíly mezi legalistickým a politicky orientovaným přístupem v mezinárodním právu. Autor se kriticky zabývá rovněž extenzivním výkladem pojmů legality a legitimity při použití síly a krátce i politikou mezinárodního práva.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.