Search results

1

Druhé životy lidové hudby : folklorní hnutí jako pojítko mezi tradicí a individuální tvořivostí

100%

Kratochvíl M.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

vol. 54

|

issue 4

455-466

EN

This study is devoted to the phenomenon of the contemporary revival of folk music, to questions of the approach to its various forms, and to relationships with the organized folklore revival movement. It employs the theoretical concepts of Christopher Small and Thomas Turino, which allow the linking of music with the context in which it is performed. Three examples of the present-day revival of folk music in the Czech Republic are used to show how the same music can be employed for very different goals. Besides these difference, it also draws attention to the role of the organized folklore movement, i.e. a network of ensembles, festivals, and other institutions. The influence of this movement can be found in most forms of the revival of folk music, where it manifests itself both as a source of music education for the participants and as a regulatory instrument for evaluation of what elements are or are not understood as permissible.

CS

Studie Matěje Kratochvíla je věnována fenoménu současného návratu folklorní hudby. Na základě teoretického konceptu Christophera Smalla a Thomase Turina se autor zabývá problematikou propojením hudby s kontextem, v němž je provozována. Ilustruje to na třech příkladech ze současné folklorní scény v České republice, na nichž dokládá, jak rozdílný výsledek má způsob a kontext použité téže hudby.

2

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století

100%

Sehnal J.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

vol. 54

|

issue 4

377-440

EN

he study is devoted to the music at the monastery of Augustinian Canons in Šternberk (founded in 1371, closed in 1784) at the time of its greatest flourishing in the eighteenth century. The Latin annals of the Šternberk canonry are the main source for its history. This study presents information primarily about monophonic and polyphonic liturgical music and its specifications (plainchant was sung mainly by the canons – about 20 – while “figural music”, i.e. more elaborate musical settings including instruments, was performed by lay musicians who were also responsible for music on secular occasion such as visits and celebrations and during Carnival) and about the instrument collection and the period repertoire (the only preserved source with musical notation is a gradual dated to the years 1752–1755). Attention is also devoted to some musical events outside of the monastery and to military music during the war with Prussia.

CS

Studie Jiřího Sehnala je věnována augustiniánskému klášteru ve Šternberku na Moravě v 17. a 18. století. Autor se zde věnuje hudebnímu provozu zdejšího kůru, provozovanému repertoáru a dochovaným zmínkám o konkrétních událostech až do zrušení kláštera při reformách císaře Josefa II. v roce 1784. Druhá část studie je pokračováním textu z Hudební vědy, roč. 52, č. 3-4 (2015), s. 245-272.T

3

K okolnostem vzniku Slavnostního zpěvu, op. 113, Antonína Dvořáka

84%

Hallová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

vol. 52

|

issue 3-4

343-364

XX

Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách.

4

Bedřich Smetana a Riegrova rodina

84%

Pospíšil M.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

vol. 54

|

issue 2

179-200

XX

Studie Milana Pospíšila se zabývá kontakty mezi hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou a Františkem Ladislavem Riegerem s jeho rodinou. Rieger byl vůdčí postavou politického života v době českého národního obrození. Pospíšil v této studii podrobuje kritice tradiční pohled na tyto dvě osobnosti jako na nepřátele, jak jej vykládal Zdeněk Nejedlý, a s pomocí archivních dokumentů představuje ideologického nánosu prostý výklad vztahu těchto dvou osobností.

5

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století, část 1. - Olomouc

84%

Sehnal J.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

vol. 52

|

issue 3-4

245-272

XX

Studie Jiřího Sehnala se zabývá hudebním životem v augustiniánském klášteře u Všech svatých v Olomouci v době baroka a osvícenství.

6

Anton Grams berichtet an Gustav Großmann, Mozart schriebe eine neue Oper

84%

Jonášová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

vol. 53

|

issue 1

29-54

XX

Studie Milady Jonášové se zabývá nově objeveným dopisem hudebníka a kopisty Antona Gramse (1752-1823) řediteli německé divadelní společnosti Gustavu Friedrichu Wilhelmu Grossmanovi (1743-1796), jejich vzájemnými kontakty vůbec a provedeními oper hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta v Grossmannově produkci.

7

Barbara Chmara-Żaczkiewicz, Václav Vilém Würfel w Warszawie i w Wiedniu. Fakty i hipotezy, Warszawa 2017 Narodowy Instytut Fryderyka Chopina, ss. 398. ISBN 978-83-64823-70-1

84%

Sieradz M.

Muzyka

|

2019

|

vol. 64

|

issue 3

123-131

8

" Intonazioni degli Ebrei" from Benedetto Marcello's Estro poetico-armonico in Prague in 1729

67%

Jonášová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

vol. 52

|

issue 1

5-54

XX

Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka.

9

New Discoveries about Janáček's Choruses from 1873 to 1876 : (Texts - Parts - Chronology)

67%

Procházková J.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

vol. 54

|

issue 2

117-178

XX

Studie Jarmily Procházkové je věnována sborové tvorbě hudebního skladatele Leoše Janáčka v období let 1873-1876, jejíž vznik měl souvislost s Janáčkovým působením v brněnské Řemeslnické besedě Svatopluk. Autorka se zaměřuje na textové předlohy sborů, premiérová uvedení i na další recepci těchto skladeb.

Refine search results

8 Hudební věda (Musicology)

1 Muzyka

1 2019

4 2017

1 2016

3 2015

2 Jonášová M.

2 Sehnal J.

1 Hallová M.

1 Kratochvíl M.

1 Pospíšil M.

1 Procházková J.

1 Sieradz M.

Druhé životy lidové hudby : folklorní hnutí jako pojítko mezi tradicí a individuální tvořivostí

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století

K okolnostem vzniku Slavnostního zpěvu, op. 113, Antonína Dvořáka

Bedřich Smetana a Riegrova rodina

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století, část 1. - Olomouc

Anton Grams berichtet an Gustav Großmann, Mozart schriebe eine neue Oper

Barbara Chmara-Żaczkiewicz, Václav Vilém Würfel w Warszawie i w Wiedniu. Fakty i hipotezy, Warszawa 2017 Narodowy Instytut Fryderyka Chopina, ss. 398. ISBN 978-83-64823-70-1

" Intonazioni degli Ebrei" from Benedetto Marcello's Estro poetico-armonico in Prague in 1729

New Discoveries about Janáček's Choruses from 1873 to 1876 : (Texts - Parts - Chronology)